Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Beagle 2 neměl vůbec vzniknout
Pavel Koten Vytisknout článek

Beagle 2 neměl vůbec vzniknout

Modul Beagle 2, který měl o vánocích roku 2003 přistát na povrchu Marsu, se nikdy neozval. Teprve nyní však byly zveřejněny výsledky vyšetřování, které jsou pro ESA a britskou vládu až zahanbující. Modul totiž podle nich neměl vůbec být postaven!

Sonda Mars Express dorazila k Marsu v prosinci roku 2003. Dopravila sebou i maličký modul Beagle 2, který měl na povrchu planety přistát a pátrat zde po stopách minulého či současného života. Modul se po oddělení od mateřské sondy již nikdy neozval. Ani pátrání dalších sond z oběžné dráhy po něm nebyla úspěšná. Evropská kosmická agentura i britská vláda ustavili komisi, která už v únoru 2004 předala zprávu o výsledku vyšetřování neúspěšné výpravy. Tato zpráva ale nebyla zveřejněna a nemohli do ní nahlédnout ani vedoucí představitelé projektu Beagle 2. Místo toho byla uvolněna pouze doporučení pro další výpravy.

Média nyní využila nového zákona o svobodném přístupu k informacím, který ve Velké Británii platí od začátku letošního roku, a ke zprávě získala přístup. Ukazuje se, že v ní nejsou téměř žádné citlivé informaci o spolupráci mezi agenturami či cenné informace komerčního charakteru. Ze zprávy nicméně vyplývají poněkud zahanbující skutečnosti pro obě strany. Projekt Beagle 2 totiž podle ní neměl vůbec vzniknout! Na počátku projektu v roce 1997 bylo stanoveno, že projekt nebude schválen, pokud jeho tým neshromáždí potřebné finanční prostředky do listopadu 1998. Ve skutečnosti bylo v tu dobu k dispozici jen 6 miliónů liber z plánovaných 24 miliónů. Přesto projekt začal. Celková částka byla nakonec překročena a projekt stál 42 miliónů liber.

Další hrubou chybou podle vyšetřující komise bylo, že ESA k modulu přistupovala jako k experimentu k mateřské lodi pouze připojenému. S modulem se mělo zacházet jako se samostatnou sondou a projekt měl být posuzován přísněji. Z tohoto rozhodnutí vyplynula řada dalších těžkostí, které projekt komplikovaly.

Zdroj:New Scientist



O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »