Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Cabeus-A: místo dopadu sondy LCROSS na Měsíc

Cabeus-A: místo dopadu sondy LCROSS na Měsíc

Dopad sondy LCROSS a stupně Centaur na povrch Měsíce
Dopad sondy LCROSS a stupně Centaur na povrch Měsíce
NASA vybrala definitivní místo na povrchu Měsíce, které se stane "hřbitovem" pro sondu LCROSS (Lunar CRater Observation and Sensing Satellite) po absolvování vesmírné cesty v délce 9 miliónů kilometrů (včetně oběhů kolem Země a Měsíce). Vědecký tým vybral kráter Cabeus-A, který bude konečnou stanicí dvojitého dopadu sondy LCROSS a urychlovacího stupně Centaur. Ke srážce s Měsícem dojde v pátek 9. října 2009 ve 13:30 SELČ. Zmíněný kráter dostal na základě komplexního posouzení přednost pro zjištění, zda v okolí jižního pólu Měsíce existují zásoby vodního ledu.

Kosmická sonda LCROSS bude pátrat po přítomnosti ledu následně po dopadu prázdného urychlovacího stupně Centaur na povrch Měsíce v polární oblasti, která je trvale ponořena do stínu. Sonda prolétne gejzírem odpařeného materiálu a prachu, vyvrženého při dopadu urychlovacího stupně a bude měřit jeho chemické složení předtím, než sama narazí do měsíčního povrchu. K tomuto účelu je vybavena spektrometry pro oblast blízkého infračerveného záření, spektrometrem pro oblast viditelného světla a několika kamerami pro oblast infračerveného a viditelného záření. Dopad sondy LCROSS na povrch Měsíce bude monitorován přístroji na sondě LRO a pozemními observatořemi. Při srážce sondy LCROSS s povrchem Měsíce bude uvolněno více než 200krát více energie, než tomu bylo v případě pádu sondy Lunar Prospector 31. 7. 1999.

Mapa okolí kráteru Cabeus-A na povrchu Měsíce
Mapa okolí kráteru Cabeus-A na povrchu Měsíce
Kráter Cabeus-A byl vybrán na základě řady splňujících podmínek včetně vhodného osvětlení vyvržených částic pro zajištění viditelnosti ze Země, předpokládané vysoké koncentrace vodíku a vlastností povrchu, jako je rovné dno kráteru, mírné svahy či nepřítomnost velkých balvanů.

"Výběr kráteru Cabeus-A byl výsledkem vášnivé debaty mezi odborníky na výzkum Měsíce, kteří rovněž vzali v úvahu poslední data, získaná jak pozemními dalekohledy, tak i několika kosmickými sondami, jako je Kaguya, Chandrayaan-1 či Lunar Reconnaissance Orbiter," říká Anthony Colaprete (NASA’s Ames Research Center, Moffett Field, Kalifornie, USA). "Vědecký tým je přesvědčen, že tato unikátní mise poskytne velké množství zajímavých informací."

Astronomové využijí kapacity mnoha pozemních observatoří, které mohou pomoci maximalizovat vědecká data, jež budou získána při dopadu stupně Centaur a sondy LCROSS na povrch Měsíce. Na sledování se budou podílet astronomické observatoře Infrared Telescope Facility a Keck Telescope na Havajských ostrovech; Magdalena Ridge a Apache Ridge Observatories v Novém Mexiku a MMT Observatory v Arizoně; nedávno opravený Hubblův kosmický dalekohled HST; sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) na oběžné dráze kolem Měsíce a mnoho dalších observatoří.

"Tyto a některé další observatoře se zúčastní pozorovací kampaně impaktu sondy LCROSS, čímž poskytnou výhodná, avšak odlišná pozorovací místa a různé typy pozorovací techniky a pozorovacích metod," dodává Jennifer Heldmann, vedoucí týmu pozorovací kampaně sondy LCROSS. "Tato rozmanitá pozorování umožní zkompletovat získaná data, což pomůže určit, zda v kráteru Cabeus-A vodní led existuje či nikoliv."

Kosmické sondy LRO a LCROSS byly vypuštěny 18. 6. 2009 a společně s urychlovacím stupněm Centaur byly navedeny na oběžné dráhy kolem Měsíce. Následovaly prověrky a kalibrace jednotlivých přístrojů a rovněž snímkování měsíčního povrchu. Před několika dny byla sonda LRO převedena na nižší oběžnou dráhu ve výšce pouhých 50 km nad povrchem. Pořízené fotografie by měly být velmi detailní a měly by přispět k výběru zajímavých míst pro další výzkum či pro výběr vhodných oblastí pro přistání pilotovaných výprav, eventuelně k vybudování uvažované stálé vědecké základny na povrchu Měsíce.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »