Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Beagle 2 neměl vůbec vzniknout
Pavel Koten Vytisknout článek

Beagle 2 neměl vůbec vzniknout

Modul Beagle 2, který měl o vánocích roku 2003 přistát na povrchu Marsu, se nikdy neozval. Teprve nyní však byly zveřejněny výsledky vyšetřování, které jsou pro ESA a britskou vládu až zahanbující. Modul totiž podle nich neměl vůbec být postaven!

Sonda Mars Express dorazila k Marsu v prosinci roku 2003. Dopravila sebou i maličký modul Beagle 2, který měl na povrchu planety přistát a pátrat zde po stopách minulého či současného života. Modul se po oddělení od mateřské sondy již nikdy neozval. Ani pátrání dalších sond z oběžné dráhy po něm nebyla úspěšná. Evropská kosmická agentura i britská vláda ustavili komisi, která už v únoru 2004 předala zprávu o výsledku vyšetřování neúspěšné výpravy. Tato zpráva ale nebyla zveřejněna a nemohli do ní nahlédnout ani vedoucí představitelé projektu Beagle 2. Místo toho byla uvolněna pouze doporučení pro další výpravy.

Média nyní využila nového zákona o svobodném přístupu k informacím, který ve Velké Británii platí od začátku letošního roku, a ke zprávě získala přístup. Ukazuje se, že v ní nejsou téměř žádné citlivé informaci o spolupráci mezi agenturami či cenné informace komerčního charakteru. Ze zprávy nicméně vyplývají poněkud zahanbující skutečnosti pro obě strany. Projekt Beagle 2 totiž podle ní neměl vůbec vzniknout! Na počátku projektu v roce 1997 bylo stanoveno, že projekt nebude schválen, pokud jeho tým neshromáždí potřebné finanční prostředky do listopadu 1998. Ve skutečnosti bylo v tu dobu k dispozici jen 6 miliónů liber z plánovaných 24 miliónů. Přesto projekt začal. Celková částka byla nakonec překročena a projekt stál 42 miliónů liber.

Další hrubou chybou podle vyšetřující komise bylo, že ESA k modulu přistupovala jako k experimentu k mateřské lodi pouze připojenému. S modulem se mělo zacházet jako se samostatnou sondou a projekt měl být posuzován přísněji. Z tohoto rozhodnutí vyplynula řada dalších těžkostí, které projekt komplikovaly.

Zdroj:New Scientist



O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »