Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Astronomové se rozloučili s misí FUSE

Astronomové se rozloučili s misí FUSE

fuse-znak.jpg
Konec kosmického dalekohledu FUSE (Far Ultraviolet Spectroscopis Explorer). Mise byla ukončena po více než osmi letech objevů - počínaje planetami a blízkými hvězdami až po galaxie a kvasary, vzdálené miliardy světelných roků.

Přestože již několikrát byla mise na pokraji ukončení, teprve letos 18. října technici v operačním středisku (Johns Hopkins Homewood campus) definitivně vypnuli přístroje a přerušili s ní spojení. Misi FUSE přibližně na 30 let „uložili ke spánku“ a to až do doby než se na své oběžné dráze natolik přiblíží k Zemi, že shoří v její atmosféře.

„FUSE se právě stala dalším kusem kosmického smetí, které obíhá okolo Země přibližně každých 100 minut. Je to smutný a potupný konec tak významné a úspěšné mise,“ řekl Blair (Henry A. Rowland Department of Physics and Astronomy), vedoucí operačních systémů FUSE. „Ale zanechala velikánské vědecké dědictví.“

Úkolem družice FUSE (Far Ultraviolet Spectroscopic Explorer) bylo rozšířit Hubblův výzkum vesmíru o pozorování v ultrafialovém světle. Původně tříletou vědeckou misi NASA prodloužila třikrát.

Družice FUSE byla na oběžnou dráhu ve výšce 775 km vynesena 24. června 1999 raketou Delta – II z mysu Canaveral. FUSE nepořizovala „klasické“ snímky vzdálených vesmírných objektů, ale pomocí spektrografu digitální „světelné grafy“ těchto objektů. Analýza dat z družice FUSE umožňuje astronomům určit teploty, hustoty a chemická složení objektů blízkých i vzdálených a pomáhá nahlédnout do minulosti vesmíru.

Osm let práce družice FUSE zahrnuje mimo jiné i „pohled“ na molekulový vodík v atmosféře Marsu, potvrzení halo horkého plynu, obklopujícího galaxie nebo pozorování molekulárního dusíku vně naší Sluneční soustavy.

5,5 m vysoká a 1,4 tun vážící družice FUSE byla největší misí astrofyziků. Na provozu se podílelo asi 25 vědců, inženýrů a podpůrného personálu v operačním středisku (Bloomberg Center for Physics and Astronomy).

Ačkoliv z vědeckého hlediska byla mise FUSE mimořádně úspěšná, několikrát byla kvůli problémům se setrvačníky na „smrtelné posteli“. Díky zkušenostem a modifikováním palubního řídicího systému se dařilo družici FUSE „oživovat“. Naposledy, téměř bezchybně pracovala od 12. června do 12. července letošního roku. „Pak si ale začaly setrvačníky dělat, co chtěly. Byly, tak říkajíc, 'mimo sebe'. A to bylo pravděpodobně to osudové selhání,“ řekl Blair.

Po měsíci tvůrčího hledání závad, musel tým vědecké mise FUSE čelit smutnému faktu – je definitivní konec! Nyní má tým FUSE necelý rok na archivaci dat (asi 131 miliónů sekund vědeckých dat), sepsaní závěrečné zprávy a finální dokumentaci mise. Vědecká data ze sondy budou astronomům k dispozici a ti je budou zpracovávat ještě několik let.

Zdroj: www.jhu.edu




O autorovi



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »