Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  BepiColombo - přípravy zahájeny

BepiColombo - přípravy zahájeny

sonda BepiColombo
sonda BepiColombo
Evropská kosmická agentura ve spolupráci s Japonskem připravují společnou kosmickou sondu s názvem BepiColombo, určenou k výzkumu planety Merkur. ESA rozhodla o realizaci projektu 13. 10. 2000. Vývoj sondy je zatím ve stadiu příprav. Japonský Institut kosmických výzkumů (ISAS) informoval 25. 7. 2003 o zahájení nové etapy vývoje japonské části společného projektu ESA a ISAS. Japonsko se k projektu připojilo počátkem roku 2002, práce na vývoji japonské části sondy budou zahájeny v roce 2004.

Cílem expedice je komplexní detailní průzkum povrchu (chemické a mineralogické složení), vnitřní stavby, magnetického pole a magnetosféry planety Merkur. Podle nedávných představ se měla sonda BepiColombo skládat ze tří samostatných částí: dvou umělých družic planety a jednoho přistávacího modulu. MMO (Mercury Magnetospheric Orbiter) je příspěvkem Japonska, MPO (Mercury Planetary Orbiter) a přistávací modul MSE (Mercury Surface Element) vyvíjí organizace ESA. Bohužel, přistávací modul byl počátkem listopadu 2003 z vybavení sondy BepiColombo vyškrtnut z finančních důvodů.

Vědeckou aparaturu budou vyvíjet evropští a japonští vědci společně. Jak informovala tisková služba ISAS, úkolem japonského orbitálního modulu bude globální výzkum stavby magnetického pole planety Merkur s vysokým rozlišením a jeho srovnání s magnetickým polem Země.

Start je naplánován na červen 2011 z kosmodromu Bajkonur pomocí nosné rakety Sojuz-Fregat. Do blízkosti planety Merkur budou sondy dopraveny pomocí evropského iontového motoru. Přelet bude trvat asi 3,5 roku. Pomocí klasických raketových motorů bude sonda MMO navedena na eliptickou oběžnou dráhu kolem Merkura ve výšce 400 až 11 800 km. Evropská část MPO "zaparkuje" na polární kruhové dráze ve výšce 1 500 km. Po dobu jednoho roku budou obě sondy provádět výzkum planety Merkur.

Bepi Colombo-a.jpg
Sonda byla pojmenována na počest italského průkopníka kosmického výzkumu Giuseppe Colomba (1920 - 1984).

V Japonsku mezitím došlo k restrukturalizaci kosmických organizací. Ke dni 1. 10. 2003 byla vytvořena nová organizace JAXA (Japan Aerospace Exploration Agency) sloučením tří dosavadních institucí: ISAS (Institute of Space and Astronautical Science), NAL (National Aerospace Laboratory) a NASDA (National Space Development Agency).Ještě před vypuštěním sondy BepiColombo odstartuje k Merkuru americká sonda MESSENGER (start je naplánován na 10. 3. 2004). Výzkum planety bude zahájen v dubnu 2009, životnost sondy je plánována na 1 rok.

Zdroj: Novosti kosmonavtiki 10/2003 a další zdroje




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »