Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Bude sonda Beagle 3 na Marsu úspěšnější?

Bude sonda Beagle 3 na Marsu úspěšnější?

Beagle3.jpg
Kosmická sonda Beagle 3 by mohla nejen uskutečnit plánované výzkumy, ale zároveň prověřit a vyzkoušet nové technologie pro přistání na povrchu planety Mars, které by pak mohly být používány u dalších evropských kosmických sond.

Odborníci Velké Británie zveřejnili své plány na výrobu přistávacího modulu Beagle 3, který bude mít za úkol uskutečnit experimenty, připravené pro předcházející neúspěšnou misi Beagle 2. Jak známo, tento modul měl přistát na povrchu Marsu koncem roku 2003. Avšak řídícímu středisku se s modulem již nepodařilo navázat spojení.

Profesor Colin Pillinger, vedoucí projektu Beagle 2, informoval nedávno v Londýně veřejnost, že i přes problémy s financováním je reálná šance vyslat novou sondu na Mars. Konstruktéři přišli s vlastní iniciativou realizace tohoto projektu. Jsou přesvědčeni, že překonstruovaný modul Beagle 2 Evolution (či Beagle 3) má mnohem větší šanci úspěšně na Marsu přistát.

Jeho nové sluneční baterie budou dodávat více energie při menší ploše slunečních článků. Modul bude vybaven dvěma novými výkonnějšími vysílači pro přímé spojení se Zemí. Prostřednictvím jednoho z nich bude možno předávat informace na Zemi během sestupu atmosférou, druhý vysílač začne pracovat ihned po přistání. Přepracována byla rovněž konstrukce akumulátorů, které budou schopny pracovat i při velmi nízkých teplotách. Největších změn doznalo přistávací zařízení, tj. nafukovací vaky, zajišťující měkký dopad sondy na povrch rudé planety.

Vědecké zadání sondy zůstalo nezměněno. Hlavním úkolem bude hledání stop života. Colin Pillinger předpokládá, že vypuštění dvou exemplářů Beagle 3 bude možné realizovat bez zvýšení finančních nákladů jako součást zkušebních letů, naplánovaných v evropském dlouhodobém programu výzkumu sluneční soustavy s názvem Aurora. Start by se mohl uskutečnit v roce 2009. Ale nic zatím nebylo rozhodnuto.

Zdroj: spacenews.ru/ a news.bbc
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »