Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Cabeus-A: místo dopadu sondy LCROSS na Měsíc

Cabeus-A: místo dopadu sondy LCROSS na Měsíc

Dopad sondy LCROSS a stupně Centaur na povrch Měsíce
Dopad sondy LCROSS a stupně Centaur na povrch Měsíce
NASA vybrala definitivní místo na povrchu Měsíce, které se stane "hřbitovem" pro sondu LCROSS (Lunar CRater Observation and Sensing Satellite) po absolvování vesmírné cesty v délce 9 miliónů kilometrů (včetně oběhů kolem Země a Měsíce). Vědecký tým vybral kráter Cabeus-A, který bude konečnou stanicí dvojitého dopadu sondy LCROSS a urychlovacího stupně Centaur. Ke srážce s Měsícem dojde v pátek 9. října 2009 ve 13:30 SELČ. Zmíněný kráter dostal na základě komplexního posouzení přednost pro zjištění, zda v okolí jižního pólu Měsíce existují zásoby vodního ledu.

Kosmická sonda LCROSS bude pátrat po přítomnosti ledu následně po dopadu prázdného urychlovacího stupně Centaur na povrch Měsíce v polární oblasti, která je trvale ponořena do stínu. Sonda prolétne gejzírem odpařeného materiálu a prachu, vyvrženého při dopadu urychlovacího stupně a bude měřit jeho chemické složení předtím, než sama narazí do měsíčního povrchu. K tomuto účelu je vybavena spektrometry pro oblast blízkého infračerveného záření, spektrometrem pro oblast viditelného světla a několika kamerami pro oblast infračerveného a viditelného záření. Dopad sondy LCROSS na povrch Měsíce bude monitorován přístroji na sondě LRO a pozemními observatořemi. Při srážce sondy LCROSS s povrchem Měsíce bude uvolněno více než 200krát více energie, než tomu bylo v případě pádu sondy Lunar Prospector 31. 7. 1999.

Mapa okolí kráteru Cabeus-A na povrchu Měsíce
Mapa okolí kráteru Cabeus-A na povrchu Měsíce
Kráter Cabeus-A byl vybrán na základě řady splňujících podmínek včetně vhodného osvětlení vyvržených částic pro zajištění viditelnosti ze Země, předpokládané vysoké koncentrace vodíku a vlastností povrchu, jako je rovné dno kráteru, mírné svahy či nepřítomnost velkých balvanů.

"Výběr kráteru Cabeus-A byl výsledkem vášnivé debaty mezi odborníky na výzkum Měsíce, kteří rovněž vzali v úvahu poslední data, získaná jak pozemními dalekohledy, tak i několika kosmickými sondami, jako je Kaguya, Chandrayaan-1 či Lunar Reconnaissance Orbiter," říká Anthony Colaprete (NASA’s Ames Research Center, Moffett Field, Kalifornie, USA). "Vědecký tým je přesvědčen, že tato unikátní mise poskytne velké množství zajímavých informací."

Astronomové využijí kapacity mnoha pozemních observatoří, které mohou pomoci maximalizovat vědecká data, jež budou získána při dopadu stupně Centaur a sondy LCROSS na povrch Měsíce. Na sledování se budou podílet astronomické observatoře Infrared Telescope Facility a Keck Telescope na Havajských ostrovech; Magdalena Ridge a Apache Ridge Observatories v Novém Mexiku a MMT Observatory v Arizoně; nedávno opravený Hubblův kosmický dalekohled HST; sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) na oběžné dráze kolem Měsíce a mnoho dalších observatoří.

"Tyto a některé další observatoře se zúčastní pozorovací kampaně impaktu sondy LCROSS, čímž poskytnou výhodná, avšak odlišná pozorovací místa a různé typy pozorovací techniky a pozorovacích metod," dodává Jennifer Heldmann, vedoucí týmu pozorovací kampaně sondy LCROSS. "Tato rozmanitá pozorování umožní zkompletovat získaná data, což pomůže určit, zda v kráteru Cabeus-A vodní led existuje či nikoliv."

Kosmické sondy LRO a LCROSS byly vypuštěny 18. 6. 2009 a společně s urychlovacím stupněm Centaur byly navedeny na oběžné dráhy kolem Měsíce. Následovaly prověrky a kalibrace jednotlivých přístrojů a rovněž snímkování měsíčního povrchu. Před několika dny byla sonda LRO převedena na nižší oběžnou dráhu ve výšce pouhých 50 km nad povrchem. Pořízené fotografie by měly být velmi detailní a měly by přispět k výběru zajímavých míst pro další výzkum či pro výběr vhodných oblastí pro přistání pilotovaných výprav, eventuelně k vybudování uvažované stálé vědecké základny na povrchu Měsíce.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »