Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  ATV-3 Edoardo Amaldi: Mise splněna!
Vít Straka Vytisknout článek

ATV-3 Edoardo Amaldi: Mise splněna!

ATV-3 Edoardo Amaldi při odletu od stanice Autor: ESA/Sunita Williamsová
ATV-3 Edoardo Amaldi při odletu od stanice
Autor: ESA/Sunita Williamsová
Další člen evropské rodiny největších a nejsilnějších kosmických plavidel, jež v současnosti létají k Mezinárodní kosmické stanici, úspěšně dokončil svou půlroční službu na stanici a po jejím opuštění zanikl v zemské atmosféře, přičemž zničil náklad odpadu z kosmické stanice a získal množství důležitých vědeckých údajů. Program ATV se však již brzy uzavře: Amaldi byl třetím z pouhých pěti plánovaných exemplářů lodi.

Po dvou úspěšných úvodních misích evropského bezpilotního náklaďáku ke stanici ISS došlo na start třetího: uskutečnil se letos 23. března s pomocí rakety Ariane 5 z evropského kosmodromu Kourou v Jižní Americe, 22tunová zásobovací loď (15,5 tun „suchá“ váha lodi plus 7,2 tuny nákladu pro stanici) nesoucí jméno Edoardo Amaldi po proslulém italském fyzikovi se stala vůbec nejtěžším nákladem kdy do kosmu vypuštěným Evropou. Se stanicí ISS se Amaldi hladce spojil v automatickém režimu, řízen upravenou verzí ruského navigačního systému Kurs, užívaného loděmi Sojuz a Progress, pět dní po startu.

Animace zobrazující místo zakotvení ATV na stanici Autor: TV NASA
Animace zobrazující místo zakotvení ATV na stanici
Autor: TV NASA
Během 184denního pobytu ukotvená k zadnímu portu ruského modulu Zvezda na samé zádi stanice bylo astronauty z lodi vyneseno asi 2200 kilogramů vědecké výbavy, náhradních dílů, zásob, oblečení a jídla pro posádku stanice, to vše zabaleno ve více než stovce balíků v osmi policích (o dvě více než při minulých misích). Z nádrží v zadní části nákladního prostoru lodi bylo do nádrží stanice přes speciální rozhraní stykovacího uzlu přečerpáno přes 800 kg paliva, 285 litrů pitné vody a 100 kg kyslíku a vzduchu, zbytek oné asi 7tunové dodávky byl tvořen palivem využitým motory ATV při korekcích dráhy celé 450tunové kosmické stanice.

Během spojené mise proběhlo celkem 9 zážehů motorů ATV za účelem zvýšení dráhy stanice, která vlivem tření o zbytky atmosféry klesá k Zemi až o 100 m denně. Osmý zážeh 22. srpna trval asi 40 minut (stanice zatím obletěla skoro půlku světa) a dráhu ISS zvedl na rekordních 405 krát 427 km nad Zemí.

Původně plánovaná mise (odlet od stanice 27. srpna) byla o měsíc prodloužena a tak se posádka stanice mohla z evropské lodi radovat až do konce září. Do té doby naložila do přetlakové části lodi skoro tunu odpadu a do jejích nádrží přečerpala asi 350 kg moči a odpadní vody. 24. září došlo k definitivnímu uzavření poklopů do lodi.

Přelet ATV a ISS nad Japonskem 2. října kolem 04:30 místního času Autor: ESA
Přelet ATV a ISS nad Japonskem 2. října kolem 04:30 místního času
Autor: ESA
První pokus o odpojení Amaldiho od stanice 26. září se však nezdařil. Když kosmonaut Jurij Malenčenko z ruského modulu Zvezda, u kterého Amaldi kotvil, vyslal asi tři minuty před fyzickou separací příkaz na lince ISS-ATV k otevření zámků ve stykovacím uzlu, loď příkaz nepřijala. Záhy se ukázalo, že šlo o chybu v konfiguraci počítačové sítě, konkrétně o špatný identifikační kód přiřazený lodi ATV. Odlet však musel být odložen.

Do hry záhy vstoupilo možné ohrožení stanice dvěma fragmenty kosmického smetí: kusem ruského satelitu Kosmos, který již jako nečinný v únoru 2009 narazil do americké komunikační družice, a fragmentem indické rakety, jež explodovala roku 2001. Ve vzduchu létaly dvě otázky: zda bude muset ATV provést ještě jeden manévr se stanicí, a sice úhybný, a kdy tedy může stanici opustit, protože úhybný manévr a odlet lodi v jeden den se vylučují.

Úhybný manévr nakonec proveden nebyl, protože radarová sledování ukázala, že dotyčné kusy kosmického smetí stanici minou v bezpečné vzdálenosti a loď ATV-3 se od ISS odpojila v pátek 28. září ve 23:44 SELČ, tentokráte již bez problémů s komunikačními linkami.

ATV není schopna návratu na Zemi, na rozdíl třeba od nové komerční zásobovací lodě Dragon, a v závěru mise ji tradičně čekala ohnivá „smrt“ v horních vrstvách zemské atmosféry. Po dvou brzdících manévrech loď vstoupila do atmosféry ve vzdálenosti asi 3500 km před ISS ve středu 3. října, spojení s ní ztratilo řídící středisko ve francouzském Toulouse v 03:23 SELČ ve výšce kolem 85 kilometrů, dopad trosek v odlehlé části jižního Pacifiku mezi Chile a Novým Zélandem byl očekáván kolem půl čtvrté.

Kromě zničení 1340 kg odpadu z ISS splnila hořící loď ještě jeden podstatný úkol: na své palubě totiž nesla malý rekordér pro zaznamenání dat o chování lodi při vstupu do atmosféry, jako třeba zrychlení, orientaci v prostoru, tlak a teplotu. Po pominutí fáze největšího tepelného namáhání zaznamenaná data odeslal odborníkům skrze satelitní síť Iridium. Víme totiž, že až 40 procent hmoty plavidla může přežít pekelný vstup do atmosféry a dosáhnout povrchu Země. Získaná data by mohla pomoci při hodnocení rizika při neřízených pádech umělých objektů z oběžné dráhy.

Rekordér, jež sbíral data při zániku lodi Autor: ESA
Rekordér, jež sbíral data při zániku lodi
Autor: ESA
William Ailor z Aerospace Corporation a jeho tým vyslali podobné zařízení na druhou a třetí misi japonských lodí HTV, nesla ho i loď ATV-2 Johannes Kepler v minulém roce, tehdy se však od něj nedostalo žádných dat, zřejmě ho zničila exploze na palubě při zániku lodi.

Edoardo Amaldi byl třetím z plánovaných pěti exemplářů ATV pro lety ke stanici ISS. ATV-4 pokřtěné Albert Einstein bylo přivezeno lodí na evropský kosmodrom v Jižní Americe 19. září a je zde připravováno ke startu v dubnu příštího roku. Sérii evropských náklaďáků pro ISS má uzavřít loď Georges Lamaitre svým startem v dubnu 2014, momentálně se pracuje na její výrobě v hale EADS Astrium v Brémách.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Progress, Sojuz, ISS


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »