Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Cabeus-A: místo dopadu sondy LCROSS na Měsíc

Cabeus-A: místo dopadu sondy LCROSS na Měsíc

Dopad sondy LCROSS a stupně Centaur na povrch Měsíce
Dopad sondy LCROSS a stupně Centaur na povrch Měsíce
NASA vybrala definitivní místo na povrchu Měsíce, které se stane "hřbitovem" pro sondu LCROSS (Lunar CRater Observation and Sensing Satellite) po absolvování vesmírné cesty v délce 9 miliónů kilometrů (včetně oběhů kolem Země a Měsíce). Vědecký tým vybral kráter Cabeus-A, který bude konečnou stanicí dvojitého dopadu sondy LCROSS a urychlovacího stupně Centaur. Ke srážce s Měsícem dojde v pátek 9. října 2009 ve 13:30 SELČ. Zmíněný kráter dostal na základě komplexního posouzení přednost pro zjištění, zda v okolí jižního pólu Měsíce existují zásoby vodního ledu.

Kosmická sonda LCROSS bude pátrat po přítomnosti ledu následně po dopadu prázdného urychlovacího stupně Centaur na povrch Měsíce v polární oblasti, která je trvale ponořena do stínu. Sonda prolétne gejzírem odpařeného materiálu a prachu, vyvrženého při dopadu urychlovacího stupně a bude měřit jeho chemické složení předtím, než sama narazí do měsíčního povrchu. K tomuto účelu je vybavena spektrometry pro oblast blízkého infračerveného záření, spektrometrem pro oblast viditelného světla a několika kamerami pro oblast infračerveného a viditelného záření. Dopad sondy LCROSS na povrch Měsíce bude monitorován přístroji na sondě LRO a pozemními observatořemi. Při srážce sondy LCROSS s povrchem Měsíce bude uvolněno více než 200krát více energie, než tomu bylo v případě pádu sondy Lunar Prospector 31. 7. 1999.

Mapa okolí kráteru Cabeus-A na povrchu Měsíce
Mapa okolí kráteru Cabeus-A na povrchu Měsíce
Kráter Cabeus-A byl vybrán na základě řady splňujících podmínek včetně vhodného osvětlení vyvržených částic pro zajištění viditelnosti ze Země, předpokládané vysoké koncentrace vodíku a vlastností povrchu, jako je rovné dno kráteru, mírné svahy či nepřítomnost velkých balvanů.

"Výběr kráteru Cabeus-A byl výsledkem vášnivé debaty mezi odborníky na výzkum Měsíce, kteří rovněž vzali v úvahu poslední data, získaná jak pozemními dalekohledy, tak i několika kosmickými sondami, jako je Kaguya, Chandrayaan-1 či Lunar Reconnaissance Orbiter," říká Anthony Colaprete (NASA’s Ames Research Center, Moffett Field, Kalifornie, USA). "Vědecký tým je přesvědčen, že tato unikátní mise poskytne velké množství zajímavých informací."

Astronomové využijí kapacity mnoha pozemních observatoří, které mohou pomoci maximalizovat vědecká data, jež budou získána při dopadu stupně Centaur a sondy LCROSS na povrch Měsíce. Na sledování se budou podílet astronomické observatoře Infrared Telescope Facility a Keck Telescope na Havajských ostrovech; Magdalena Ridge a Apache Ridge Observatories v Novém Mexiku a MMT Observatory v Arizoně; nedávno opravený Hubblův kosmický dalekohled HST; sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) na oběžné dráze kolem Měsíce a mnoho dalších observatoří.

"Tyto a některé další observatoře se zúčastní pozorovací kampaně impaktu sondy LCROSS, čímž poskytnou výhodná, avšak odlišná pozorovací místa a různé typy pozorovací techniky a pozorovacích metod," dodává Jennifer Heldmann, vedoucí týmu pozorovací kampaně sondy LCROSS. "Tato rozmanitá pozorování umožní zkompletovat získaná data, což pomůže určit, zda v kráteru Cabeus-A vodní led existuje či nikoliv."

Kosmické sondy LRO a LCROSS byly vypuštěny 18. 6. 2009 a společně s urychlovacím stupněm Centaur byly navedeny na oběžné dráhy kolem Měsíce. Následovaly prověrky a kalibrace jednotlivých přístrojů a rovněž snímkování měsíčního povrchu. Před několika dny byla sonda LRO převedena na nižší oběžnou dráhu ve výšce pouhých 50 km nad povrchem. Pořízené fotografie by měly být velmi detailní a měly by přispět k výběru zajímavých míst pro další výzkum či pro výběr vhodných oblastí pro přistání pilotovaných výprav, eventuelně k vybudování uvažované stálé vědecké základny na povrchu Měsíce.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »