Česká vlajka ve středisku ESRIN v ItáliiVe středu 12. listopadu 2008 se ČR oficiálně stala 18. plnoprávným členským státem Evropské kosmické agentury ESA. České vědě a průmyslu se tak otevřely nové možnosti v přístupu k vědeckým poznatkům a technologiím, dále také v účasti na mezinárodních projektech spojených s kosmonautikou a výzkumem vesmíru. Občané ČR se také od 12. listopadu mohou při náborech ucházet o místo astronauta.
Evropskou kosmickou agenturu ESA jistě nemusím dlouze představovat. Je to mezinárodní organizace, zaměřená na kosmický výzkum, sdružující evropské státy. Úmluva, na jejímž základě byla ESA založena, vstoupila v platnost 30. května 1980. ČR se stala 18. členským státem, kromě ní je členem ESA Velká Británie, Irsko, Francie, Itálie, Německo, BENELUX, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Portugalsko, Norsko, Finsko a Dánsko. ESA není nikterak pozadu za světovými kosmickými agenturami. Podílí se na budování Mezinárodní kosmické stanice ISS a má na ní vlastní vědecký modul Columbus pro biologické experimenty (letos v únoru ho tam dopravil raketoplán Atlantis STS-122). Dalším příspěvkem k budování ISS jsou automatické zásobovací lodě ATV, jedna mise už je úspěšně splněna a ATV-1 Jules Verne při ní u ISS strávil 5 měsíců (viz článek). Vlastní pilotovanou kosmickou loď sice zatím ESA nemá ale evropští astronauti dnes už celkem běžně létají na palubách ruských Sojuzů a amerických raketoplánů (Leopold Eyharts letos strávil měsíc na palubě ISS). Ani v oblasti kosmických sond ESA nezaostává. Na oběžné dráze okolo Marsu operuje evropská sonda Mars Express, okolo Venuše obíhá Venus Express, Rosetta letos v září proletěla okolo asteroidu (2867)Steins. Ještě bych vzpomněl sondu Integral, zkoumající na oběžné dráze gama záření a navigační systém družic Galileo.
Členské státy ESA ke konci roku 2008Česká republika se oficiálně stala členem ESA 12. listopadu, ale už 8. července byla podepsána přístupová dohoda předsedou vlády Mirkem Topolánkem a ředitelem ESA Jean-Jacquesem Dordainem (tenkrát některé sdělovací prostředky mylně informovaly, že jsme členy ESA). Senátem byla dohoda ratifikována 18. září, Poslaneckou sněmovnou 25. září a prezident ČR ji podepsal ve druhé polovině října. Poté byla předána francouzskému ministerstvu zahraničních věcí. To bylo jako poslední potřeba, abychom se stali členy. České vědě a průmyslu se nyní otevřely nové možnosti v účasti na mezinárodních projektech a přístupu k technologiím a datům, i když do 31. prosince 2014 se budeme zaměřovat na adaptaci na potřeby ESA. Ale když se ohlédneme, máme za sebou 4 roky programu PECS, zaměřeného na pomoc zemím připojit se k ESA (v současné době je v něm také Maďarsko, Rumunsko a Polsko). Také se ale občanům ČR otevírá možnost stát se evropským astronautem. Škoda jen, že jsme propásli ten letošní nábor.
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula
Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou.
Technické údaje:
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System).
Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop.
Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats.
Gain 150, Offset 300.
19.1.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4