Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  BepiColombo - přípravy zahájeny

BepiColombo - přípravy zahájeny

sonda BepiColombo
sonda BepiColombo
Evropská kosmická agentura ve spolupráci s Japonskem připravují společnou kosmickou sondu s názvem BepiColombo, určenou k výzkumu planety Merkur. ESA rozhodla o realizaci projektu 13. 10. 2000. Vývoj sondy je zatím ve stadiu příprav. Japonský Institut kosmických výzkumů (ISAS) informoval 25. 7. 2003 o zahájení nové etapy vývoje japonské části společného projektu ESA a ISAS. Japonsko se k projektu připojilo počátkem roku 2002, práce na vývoji japonské části sondy budou zahájeny v roce 2004.

Cílem expedice je komplexní detailní průzkum povrchu (chemické a mineralogické složení), vnitřní stavby, magnetického pole a magnetosféry planety Merkur. Podle nedávných představ se měla sonda BepiColombo skládat ze tří samostatných částí: dvou umělých družic planety a jednoho přistávacího modulu. MMO (Mercury Magnetospheric Orbiter) je příspěvkem Japonska, MPO (Mercury Planetary Orbiter) a přistávací modul MSE (Mercury Surface Element) vyvíjí organizace ESA. Bohužel, přistávací modul byl počátkem listopadu 2003 z vybavení sondy BepiColombo vyškrtnut z finančních důvodů.

Vědeckou aparaturu budou vyvíjet evropští a japonští vědci společně. Jak informovala tisková služba ISAS, úkolem japonského orbitálního modulu bude globální výzkum stavby magnetického pole planety Merkur s vysokým rozlišením a jeho srovnání s magnetickým polem Země.

Start je naplánován na červen 2011 z kosmodromu Bajkonur pomocí nosné rakety Sojuz-Fregat. Do blízkosti planety Merkur budou sondy dopraveny pomocí evropského iontového motoru. Přelet bude trvat asi 3,5 roku. Pomocí klasických raketových motorů bude sonda MMO navedena na eliptickou oběžnou dráhu kolem Merkura ve výšce 400 až 11 800 km. Evropská část MPO "zaparkuje" na polární kruhové dráze ve výšce 1 500 km. Po dobu jednoho roku budou obě sondy provádět výzkum planety Merkur.

Bepi Colombo-a.jpg
Sonda byla pojmenována na počest italského průkopníka kosmického výzkumu Giuseppe Colomba (1920 - 1984).

V Japonsku mezitím došlo k restrukturalizaci kosmických organizací. Ke dni 1. 10. 2003 byla vytvořena nová organizace JAXA (Japan Aerospace Exploration Agency) sloučením tří dosavadních institucí: ISAS (Institute of Space and Astronautical Science), NAL (National Aerospace Laboratory) a NASDA (National Space Development Agency).Ještě před vypuštěním sondy BepiColombo odstartuje k Merkuru americká sonda MESSENGER (start je naplánován na 10. 3. 2004). Výzkum planety bude zahájen v dubnu 2009, životnost sondy je plánována na 1 rok.

Zdroj: Novosti kosmonavtiki 10/2003 a další zdroje




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a letoun

Měíc a letoun

Další informace »