Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Česká republika se stala členem ESA
Vít Straka Vytisknout článek

Česká republika se stala členem ESA

Česká vlajka ve středisku ESRIN v Itálii
Česká vlajka ve středisku ESRIN v Itálii
Ve středu 12. listopadu 2008 se ČR oficiálně stala 18. plnoprávným členským státem Evropské kosmické agentury ESA. České vědě a průmyslu se tak otevřely nové možnosti v přístupu k vědeckým poznatkům a technologiím, dále také v účasti na mezinárodních projektech spojených s kosmonautikou a výzkumem vesmíru. Občané ČR se také od 12. listopadu mohou při náborech ucházet o místo astronauta.

Evropskou kosmickou agenturu ESA jistě nemusím dlouze představovat. Je to mezinárodní organizace, zaměřená na kosmický výzkum, sdružující evropské státy. Úmluva, na jejímž základě byla ESA založena, vstoupila v platnost 30. května 1980. ČR se stala 18. členským státem, kromě ní je členem ESA Velká Británie, Irsko, Francie, Itálie, Německo, BENELUX, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Portugalsko, Norsko, Finsko a Dánsko. ESA není nikterak pozadu za světovými kosmickými agenturami. Podílí se na budování Mezinárodní kosmické stanice ISS a má na ní vlastní vědecký modul Columbus pro biologické experimenty (letos v únoru ho tam dopravil raketoplán Atlantis STS-122). Dalším příspěvkem k budování ISS jsou automatické zásobovací lodě ATV, jedna mise už je úspěšně splněna a ATV-1 Jules Verne při ní u ISS strávil 5 měsíců (viz článek). Vlastní pilotovanou kosmickou loď sice zatím ESA nemá ale evropští astronauti dnes už celkem běžně létají na palubách ruských Sojuzů a amerických raketoplánů (Leopold Eyharts letos strávil měsíc na palubě ISS). Ani v oblasti kosmických sond ESA nezaostává. Na oběžné dráze okolo Marsu operuje evropská sonda Mars Express, okolo Venuše obíhá Venus Express, Rosetta letos v září proletěla okolo asteroidu (2867)Steins. Ještě bych vzpomněl sondu Integral, zkoumající na oběžné dráze gama záření a navigační systém družic Galileo.

Členské státy ESA ke konci roku 2008
Členské státy ESA ke konci roku 2008
Česká republika se oficiálně stala členem ESA 12. listopadu, ale už 8. července byla podepsána přístupová dohoda předsedou vlády Mirkem Topolánkem a ředitelem ESA Jean-Jacquesem Dordainem (tenkrát některé sdělovací prostředky mylně informovaly, že jsme členy ESA). Senátem byla dohoda ratifikována 18. září, Poslaneckou sněmovnou 25. září a prezident ČR ji podepsal ve druhé polovině října. Poté byla předána francouzskému ministerstvu zahraničních věcí. To bylo jako poslední potřeba, abychom se stali členy. České vědě a průmyslu se nyní otevřely nové možnosti v účasti na mezinárodních projektech a přístupu k technologiím a datům, i když do 31. prosince 2014 se budeme zaměřovat na adaptaci na potřeby ESA. Ale když se ohlédneme, máme za sebou 4 roky programu PECS, zaměřeného na pomoc zemím připojit se k ESA (v současné době je v něm také Maďarsko, Rumunsko a Polsko). Také se ale občanům ČR otevírá možnost stát se evropským astronautem. Škoda jen, že jsme propásli ten letošní nábor.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »