Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Automatický proutkař bude hledat vodu na Marsu

Automatický proutkař bude hledat vodu na Marsu

MARSIS.jpg
Evropská kosmická sonda Mars Express, která pracuje na oběžné dráze kolem Marsu od 25. 12. 2003 (start 2. 6. 2003), zahájí v květnu 2005 průzkum povrchu planety Mars pomocí radaru MARSIS (Mars Advanced for Subsurface and Ionospheric Sounding). Jedná se o radar, pracující na dlouhých rádiových vlnách, který je určen rovněž k průzkumu podpovrchových vrstev a k sondáži ionosféry.

Tím automatickým "proutkařem" bude s trochou nadsázky právě sonda Mars Express. Avšak místo tzv. virgule či proutku bude používat vědecké vybavení - radar. Teleskopické tyče radarového systému byly až doposud složeny ve startovní poloze a jejich rozvinutí je naplánováno na první polovinu května. Jestli tato "operace" proběhne úspěšně, radar MARSIS zahájí svoji práci. Pomocí tohoto zařízení bude možné studovat nejen povrch Marsu; radar je schopen proniknout i pod povrch planety a "uvidět" to, co je zde doposud ukryto před zraky vědců. Radar bude pracovat na frekvenci 1,2 až 5,5 MHz. Předpokládá se, že rádiové vlny proniknou do hloubky až 5 km. Z charakteru odražených rádiových vln může být objeven led či zásobárny podzemní vody až do hloubky 5 km, bude rovněž měřit tloušťku polárních čepiček apod. Výše uvedený průzkum bude probíhat nad noční polokoulí Marsu. Nad denní stranou bude radar provádět sondáž ionosféry. Takovýto průzkum Marsu se uskuteční vůbec poprvé. Anténa radaru má hmotnost 12 kg.

MARSIS_1.jpg

Radar sondy se skládá ze tří teleskopických tyčí. Jejich rozložení bude probíhat velmi pozvolna v období od 2. do 12. května 2005. Jednotlivé pruty antény se budou rozkládat postupně, každý zvlášť. Nejprve budou rozloženy delší prutové antény, každá o délce 20 m. O několik dnů později bude uvolněna třetí anténa o délce 7 m. Nevyskytnou-li se nějaké problémy, pak po třech týdnech testování radaru bude zahájeno studium povrchových a podpovrchových vrstev planety Mars. Na výsledky průzkumu čekají nejen vědci, ale i laická veřejnost na celém světě.

Na vývoji a výrobě radaru MARSIS se podílela italská univerzita v Římě a Laboratoře tryskového pohonu JPL, NASA.

Zdroj: spacenews.ru a www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2021

18. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 5. do 9. 5. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami Saturnem a Jupiterem. Na večerní obloze je planeta Mars a nízko ještě za soumraku také Merkur a Venuše. V neděli přistál v Mexickém zálivu Crew Dragon se čtyřčlennou posádkou, která byla půl roku na ISS v rámci mise Crew-1. Čína vypustila základní modul Tianhe nové orbitální stanice Tiangong-3. Týden byl opravdu bohatý na kosmické starty, mezi něž se zařadil i restart evropské Vegy po selhání v loňském roce. Mise vrtulníčku Ingenuity na Marsu bude prodloužena. Před 60 lety startoval první Američan do vesmíru. Alan Shepard vykonal balistický skok v lodi Friendship 7.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M101 Větrník

Newton 150/750 + ZWO ASI 178 MC

Další informace »