Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Čeští odborníci dokončili výrobu přístrojů pro mezinárodní kosmický projekt Swarm
redakce Vytisknout článek

Čeští odborníci dokončili výrobu přístrojů pro mezinárodní kosmický projekt Swarm

Logo České kosmické kanceláře
Logo České kosmické kanceláře
Čeští konstruktéři z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) v Praze dokončili poslední letový kus mikroakcelerometru - speciálního měřicího přístroje, určeného pro mezinárodní kosmickou misi Swarm. Mikroakcelerometry budou nyní dopraveny do Německa, kde budou instalovány na trojici družic Swarm. Podle ředitele České kosmické kanceláře, Jana Koláře, se tak úspěšně završila česká fáze celého projektu, na kterém kromě VZLÚ spolupracovalo dalších 14 českých pracovišť.

Tisková zpráva České kosmické kanceláře.

Mise Swarm má za úkol zmapovat změny v magnetickém poli Země a procesy, které se v něm odehrávají. Dojde k tomu prostřednictvím nové generace družic, které budou mít na palubě umístěny speciální měřicí přístroje. Chybět mezi nimi nebudou ani zařízení z České republiky, mikroakcelerometry, které do projektu dodal Výzkumný a zkušební letecký ústav Praha ve spolupráci s dalšími 14 českými pracovišti. Trojice družic má odstartovat z ruského kosmodromu Pleseck v létě v roce 2012, práce na družicích pro ESA zastřešuje německá firma EADS Astrium.

Mikroakcelerometry jsou zařízení schopná změřit velmi malá zrychlení a jejich pomalé změny působící na družici. Vědcům pomáhají přesně určit vliv negravitačních sil na pohyb umělé družice na oběžné dráze kolem Země, a eliminují tak možné zkreslující vlivy při měření magnetického pole.

"Díky členství České republiky v ESA je naše zapojení v této misi výrazné a svým způsobem i nenahraditelné. Ve vývoji a výrobě mikroakcelerometrů patří Česká republika mezi absolutní světovou špičku, vždyť vývoj první generace těchto přístrojů u nás započal už v druhé polovině 80. let," říká o mikroakcelerometrech Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře.

Význam Swarm

Magnetické pole Země tvoří ochranný obal okolo planety, který nás chrání před elektricky nabitými částicemi slunečního větru a hraje mimo jiného významnou roli v navigaci. Magnetické pole Země není homogenní, a v průběhu času se jeho intenzita mění. Tento proces může mít z globálního hlediska dopad na změny klimatu nebo biosféru. Hlavním cílem mise Swarm je prozkoumat současnou intenzitu magnetického pole, procesy, které v něm probíhají a jejich vliv na klima nebo oceánské proudění.

Projekt Swarm navazuje na předchozí výzkumy geomagnetického pole a jak podotýká Martin Šunkevič z České kosmické kanceláře, přichází s několika významnými inovacemi: "Posledních několik desetiletí pomáhají vědcům v získávání informací o geomagnetickém poli také družice. Mise Swarm bude unikátní v tom, že bude schopna měřit jak prostorové, tak i časové změny probíhající v magnetosféře. Aby toho bylo možno docílit, bude misi Swarm tvořit trojice identických družic. Každá družice bude obíhat na samostatné polární dráze ve výšce 400 až 550 kilometrů nad zemským povrchem. Konstelace je navržena tak, že umožní velice přesné měření směru a intenzity magnetického pole Země."

Kosmický průmysl v ČR

Výroba zařízení pro družice Swarm je dalším úspěchem České republiky v oblasti kosmonautiky. Podle České kosmické kanceláře běží v současné době okolo 30 projektů (které byly spuštěny po vstupu ČR do ESA v listopadu 2008) s českou účastí, dalších deset již bylo dokončeno.

"Je vidět, že se česká pracoviště umějí chopit příležitostí, které se nám díky členství v ESA nabízí. Jsem přesvědčen, že počet českých pracovišť zapojených do kosmických aktivit bude nadále stoupat. Už nyní u nás evidujeme dalších deset pracovišť, která se nově zapojí do kosmických projektů ESA," podotýká k budoucnosti české kosmonautiky Kolář.

Pro stávající i nové zájemce o zapojení do programů ESA pořádá Česká kosmická kancelář sérii přednášek a workshopů, jejichž cílem je seznámit účastníky s pravidly a standardy projektů ESA.

Poznámky pro editory:

Projekt Swarm:

  • Zahájení prací na projektu Swarm v ČR: 2005
  • Předpokládané vypuštění družic Swarm: 2012
  • Celkové náklady na projekt Swarm: cca 90 mil. eur
  • Počet zapojených pracovišť v ČR: 15

Více o projektu zde: http://www.esa.int/esaLP/ESA3QZJE43D_LPswarm_0.html nebo na www.czechspace.cz.

Česká kosmická kancelář, o.p.s., je neziskovou společností, která působí od roku 2003 jako administrativní organizace pro koordinaci kosmických aktivit v České republice. Je kontaktní organizací pro spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a jinými mezinárodními kosmickými organizacemi. Usiluje o co nejširší a nejefektivnější zapojení českých výzkumných a vývojových pracovišť především do evropských kosmických programů. Kancelář také zastupuje Českou republiku v odborných orgánech EU, ESA a v Mezinárodní astronautické federaci (IAF).

Internetové stránky: www.czechspace.cz

Kontakt:
Stance Communications, s.r.o.
Jan Rybář
GSM: +420 602 141 313
E-mail: jan.rybar@stance.cz




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »