Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Bývalý americký astronaut Scott E. Parazynski zavítá do České republiky

Bývalý americký astronaut Scott E. Parazynski zavítá do České republiky

Americký astronaut Scott E. Parazynski.
Autor: NASA

Na konci srpna přijede do Prahy na pozvání České kosmické kanceláře veterán amerických kosmických letů Scott Edward Parazynski, který se jako letový specialista zúčastnil pěti misí na palubě amerického raketoplánu a sedmkrát vystoupil do volného kosmického prostoru.

Na konci srpna přijede do České republiky veterán amerických kosmických letů Scott Edward Parazynski, který se jako letový specialista zúčastnil pěti misí na palubě amerického raketoplánu a sedmkrát vystoupil do volného kosmického prostoru. Do Prahy jej pozvala Česká kosmická kancelář za významné podpory Velvyslanectví Spojených států amerických v České republice.

Dnes 54letý lékař, pilot, dobrodruh a bývalý astronaut Scott Parazynski se zapojil do výzkumné činnosti NASA již při studiu Stanfordovy univerzity na konci 80. let. V roce 1992 úspěšně prošel výběrem a po roce tréninku v Johnsonově kosmickém středisku byl kvalifikován na pozici letového specialisty. Následně prodělal základní výcvik pro práci ve volném kosmickém prostoru. Ke svému prvnímu kosmickému letu se dostal již v listopadu 1994 na palubě raketoplánu Atlantis a stal se 318. člověkem ve vesmíru. „Scott Parazynski byl poté vybrán mezi astronauty pro dlouhodobý pobyt na stanici Mir. Bohužel jeho tělesná výška překračovala přípustnou mez pro ruské lodě Sojuz-TM. Z výcviku byl proto vyřazen a musel se spokojit pouze s návštěvním letem k Miru na palubě raketoplánu v roce 1997,“ vysvětluje Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

„Poté se Scott Parazynski podíval na oběžnou dráhu ještě třikrát v letech 1998, 2001 a 2007, z čehož dvakrát navštívil Mezinárodní kosmickou stanici (ISS). Při jedné z misí byl jeho kolegou na palubě raketoplánu dosud nejstarší kosmonaut, legenda amerického kosmického programu, John Herschell Glenn, kterému v době letu bylo 77 let. Má za sebou také náročnou neplánovanou opravu fotovoltaického panelu ISS,“ dodává Václavík. Scott Parazynski ukončil kariéru astronauta v roce 2009. V průběhu pěti letů raketoplánu strávil ve vesmíru 57 dní 15 hodin a 34 minut. Do volného kosmického prostou vystoupil celkem sedmkrát a strávil v něm 47 hodin a 5 minut. Mimo jiné je také jediným astronautem na světě, který zdolal Mount Everest.

V rámci návštěvy České republiky vystoupí Scott Parazynski na dvou přednáškách pro veřejnost, které se uskuteční v pondělí 24. srpna v budově Akademie věd České republiky na Národní třídě v Praze. Předpokládaný začátek první přednášky je v 17:00, druhé pak v 19:00. Aktualizované informace o přednáškách a registrační formulář budou zveřejněny na stránkách České kosmické kanceláře v nejbližších dnech. „Přednášky budou určeny všem zájemcům o kosmonautiku z široké veřejnosti, kteří si budou moci vyslechnout povídání o zkušenostech i životě astronauta. Součástí programu bude samozřejmě také prostor na zvídavé dotazy publika,“ uzavírá Václavík.



Převzato: Česká kosmická kancelář



O autorovi

CSO Česká kosmická kancelář

CSO Česká kosmická kancelář

Česká kosmická kancelář je nezisková organizace, která se již od svého vzniku v roce 2003 snaží o rozvoj kosmonautiky v České republice. Naším hlavním cílem je zajistit co největší a nejefektivnější zapojení českých výzkumných, vývojových a průmyslových pracovišť do mezinárodních kosmických projektů. Více na stránkách www.czechspace.cz.

Štítky: Kosmonaut, Astronaut, Přednáška , Scott Parazynski


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »