Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Česká stopa v Artemis II: Kosmickou radiaci bude v lodi Orion hlídat i 6 čipů z Prahy

Česká stopa v Artemis II: Kosmickou radiaci bude v lodi Orion hlídat i 6 čipů z Prahy

Šest čipů ADVACAM je součástí přístroje HERA v lodi Orion Artemis II
Autor: NASA/Eddie Semones/SRAG-JSC/ADVACAM

Až se v březnu 2026 od startovací rampy Kennedyho kosmického střediska na Floridě odlepí obří raketa SLS se čtyřmi astronauty na palubě lodi Orion, zamíří spolu s nimi k Měsíci i 6 čipů pro měření kosmické radiace dodaných pražskou firmou ADVACAM. České komponenty jsou srdcem systému HERA (Hybrid Electronic Radiation Assessor). Přístroj vyvinutý NASA má za úkol monitorovat složení kosmického záření, které může mít zásadní vliv na zdraví posádky i na funkci citlivé elektroniky. Zařízení například pomůže ověřit vlastnosti radiačního stínění na palubě kosmické lodi. 

Pro NASA představuje start Artemis II první pilotovanou misi k Měsíci od posledního letu Apollo 17 v roce 1972. První startovací okno je naplánováno na 6. února 2026. Astronauti v rámci této mise nebudou přistávat. V průběhu desetidenního testovacího letu zatím Měsíc pouze obkrouží a otestují všechny kritické systémy podpory života na palubě lodi Orion. Jde tak o poslední zkoušku před chystaným návratem Američanů přímo na povrch Luny v rámci mise Artemis III, která je plánovaná v následujících letech.

Česká technologie jako standard

Společnost ADVACAM je pro NASA certifikovaným dodavatelem technologií pro monitorování kosmické radiace. Od roku 2013 dodala desítky kompletních detektorů nebo čipových modulů založených na technologii Timepix. „Jde o nesmírně citlivé pixelové čipy schopné rozeznat každou jednotlivou částici kosmického záření a určit její energii, směr, čas interakce a typ částice. Právě to umožní nejen měřit celkovou úroveň radiační dávky, ale hlavně detailně studovat její složení. To je podstatné, protože různé druhy kosmických částic mají různé účinky,“ vysvětluje vědecký ředitel ADVACAM, Jan Jakůbek.

6 čipů dodaných českou firmou je součástí dvou jednotek HSU (Hera Sensor Unit). V každé z jednotek jsou umístěny 3 Timepix moduly. Systém HERA naměřená data autonomně zpracovává a na jejich základě posádce poskytne dozimetrické údaje včetně upozornění a varování při významných událostech.

Jedna z jednotek HERA, jejichž součástí jsou čipy ADVACAM, připravená na let lodi Orion Autor: NASA/Eddie Semones
Jedna z jednotek HERA, jejichž součástí jsou čipy ADVACAM, připravená na let lodi Orion
Autor: NASA/Eddie Semones

„Využití naší technologie v tomto programu je obrovským úspěchem pro firmu a důkazem, že detailní měření radiace je čím dál důležitější součástí kosmických letů. Ať už jde o lety na orbitu Země, či do hlubšího vesmíru, kde úroveň záření významně narůstá. Jsme hrdí na to, že NASA naše čipy plánuje využít i při finálním pokusu o přistání v rámci mise Artemis III,“ dodává ředitel ADVACAM Jan Sohar.

Klíčová komponenta pro vědecké i komerční lety

Kromě programu Artemis našly moduly čipů Timepix, případně i kompletní radiační detektory prodávané pod značkou MiniPIX SPACE, využití v řadě dalších kosmických misí. Od umístění na Mezinárodní vesmírné stanici ISS, přes satelit OneWeb Joey Sat, po české CubeSaty VZLUSAT I a II. Radiaci budou sledovat mimo jiné v interiéru chystané lunární orbitální stanice Gateway a to v rámci systému ESA IDA (Internal Dosimetry Array). (Více zde)

Češi se kromě vývoje a výroby detektorů chtějí do budoucna zaměřit i na zpracování a poskytování samotných radiačních dat. V rámci skupiny AdVisiones Technologies, jejíž součástí je i firma ADVACAM, proto na konci roku 2025 vznikla nová dceřiná firma AdvaSpace.

Detektory ADVACAM již letěly na ISS. Na snímku v pozadí astronautky Megan McArthur. Autor: NASA
Detektory ADVACAM již letěly na ISS. Na snímku v pozadí astronautky Megan McArthur.
Autor: NASA

„Naším cílem je rozvíjet softwareové nástroje pro interpretaci radiačních dat a vybudovat s využitím detektorů MiniPIX SPACE konstelaci družic, které by sdílely ostatním satelitům ale třeba i leteckým společnostem, provozovatelům elektrizační přenosové soustavy či pojišťovnám data o kosmickém počasí – podobně jako meteorologické družice poskytují informace o běžném pozemském počasí. V tuto chvíli jsme ve fázi příprav a hledáme pro naši ambiciózní vizi potenciální partnery a investory,“ popisuje ředitel AdvaSpace, Martin Tyburec.

Od výzkumu podstaty hmoty až na Měsíc

Technologie Timepix vznikla v rámci výzkumu částicové fyziky v obřím urychlovači částic LHC v CERNu, kde se pozdější zakladatelé firmy ADVACAM podíleli na jejím vývoji. ADVACAM využívá licenci kolaborace Medipix, jejímž cílem je další rozvoj a komercionalizace této čipové technologie. Společnosti ADVACAM a AdvaSpace jsou členy českého technologického hubu AdVisiones Technologies. 

zdroje:

https://advacam.com/application/space/

https://www.nasa.gov/artemis-ii-press-kit/

https://wrmiss.org/workshops/twentysixth/Semones.pdf

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2214552423000226

 




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: ADVACAM, Artemis II


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »