Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Česká republika se stala členem ESA
Vít Straka Vytisknout článek

Česká republika se stala členem ESA

Česká vlajka ve středisku ESRIN v Itálii
Česká vlajka ve středisku ESRIN v Itálii
Ve středu 12. listopadu 2008 se ČR oficiálně stala 18. plnoprávným členským státem Evropské kosmické agentury ESA. České vědě a průmyslu se tak otevřely nové možnosti v přístupu k vědeckým poznatkům a technologiím, dále také v účasti na mezinárodních projektech spojených s kosmonautikou a výzkumem vesmíru. Občané ČR se také od 12. listopadu mohou při náborech ucházet o místo astronauta.

Evropskou kosmickou agenturu ESA jistě nemusím dlouze představovat. Je to mezinárodní organizace, zaměřená na kosmický výzkum, sdružující evropské státy. Úmluva, na jejímž základě byla ESA založena, vstoupila v platnost 30. května 1980. ČR se stala 18. členským státem, kromě ní je členem ESA Velká Británie, Irsko, Francie, Itálie, Německo, BENELUX, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Portugalsko, Norsko, Finsko a Dánsko. ESA není nikterak pozadu za světovými kosmickými agenturami. Podílí se na budování Mezinárodní kosmické stanice ISS a má na ní vlastní vědecký modul Columbus pro biologické experimenty (letos v únoru ho tam dopravil raketoplán Atlantis STS-122). Dalším příspěvkem k budování ISS jsou automatické zásobovací lodě ATV, jedna mise už je úspěšně splněna a ATV-1 Jules Verne při ní u ISS strávil 5 měsíců (viz článek). Vlastní pilotovanou kosmickou loď sice zatím ESA nemá ale evropští astronauti dnes už celkem běžně létají na palubách ruských Sojuzů a amerických raketoplánů (Leopold Eyharts letos strávil měsíc na palubě ISS). Ani v oblasti kosmických sond ESA nezaostává. Na oběžné dráze okolo Marsu operuje evropská sonda Mars Express, okolo Venuše obíhá Venus Express, Rosetta letos v září proletěla okolo asteroidu (2867)Steins. Ještě bych vzpomněl sondu Integral, zkoumající na oběžné dráze gama záření a navigační systém družic Galileo.

Členské státy ESA ke konci roku 2008
Členské státy ESA ke konci roku 2008
Česká republika se oficiálně stala členem ESA 12. listopadu, ale už 8. července byla podepsána přístupová dohoda předsedou vlády Mirkem Topolánkem a ředitelem ESA Jean-Jacquesem Dordainem (tenkrát některé sdělovací prostředky mylně informovaly, že jsme členy ESA). Senátem byla dohoda ratifikována 18. září, Poslaneckou sněmovnou 25. září a prezident ČR ji podepsal ve druhé polovině října. Poté byla předána francouzskému ministerstvu zahraničních věcí. To bylo jako poslední potřeba, abychom se stali členy. České vědě a průmyslu se nyní otevřely nové možnosti v účasti na mezinárodních projektech a přístupu k technologiím a datům, i když do 31. prosince 2014 se budeme zaměřovat na adaptaci na potřeby ESA. Ale když se ohlédneme, máme za sebou 4 roky programu PECS, zaměřeného na pomoc zemím připojit se k ESA (v současné době je v něm také Maďarsko, Rumunsko a Polsko). Také se ale občanům ČR otevírá možnost stát se evropským astronautem. Škoda jen, že jsme propásli ten letošní nábor.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězda Betelgeuse v souhvězdí Orionu

Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »