Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Bude sonda Beagle 3 na Marsu úspěšnější?

Bude sonda Beagle 3 na Marsu úspěšnější?

Beagle3.jpg
Kosmická sonda Beagle 3 by mohla nejen uskutečnit plánované výzkumy, ale zároveň prověřit a vyzkoušet nové technologie pro přistání na povrchu planety Mars, které by pak mohly být používány u dalších evropských kosmických sond.

Odborníci Velké Británie zveřejnili své plány na výrobu přistávacího modulu Beagle 3, který bude mít za úkol uskutečnit experimenty, připravené pro předcházející neúspěšnou misi Beagle 2. Jak známo, tento modul měl přistát na povrchu Marsu koncem roku 2003. Avšak řídícímu středisku se s modulem již nepodařilo navázat spojení.

Profesor Colin Pillinger, vedoucí projektu Beagle 2, informoval nedávno v Londýně veřejnost, že i přes problémy s financováním je reálná šance vyslat novou sondu na Mars. Konstruktéři přišli s vlastní iniciativou realizace tohoto projektu. Jsou přesvědčeni, že překonstruovaný modul Beagle 2 Evolution (či Beagle 3) má mnohem větší šanci úspěšně na Marsu přistát.

Jeho nové sluneční baterie budou dodávat více energie při menší ploše slunečních článků. Modul bude vybaven dvěma novými výkonnějšími vysílači pro přímé spojení se Zemí. Prostřednictvím jednoho z nich bude možno předávat informace na Zemi během sestupu atmosférou, druhý vysílač začne pracovat ihned po přistání. Přepracována byla rovněž konstrukce akumulátorů, které budou schopny pracovat i při velmi nízkých teplotách. Největších změn doznalo přistávací zařízení, tj. nafukovací vaky, zajišťující měkký dopad sondy na povrch rudé planety.

Vědecké zadání sondy zůstalo nezměněno. Hlavním úkolem bude hledání stop života. Colin Pillinger předpokládá, že vypuštění dvou exemplářů Beagle 3 bude možné realizovat bez zvýšení finančních nákladů jako součást zkušebních letů, naplánovaných v evropském dlouhodobém programu výzkumu sluneční soustavy s názvem Aurora. Start by se mohl uskutečnit v roce 2009. Ale nic zatím nebylo rozhodnuto.

Zdroj: spacenews.ru/ a news.bbc
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »