Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  BepiColombo - přípravy zahájeny

BepiColombo - přípravy zahájeny

sonda BepiColombo
sonda BepiColombo
Evropská kosmická agentura ve spolupráci s Japonskem připravují společnou kosmickou sondu s názvem BepiColombo, určenou k výzkumu planety Merkur. ESA rozhodla o realizaci projektu 13. 10. 2000. Vývoj sondy je zatím ve stadiu příprav. Japonský Institut kosmických výzkumů (ISAS) informoval 25. 7. 2003 o zahájení nové etapy vývoje japonské části společného projektu ESA a ISAS. Japonsko se k projektu připojilo počátkem roku 2002, práce na vývoji japonské části sondy budou zahájeny v roce 2004.

Cílem expedice je komplexní detailní průzkum povrchu (chemické a mineralogické složení), vnitřní stavby, magnetického pole a magnetosféry planety Merkur. Podle nedávných představ se měla sonda BepiColombo skládat ze tří samostatných částí: dvou umělých družic planety a jednoho přistávacího modulu. MMO (Mercury Magnetospheric Orbiter) je příspěvkem Japonska, MPO (Mercury Planetary Orbiter) a přistávací modul MSE (Mercury Surface Element) vyvíjí organizace ESA. Bohužel, přistávací modul byl počátkem listopadu 2003 z vybavení sondy BepiColombo vyškrtnut z finančních důvodů.

Vědeckou aparaturu budou vyvíjet evropští a japonští vědci společně. Jak informovala tisková služba ISAS, úkolem japonského orbitálního modulu bude globální výzkum stavby magnetického pole planety Merkur s vysokým rozlišením a jeho srovnání s magnetickým polem Země.

Start je naplánován na červen 2011 z kosmodromu Bajkonur pomocí nosné rakety Sojuz-Fregat. Do blízkosti planety Merkur budou sondy dopraveny pomocí evropského iontového motoru. Přelet bude trvat asi 3,5 roku. Pomocí klasických raketových motorů bude sonda MMO navedena na eliptickou oběžnou dráhu kolem Merkura ve výšce 400 až 11 800 km. Evropská část MPO "zaparkuje" na polární kruhové dráze ve výšce 1 500 km. Po dobu jednoho roku budou obě sondy provádět výzkum planety Merkur.

Bepi Colombo-a.jpg
Sonda byla pojmenována na počest italského průkopníka kosmického výzkumu Giuseppe Colomba (1920 - 1984).

V Japonsku mezitím došlo k restrukturalizaci kosmických organizací. Ke dni 1. 10. 2003 byla vytvořena nová organizace JAXA (Japan Aerospace Exploration Agency) sloučením tří dosavadních institucí: ISAS (Institute of Space and Astronautical Science), NAL (National Aerospace Laboratory) a NASDA (National Space Development Agency).Ještě před vypuštěním sondy BepiColombo odstartuje k Merkuru americká sonda MESSENGER (start je naplánován na 10. 3. 2004). Výzkum planety bude zahájen v dubnu 2009, životnost sondy je plánována na 1 rok.

Zdroj: Novosti kosmonavtiki 10/2003 a další zdroje




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS).

Snímek komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Měřítko 22 obloukových vteřin na pixel, sever je nahoře, východ vlevo.

Další informace »