Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Cabeus-A: místo dopadu sondy LCROSS na Měsíc

Cabeus-A: místo dopadu sondy LCROSS na Měsíc

Dopad sondy LCROSS a stupně Centaur na povrch Měsíce
Dopad sondy LCROSS a stupně Centaur na povrch Měsíce
NASA vybrala definitivní místo na povrchu Měsíce, které se stane "hřbitovem" pro sondu LCROSS (Lunar CRater Observation and Sensing Satellite) po absolvování vesmírné cesty v délce 9 miliónů kilometrů (včetně oběhů kolem Země a Měsíce). Vědecký tým vybral kráter Cabeus-A, který bude konečnou stanicí dvojitého dopadu sondy LCROSS a urychlovacího stupně Centaur. Ke srážce s Měsícem dojde v pátek 9. října 2009 ve 13:30 SELČ. Zmíněný kráter dostal na základě komplexního posouzení přednost pro zjištění, zda v okolí jižního pólu Měsíce existují zásoby vodního ledu.

Kosmická sonda LCROSS bude pátrat po přítomnosti ledu následně po dopadu prázdného urychlovacího stupně Centaur na povrch Měsíce v polární oblasti, která je trvale ponořena do stínu. Sonda prolétne gejzírem odpařeného materiálu a prachu, vyvrženého při dopadu urychlovacího stupně a bude měřit jeho chemické složení předtím, než sama narazí do měsíčního povrchu. K tomuto účelu je vybavena spektrometry pro oblast blízkého infračerveného záření, spektrometrem pro oblast viditelného světla a několika kamerami pro oblast infračerveného a viditelného záření. Dopad sondy LCROSS na povrch Měsíce bude monitorován přístroji na sondě LRO a pozemními observatořemi. Při srážce sondy LCROSS s povrchem Měsíce bude uvolněno více než 200krát více energie, než tomu bylo v případě pádu sondy Lunar Prospector 31. 7. 1999.

Mapa okolí kráteru Cabeus-A na povrchu Měsíce
Mapa okolí kráteru Cabeus-A na povrchu Měsíce
Kráter Cabeus-A byl vybrán na základě řady splňujících podmínek včetně vhodného osvětlení vyvržených částic pro zajištění viditelnosti ze Země, předpokládané vysoké koncentrace vodíku a vlastností povrchu, jako je rovné dno kráteru, mírné svahy či nepřítomnost velkých balvanů.

"Výběr kráteru Cabeus-A byl výsledkem vášnivé debaty mezi odborníky na výzkum Měsíce, kteří rovněž vzali v úvahu poslední data, získaná jak pozemními dalekohledy, tak i několika kosmickými sondami, jako je Kaguya, Chandrayaan-1 či Lunar Reconnaissance Orbiter," říká Anthony Colaprete (NASA’s Ames Research Center, Moffett Field, Kalifornie, USA). "Vědecký tým je přesvědčen, že tato unikátní mise poskytne velké množství zajímavých informací."

Astronomové využijí kapacity mnoha pozemních observatoří, které mohou pomoci maximalizovat vědecká data, jež budou získána při dopadu stupně Centaur a sondy LCROSS na povrch Měsíce. Na sledování se budou podílet astronomické observatoře Infrared Telescope Facility a Keck Telescope na Havajských ostrovech; Magdalena Ridge a Apache Ridge Observatories v Novém Mexiku a MMT Observatory v Arizoně; nedávno opravený Hubblův kosmický dalekohled HST; sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) na oběžné dráze kolem Měsíce a mnoho dalších observatoří.

"Tyto a některé další observatoře se zúčastní pozorovací kampaně impaktu sondy LCROSS, čímž poskytnou výhodná, avšak odlišná pozorovací místa a různé typy pozorovací techniky a pozorovacích metod," dodává Jennifer Heldmann, vedoucí týmu pozorovací kampaně sondy LCROSS. "Tato rozmanitá pozorování umožní zkompletovat získaná data, což pomůže určit, zda v kráteru Cabeus-A vodní led existuje či nikoliv."

Kosmické sondy LRO a LCROSS byly vypuštěny 18. 6. 2009 a společně s urychlovacím stupněm Centaur byly navedeny na oběžné dráhy kolem Měsíce. Následovaly prověrky a kalibrace jednotlivých přístrojů a rovněž snímkování měsíčního povrchu. Před několika dny byla sonda LRO převedena na nižší oběžnou dráhu ve výšce pouhých 50 km nad povrchem. Pořízené fotografie by měly být velmi detailní a měly by přispět k výběru zajímavých míst pro další výzkum či pro výběr vhodných oblastí pro přistání pilotovaných výprav, eventuelně k vybudování uvažované stálé vědecké základny na povrchu Měsíce.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Saturn

Newton 200/1000 + Barlow 2x + kamera ZWO ASI 178 MC

Další informace »