Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Brněnské rojení kosmonautů

Brněnské rojení kosmonautů

Nenechte si ujít brněnské rojení kosmonautů 5. října 2016 v Galerii Vaňkova.
Autor: HaP Brno.

Brno se připravuje na výjimečnou, vesmírnou návštěvu. Ve středu 5. října do našeho města zavítají hned čtyři kosmoplavci. Jediný československý kosmonaut, člověk, který pobýval ve vesmíru přes dva roky, astronaut z raketoplánu Challenger a palubní inženýr testující některé vesmírné technologie. Za několik málo hodin stihnou otevřít novou expozici na Hvězdárně a planetáriu Brno, prohlédnout si město a setkat se s veřejností.

Návštěva z Asociace účastníků kosmických letů

Asociace účastníků kosmických letů sdružuje 375 kosmonautů z 35 států světa. Od roku 1985 organizuje mezinárodní srazy, které jsou kombinací technických i vědeckých přednášek, stejně jako kulturních aktivit. Díky mimořádné popularitě se snaží také nadchnout pozemšťany k zájmu o kosmický výzkum. Proto se vždy uprostřed kongresu koná tzv. Komunitní den, během kterého se kosmonauti rozjedou na „spanilé výpravy“ po hostujícím státu.

Již 29. kongres se letos koná v prvním říjnovém týdnu v rakouské Vídni. Díky našim přátelským vztahům s rakouským kosmonautem Franz Viehböckem a osobnímu pozvání primátorem Petra Vokřála udělali organizátoři výjimku a několik kosmonautů pošlou ve středu 5. října 2016 na návštěvu města Brna. Jedná se o jedinou takovou návštěvu mimo Rakousko. Na Hvězdárně a planetáriu Brno otevřou novou expozici v sále exploratoria, prohlédnou si některé pamětihodnosti a samozřejmě se potkají i s veřejností.

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

 

Výjimeční návštěvníci

I když nejsou do poslední chvíle vyloučeny jakékoli změny, v tomto okamžiku přislíbili návštěvu tito čtyři kosmonauti, které budou po Brně doprovázet i jejich manželky.

Vladimir Aksjonov
Jeho první let v roce 1976 byl v lodi Sojuz 22, šlo o náhradní loď pro historickou mezinárodní misi Sojuz-Apollo, která nebyla použitelná pro transport na kosmické stanice. Druhý let byl testem nové kosmické lodi Sojuz T, která umožňovala dopravu tří kosmonautů na orbitální stanice (byť při testu letěla jen se dvoučlennou posádkou na Saljut 6). Čtyřdenní mise se stala historicky nejkratším letem spojeným s návštěvou kosmické stanice. Během dvou výprav ve vesmíru strávil celkem 11 dní a 20 hodin.

Sergej Vasiljevič Avdějev
Díky dilataci času (roztažení/zpomalení plynutí času u objektů pohybujících se velkou rychlostí) a více než dvěma rokům stráveným ve vesmíru při rychlosti téměř 28000 km/h je o 0,02 sekundy mladší, než ostatní lidé. Je držitelem titulu „druhý nejdelší kosmický let v historii“ výkonem 379 dní 15 hodin. Kromě tří kosmických letů má za sebou také deset výstupů do otevřeného prostoru ve skafandru v celkové době 42 hodin. Celkem strávil ve vesmíru 747 dní a 14 hodin.

John–David Francis Bartoe
V roce 1985 absolvoval jeden z nejdramatičtějších startů v historii raketoplánů. Kvůli výpadku jednoho ze tří hlavních kyslíko-vodíkových motorů v čase 5 minut a 45 sekund po startu (normálně se celá trojice vypíná 8 minut 30 sekund po startu) musel raketoplán Challenger STS-51F dosáhnout oběžné dráhy jen s dvojicí fungujících motorů (které pracovaly o 49 sekund déle, než se plánovalo). Šlo o jediný manévr nouzového navedení na oběžnou dráhu v historii raketoplánů. Mise Challenger STS-51F vešla do historie tím, že astronauti na palubě měli k dispozici speciální plechovky Coca Coly a Pepsi Coly. Byla to součást experimentu s přečerpáváním kapalin ve stavu beztíže. Ve vesmíru pobýval 7 dní a 23 hodin.

Vladimír Remek
Jediný československý kosmonaut. Díky němu se Československo stalo po Sovětském svazu a Spojených státech třetí zemí na světě se svým zástupcem ve vesmíru. K letu na stanici Saljut 6 vzlétl společně se sovětským kosmonautem Alexejem Gubarevem 2. března 1978 na palubě kosmické lodi Sojuz 28, ve vesmíru prožil 7 dní a 22 hodin.

Program brněnského rojení kosmonautů

Vesmírná návštěva se odehraje ve středu 5. října 2016 mezi 10. a 18. hodinou. Nabitý program je naplánován na minuty. Aktuální průběh bude možné sledovat na stránkách www.facebook.com/hvezdarna.brno.

Pootevření Říše mlhovin
Kosmonauti do Brna dorazí z Vídně kolem 10. hodiny. Uvítáni budou na Hvězdárně a planetáriu Brno Petrem Vokřálem, primátorem statutárního města Brna, a Jiřím Duškem, ředitelem Hvězdárny a planetária Brno. Poté bude následovat beseda s novináři a otevření nové expozice v sále exploratoria s unikátní vesmírnou galerii, Říši mlhovin. Ta je vytvořena z několika desítek snímků kosmických objektů – nasvícených unikátní technologií. Expozice bude od 5. října volně přístupná všem návštěvníkům před všemi pořady v sále digitária. 

Prohlídka města
Kosmonauti s doprovodem se od 14. hodiny vydají na exkluzivní prohlídku vily Tugendhat.

Diskuze spojená s autogramiádou
Od 16 hodin bude možné kosmonauty potkat na centrální dvoraně nákupního a společenského centra Galerie Vaňkovka. Na pozadí dočasné expozice Planeta Země očima kosmonautů proběhne krátká, moderovaná diskuze a poté autogramiáda. I když jsou prostory centra téměř neomezené, z technických důvodů skončí autogramiáda v 17.30. Dotazy do diskuze lze již nyní posílat na adresu zpravodaj@hvezdarna.cz

Rojení kosmonautů organizuje Hvězdárna a planetárium Brno spolu s Association of Space Explorerse a the Austrian Space Forum, ve spolupráci se statutárního města Brna, Muzeem města Brna, marketingovou a destinační společností SNIP & Co. a nákupním a společenským centrem Vaňkovka.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Rojení kosmonautů

Převzato: Hvězdárna a planetárium Brno



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, Kosmonautika


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »