Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Astronauté na ISS testují svá srdce
Vít Straka Vytisknout článek

Astronauté na ISS testují svá srdce

Stanice při odletu STS-127
Stanice při odletu STS-127
Na Mezinárodní kosmické stanici od května pracuje šestičlenná posádka, díky čemuž mají astronauté mnohem více času na plnění vědeckých experimentů a pozorování (ostatně proto je ISS budována, aby připravila lidstvo na expanzi dále do vesmíru). Provádí se zde především lékařské pokusy, které mají zodpovědět spoustu otázek o vlivu dlouhodobého působení beztížného stavu na člověka. Pojďme se seznámit aspoň s některými aktivitami, které posádka Expedice 20 provádí.

Zkoumání vlivu beztížného stavu na lidské srdce

Ultrazvuk srdce na ISS
Ultrazvuk srdce na ISS
S problémem ochabování svalů ve stavu beztíže (které prostě nepotřebují pracovat tak tvrdě jako v prostředí s gravitací) jsou výzkumníci vesmíru obeznámeni již dlouho. Proto astronauté při dlouhodobých pobytech na ISS pravidelně cvičí na rotopedech, běžících pásech, pružinových posilovacích přístrojích apod. Ale coby sval ve stavu beztíže ochabuje také srdce. Spousta astronautů se po návratu na Zemi z dlouhodobého pobytu na stanici setkala s nízkým krevním tlakem až mdlobami, oslabení srdce však nebylo řádně zkoumáno a je kolem něj spousta nezodpovězených otázek. Zkoumat tento jev nebylo možné proto, že tříčlenná posádka na to jednoduše neměla čas. Expedice 20, jako první šestičlenná posádka, je první, kdo se na tento jev zaměří. V rámci pokusu Integrated Cardiovascular Investigation si budou členové posádky ISS pravidelně měřit tep a krevní tlak, také si budou vzájemně srdce vyšetřovat ultrazvukem. Cílem je zjistit, jak moc a jak rychle dochází k oslabení srdečního svalu. Zkoumána budou i rizika z toho plynoucí, např. možnost vzniku srdeční arytmie.

InSPACE - 2

De Winne pracuje s InSPACE-2
De Winne pracuje s InSPACE-2
Tento pokus se pro změnu netýká lidí, ale strojů. Pracuje se zde se suspenzemi (směs pevných částeček v kapalném prostředí) paramagnetických částeček, které dokáží v magnetickém poli velmi rychle přejít do pevného skupenství a zase zkapalnět, když magnetické pole zanikne. Při procesu tuhnutí ovšem získávají velmi dobré přilnavé a elastické vlastnosti, čehož by se dalo využít při řízení pohybů jednotlivých částí nejrůznějších strojů (provozovatelé experimentu to dokonce nazývají technologií budoucnosti), tyto látky by poskytly větší rychlost, sílu, výdrž a přizpůsobivost než klasické strojní součástky. Pokusy s těmito látkami se ovšem nedají provádět na Zemi, protože gravitace způsobuje především sedimentaci paramagnetických částeček, což má nepříjemný vliv na jedinečné vlastnosti látky v magnetickém poli. Tento pokus na ISS už jednou probíhal pod označením InSPACE, nyní bude zopakován s novými vzorky ve vylepšených nádobkách. Experiment probíhá v uzavřeném boxu, jeho průběh bude zaznamenán jeho kamerami. Astronauté zodpovídají především za výměnu ampulek se vzorky a obsluhu kamer.

Nutritional Status Assessment

Kopra ukládá vzorky do chladícího boxu
Kopra ukládá vzorky do chladícího boxu
Při tomto pokusu se objekty zájmu opět stávají astronauté. Jedná se o nejrozsáhlejší sledování fyziologických změn v lidském těle během dlouhodobého pobytu ve stavu beztíže, sledovány jsou kosti, hormonální změny a množství kyslíku a živin v krvi, to vše na základě odebírání vzorků krve a moči a vyplňování dotazníků ohledně stravy. Při lékařských prohlídkách kosmonautů po návratu na Zemi byly zjištěny pozměněné hodnoty množství některých živin, což si vynucuje monitorování obsahu těchto látek v tělech astronautů během pobytu na stanici, proč dochází k této anomálii. Vzorky krve a moči jsou od astronautů odebírány celkem 5krát během jejich půlročního pobytu v pravidelných intervalech a uloženy do chladícího boxu, později dopraveny na Zemi kvůli důkladné analýze a zanesení do statistických údajů. Vzorky jsou od astronautů odebírány také před startem a po návratu.

Kromě vědecké práce se Expedice 20 věnuje také přípravám na přílet dvou zajímavých návštěvníků, prvním bude raketoplán Discovery STS-128 (start 25. srpna), který doručí na stanici nové vybavení a zásoby a jeho posádka provede 3 kosmické vycházky. Jako další stanici navštíví premiérová japonská nákladní loď HTV-1 (start 10. září). Ta ovšem není vybavena tak, aby se připojila ke stanici. Bude proto nutné ji uchopit a připojit pomocí staniční robotické paže. Na tento manévr posádka ISS trénuje ve speciálním počítačovém programu.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



9. vesmírný týden 2021

9. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 3. do 7. 3. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je dobře vidět jasný Mars, který prochází pod hvězdokupou Plejády. Taky je vidět planeta Uran a planetka Vesta, která bude v opozici. Večer se dá také spatřit kužel zvířetníkového světla. Merkur je v západní elongaci, viditelný snad na denní obloze. Perseverance úspěšně testuje kamery a další přístroje na povrchu Marsu. Očekáváme start rakety Falcon 9 už v noci na pondělí. Týden bohatý na starty raket právě ukončuje výstup astronautů z ISS. Před 45 lety zasáhla Veněra 3 jako první umělé těleso Venuši, bohužel nefunkční.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

planéty počas roku 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2021 získal snímek „Planéty počas roku 2020“, jehož autorem je Tadeáš Valent   Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Animácia pohybu blízkozemskej planetky s označením 2021 DW1

Další informace »