Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Amatérští astronomové vystopovali další tajnou družici
Vít Straka Vytisknout článek

Amatérští astronomové vystopovali další tajnou družici

Raketa Falcon 9 startuje s tajnou družicí z Kennedyho kosmického střediska 1. května 2017
Autor: spaceflightnow.com

Jeden nacistický pohlavár kdysi přirovnal český národ ke smějícím se bestiím kvůli specifické satiře autorit, a trošku podobně se možná chová celosvětová komunita amatérských astronomů když propočítává a zveřejňuje pozorovatelné přelety armádních družic, čímž samozřejmě stahuje roušku utajení z jejich oběžných drah. V minulosti se tak stalo například americkému armádnímu raketoplánu X-37B, nyní zase zpravodajské družici, kterou vynesla na začátku měsíce raketa společnosti SpaceX. 

Byla to první zakázka SpaceX pro ministerstvo obrany, a hned přísně tajná družice Národní zpravodajské agentury. Američané pro takové náklady používají hezké slovíčko „classified“, což znamená, že se podrobnějších údajů o vynášené družici jen tak nedopátráte, i když je běžně vynáší soukromé společnosti (například rakety Atlas či Delta od United Launch Alliance). Nejinak tomu bylo i v případě prvního startu SpaceX pro armádu, během jehož příprav byl tajný dokonce i seznam zaměstnanců společnosti, kteří se na přípravě mise podíleli. 

Raketa Falcon 9 odstartovala úspěšně první májový den z floridského „kosmického“ břehu, z historické rampy 39A, a nabrala severovýchodní směr nad Atlantik. Start probíhal bez problémů, bohužel přímý přenos byl na žádost ministerstva obrany přerušen krátce poté, co raketa odhodila svůj první stupeň. Zanedlouho totiž následovala separace aerodynamického krytu nákladu a zpravodajci nemohli potřebovat, aby se jejich družice ukázala v internetovém přenosu. SpaceX poté vysílala už jen záběry prvního stupně, jak sestupoval k přistání zpět na kosmodromu. Nutno dodat, že záběry to byly parádní a přistání vícenásobně použitelného stupně se povedlo také na jedničku, takže fandové raket si beztak přišli na své. 

Pro připomenutí: start Falconu 9 s družicí NROL 76 a přistání prvního stupně:
 

Youtube.com/SciNews

 

Horní stupeň s družicí označovanou NROL 76 pokračoval vstříc oběžné dráze, od této chvíle už civilisté a veřejnost neměli o misi nic dalšího vědět. 

Objekty na nízké oběžné dráze ovšem není vůbec problém pozorovat na obloze a utajení mise na tento fakt částečně „dojelo“. Zkušený kanadský pozorovatel satelitů Ted Molczan se pokusil spočítat dráhu nové družice z veřejně dostupných údajů, například upozornění, vydaná pro piloty a námořníky v souvislosti se startem rakety Falcon 9 přes Atlantik a řízenou likvidací horního stupně nad Indickým oceánem, Tedovi mnohé napověděla. Pustil se tedy do odhadů výšky a sklonu oběžné dráhy družice. 

Asi tři týdny poté, co svá čísla zveřejnil, družici skutečně zahlédl na obloze amatérský astronom Leo Barhorst z Nizozemí, do jeho zorného pole vlétla asi o devět minut dříve oproti odhadům Teda Molczana, který poté své zveřejněné údaje o orbitě NROL 76 upřesnil dle pozorování Barhorsta a tří dalších hvězdářů. Družice již byla údajně pozorována i z Ruska (tady se lze v případě tajného nákladu domýšlet, nakolik to bylo v režii pouze amatérských astronomů, pokud amatérští astronomové našli NROL 76, pak to není problém pro sledovací sítě cizích armád).  

Družice NROL 76 se podle pozorovatelů nachází na lehce eliptické dráze okolo Země v průměrné výšce 400 kilometrů, její dráha je skloněna o 50 stupňů vůči rovníku. Je údajně viditelná bez problému neozbrojeným okem. 

Co družice dělá se můžeme jen dohadovat, o jejích úkolech nebylo zveřejněno prakticky nic. Dá se předpokládat, že jde o malý automat, menší, než na oběžné dráze běžně provozují američtí zpravodajci. Soudit se tak dá z běžné praxe výrobce družice, coloradské firmy Ball Aerospace, která se specializuje na výrobu a zprovoznění spíše menších družic, podle typu uzavřeného kontraktu s ministerstvem obrany měla tato firma snad ještě provést testy družice na oběžné dráze před předáním ovládání ministerstvu obrany. Stejně tak první stupeň Falconu 9 měl po vynesení sestavy na hranici kosmického prostoru bezpečnou rezervu paliva pro návrat až na floridskou pevninu. 

Podle Jonathana McDowella, astrofyzika, který sleduje globální kosmickou aktivitu, se zdá, že jde o testy nějaké nové zpravodajské technologie, na podobných oběžných drahách, po jaké krouží NROL 76, totiž armáda provozuje družice pro radarový průzkum oblastí na povrchu planety. Stejně tak ovšem připouští, že může jít i o nějaký zcela nový, utajený projekt. 

Abychom neupřeli pozorovatelům družicových sítí nějaké zásluhy, tak podobným způsobem odhalují na nočním nebi i ruské či dokonce čínské vojenské satelity. 

NROL 76 si můžete prohlédnout i z území České republiky, jeho pozorovatelné přelety lze vypočítat i klasicky na webu HeavensAbove (na ukázku spočítáno pro střed republiky). Web neuvádí předpokládanou jasnost družice, která by měla činit v maximální výšce až 2 magnitudy. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceflightnow.com 24. 5. 2017



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Pozorování družic, NROL 76, Falcon 9, SpaceX


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »