Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Aleš Svoboda se možná stane druhým českým astronautem ve vesmíru
Adam Denko Vytisknout článek

Aleš Svoboda se možná stane druhým českým astronautem ve vesmíru

Aleš Svoboda, vojenský pilot a záložní astronaut Evropské kosmické agentury
Autor: 21. základna taktického letectva Čáslav

Od letu prvního českého kosmonauta do kosmického prostoru uběhlo již 45 let. Vladimír Remek je zároveň doposud jediným Čechem, který se do kosmu dostal. Česká republika však nyní obdržela lákavou nabídku od soukromé společnosti Axiom Space vyslat svého astronauta na Mezinárodní vesmírnou stanici. Druhým Čechem ve vesmíru by se mohl stát vojenský pilot a záložní astronaut ESA Aleš Svoboda.

Americká soukromá firma Axiom Space provozuje komerční lety na ISS. Mezi účastníky výprav patří i vědci. Ti mají na palubě nebeské laboratoře výjimečnou příležitost zkoumat svůj obor. Od roku 2016, kdy byla společnost založena, poslala celkem dvě úspěšné mise, a sice Ax-1 (2022) a Ax-2 (2023). Letos by ještě mohla odstartovat Ax-3, které se zúčastní například švédský pilot a člen týmu rezervních astronautů Evropské kosmické agentury Marcus Wandt.

Za letenku na misi Axiom by Česká republika musela zaplatit zhruba 1 miliardu korun. Pokud budou finance, šestatřicetiletý Aleš Svoboda odstartuje v kosmické lodi Crew Dragon od SpaceX už příští rok. Jeho pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici, který bude pravděpodobně trvat kolem dvou týdnů, se dle několika odborníků České republice vyplatí. 

Kosmická loď mise Ax-1 Crew Dragon, která se 24. dubna 2022 odpojila od Mezinárodní vesmírné stanice, čímž se vydala zpět na povrch Země. Autor: Axiom Space
Kosmická loď mise Ax-1 Crew Dragon, která se 24. dubna 2022 odpojila od Mezinárodní vesmírné stanice, čímž se vydala zpět na povrch Země.
Autor: Axiom Space

Především zde hraje velkou roli zviditelnění ČR a možnost výzkumu a experimentování s českými přístroji v mikrogravitaci, což značně pomůže rozvoji českých firem pohybujících se například v technologických oborech, medicíně nebo botanice. Během návštěvy by mohly být vysílány i edukativní živé přenosy pro žáky škol. Politici a několik firem se zájmem o astronauta nyní projednávají, zda let bude zaplacen, případně z čeho, a co všechno bude astronaut vykonávat, tak aby „vesmírná investice“ byla co nejvýhodnější. Vláda by měla rozhodnout v následujících týdnech.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ČT24
[2] Axiom Space



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Crew Dragon, Vladimír Remek, SpaceX, Aleš Svoboda, Kosmonautika


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »