Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  ARKYD - Otevřeme vesmír veřejnosti!

ARKYD - Otevřeme vesmír veřejnosti!

Kosmický dalekohled ARKYD Autor: Planetary Resources
Kosmický dalekohled ARKYD
Autor: Planetary Resources
Tohle může některým znít jako scifi, nicméně opak se dnes stává skutečností! Dokonce to ani není vzletné prohlášení politika. Nemůžete tomu uvěřit?? Také jsem byl zprvu šokován.

Cože? Opravdu? Kdo? A jak? A kdy? A dokážou to? A co to bude znamenat? ... milión otázek jsem měl, když jsem poprvé slyšel tuto větu!!

Cože?
"Otevřeme vesmír učitelům, studentům a široké veřejnosti! Zpřístupníme nejmodernější vesmírnou technologii a to za zlomek ceny oproti vládě!" Tvrzení opravdu silácká.

Kdo?
Jedná se o malou rok starou kalifornskou společnost s názvem Planetary Resources založenou dvěma vesmírnými nadšenci, kteří zdá se nalezli způsob jak dostat lidi do vesmíru. Peter Diamandis, autor Abundance, není neznámou osobou. Jako zakladatel X-Price, nebo Singularity University nebo ZERO-G, dokázal již mnohokrát o čem mnozí tvrdili, že to není možné. Eric Anderson jako letecký inženýr a podnikatel se pohyboval v prostředí usilování o komerční lety do vesmíru od samého začátku. Společně se jim podařilo přetáhnout několik nejlepších lidí z NASA.Jestli nám má někdo vesmír více zpřístupnit, tihle pánové mají všechny předpoklady k tomu uspět.

Jak?
Spočítali si, kolik je asteroidů v solární soustavě (stamilióny kusů), kolik a jaké materiály tam na nich lze očekávat a že vlastně není tak strašně těžké, se k nim dostat. Tak proč je tedy nezačít těžit, ušetřit planetu zemi, materiály využít pro rozvoj průzkumu kosmu a zároveň na zemi vzácné kovy dopravit na zemský povrch.

Prvním krokem je, ovšem získat více informací o samotných asteroidech, objevit další a zároveň získat více informací o potencionálně nebezpečných asteroidech. Pro tento účel již postavili několik desítek malých, ale velmi výkonných satelitů-teleskopů (Arkyd 100). Díky právě velikosti, nízké hmotnosti a masové výrobě se jim podařilo dostat cenu vypuštění jednoho satelitu na milion dolarů oproti řádově vyšším výdajů vlády USA.A právě jeden z těchto satelitů chce společnost poskytnout plně veřejnosti.

A kdy?
29. května byla slavnostně otevřena kampaň pro tento účel na serveru Kickstarter, který se zaměřuje na tzv. financování počáteční podpory projektu davem. Koluje informace, že pokud se vybere více, bude i úměrně více satelitů pro veřejnost.

A dokážou to? A co to bude znamenat?
Přestávám mít pochyb, že to byly jen silná slova. Jak vidět skutky na sebe nenechali dlouho čekat. Co to bude znamenat pro nás? Veřejnost, planetária a jiné instituce budou mít přístup k dalekohledu obíhající zemi na orbitě, tak aby se s ním mohli podívat kamkoli chtěli. Možnosti využití jsou opravdu široké! Navíc bude na zařízení displey a fotoaparát otočen na displey schopný fotit i s pozadím satelitu. V dlouhodobějším měřítku se ukazuje, že za pár let by mohlo být těžení asteroidů na pořadu dne a že bychom se dočkali skokového zlevnění kovů platinové skupiny, které jsou důležité například pro pokročilé bateriové technologie. Zpřístupnění velkého množství vody ve vesmíru bude naopak znamenat rozvoj lidských posádek ve vesmíru. V současnosti stojí vynesení jednoho litru vody na oběžnou dráhu 70 000 dolarů, což je hlavní překážkou většího rozvoje života ve vesmíru. Dále samozřejmě potřeba velkého množství konstrukčních kovů a jiných materiálů. Zdá se, že všechno tohle se dá najít na asteroidech v kvantitách, které se rovnají pro tuto chvíli téměř nekonečné.

Co když to opravdu dokážou? Bude Váš syn astronautem? Nepojedeme na důchod na orbit? Nebo na Měsíc či Mars? Začne se Star Trek stávat skutečností?

Prozatím je jasné jedno: Můžete si nechat vyfotit svůj portrét ve vesmíru s pravým pozadím vesmíru!! :-)

Odkaz:
Projekt ARKYD




O autorovi

Štítky: Družice , Dalekohled, ARKYD


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »