Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Bývalý americký astronaut Scott E. Parazynski zavítá do České republiky

Bývalý americký astronaut Scott E. Parazynski zavítá do České republiky

Americký astronaut Scott E. Parazynski.
Autor: NASA

Na konci srpna přijede do Prahy na pozvání České kosmické kanceláře veterán amerických kosmických letů Scott Edward Parazynski, který se jako letový specialista zúčastnil pěti misí na palubě amerického raketoplánu a sedmkrát vystoupil do volného kosmického prostoru.

Na konci srpna přijede do České republiky veterán amerických kosmických letů Scott Edward Parazynski, který se jako letový specialista zúčastnil pěti misí na palubě amerického raketoplánu a sedmkrát vystoupil do volného kosmického prostoru. Do Prahy jej pozvala Česká kosmická kancelář za významné podpory Velvyslanectví Spojených států amerických v České republice.

Dnes 54letý lékař, pilot, dobrodruh a bývalý astronaut Scott Parazynski se zapojil do výzkumné činnosti NASA již při studiu Stanfordovy univerzity na konci 80. let. V roce 1992 úspěšně prošel výběrem a po roce tréninku v Johnsonově kosmickém středisku byl kvalifikován na pozici letového specialisty. Následně prodělal základní výcvik pro práci ve volném kosmickém prostoru. Ke svému prvnímu kosmickému letu se dostal již v listopadu 1994 na palubě raketoplánu Atlantis a stal se 318. člověkem ve vesmíru. „Scott Parazynski byl poté vybrán mezi astronauty pro dlouhodobý pobyt na stanici Mir. Bohužel jeho tělesná výška překračovala přípustnou mez pro ruské lodě Sojuz-TM. Z výcviku byl proto vyřazen a musel se spokojit pouze s návštěvním letem k Miru na palubě raketoplánu v roce 1997,“ vysvětluje Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

„Poté se Scott Parazynski podíval na oběžnou dráhu ještě třikrát v letech 1998, 2001 a 2007, z čehož dvakrát navštívil Mezinárodní kosmickou stanici (ISS). Při jedné z misí byl jeho kolegou na palubě raketoplánu dosud nejstarší kosmonaut, legenda amerického kosmického programu, John Herschell Glenn, kterému v době letu bylo 77 let. Má za sebou také náročnou neplánovanou opravu fotovoltaického panelu ISS,“ dodává Václavík. Scott Parazynski ukončil kariéru astronauta v roce 2009. V průběhu pěti letů raketoplánu strávil ve vesmíru 57 dní 15 hodin a 34 minut. Do volného kosmického prostou vystoupil celkem sedmkrát a strávil v něm 47 hodin a 5 minut. Mimo jiné je také jediným astronautem na světě, který zdolal Mount Everest.

V rámci návštěvy České republiky vystoupí Scott Parazynski na dvou přednáškách pro veřejnost, které se uskuteční v pondělí 24. srpna v budově Akademie věd České republiky na Národní třídě v Praze. Předpokládaný začátek první přednášky je v 17:00, druhé pak v 19:00. Aktualizované informace o přednáškách a registrační formulář budou zveřejněny na stránkách České kosmické kanceláře v nejbližších dnech. „Přednášky budou určeny všem zájemcům o kosmonautiku z široké veřejnosti, kteří si budou moci vyslechnout povídání o zkušenostech i životě astronauta. Součástí programu bude samozřejmě také prostor na zvídavé dotazy publika,“ uzavírá Václavík.



Převzato: Česká kosmická kancelář



O autorovi

CSO Česká kosmická kancelář

CSO Česká kosmická kancelář

Česká kosmická kancelář je nezisková organizace, která se již od svého vzniku v roce 2003 snaží o rozvoj kosmonautiky v České republice. Naším hlavním cílem je zajistit co největší a nejefektivnější zapojení českých výzkumných, vývojových a průmyslových pracovišť do mezinárodních kosmických projektů. Více na stránkách www.czechspace.cz.

Štítky: Kosmonaut, Astronaut, Přednáška , Scott Parazynski


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »