Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Čeští odborníci dokončili výrobu přístrojů pro mezinárodní kosmický projekt Swarm
redakce Vytisknout článek

Čeští odborníci dokončili výrobu přístrojů pro mezinárodní kosmický projekt Swarm

Logo České kosmické kanceláře
Logo České kosmické kanceláře
Čeští konstruktéři z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) v Praze dokončili poslední letový kus mikroakcelerometru - speciálního měřicího přístroje, určeného pro mezinárodní kosmickou misi Swarm. Mikroakcelerometry budou nyní dopraveny do Německa, kde budou instalovány na trojici družic Swarm. Podle ředitele České kosmické kanceláře, Jana Koláře, se tak úspěšně završila česká fáze celého projektu, na kterém kromě VZLÚ spolupracovalo dalších 14 českých pracovišť.

Tisková zpráva České kosmické kanceláře.

Mise Swarm má za úkol zmapovat změny v magnetickém poli Země a procesy, které se v něm odehrávají. Dojde k tomu prostřednictvím nové generace družic, které budou mít na palubě umístěny speciální měřicí přístroje. Chybět mezi nimi nebudou ani zařízení z České republiky, mikroakcelerometry, které do projektu dodal Výzkumný a zkušební letecký ústav Praha ve spolupráci s dalšími 14 českými pracovišti. Trojice družic má odstartovat z ruského kosmodromu Pleseck v létě v roce 2012, práce na družicích pro ESA zastřešuje německá firma EADS Astrium.

Mikroakcelerometry jsou zařízení schopná změřit velmi malá zrychlení a jejich pomalé změny působící na družici. Vědcům pomáhají přesně určit vliv negravitačních sil na pohyb umělé družice na oběžné dráze kolem Země, a eliminují tak možné zkreslující vlivy při měření magnetického pole.

"Díky členství České republiky v ESA je naše zapojení v této misi výrazné a svým způsobem i nenahraditelné. Ve vývoji a výrobě mikroakcelerometrů patří Česká republika mezi absolutní světovou špičku, vždyť vývoj první generace těchto přístrojů u nás započal už v druhé polovině 80. let," říká o mikroakcelerometrech Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře.

Význam Swarm

Magnetické pole Země tvoří ochranný obal okolo planety, který nás chrání před elektricky nabitými částicemi slunečního větru a hraje mimo jiného významnou roli v navigaci. Magnetické pole Země není homogenní, a v průběhu času se jeho intenzita mění. Tento proces může mít z globálního hlediska dopad na změny klimatu nebo biosféru. Hlavním cílem mise Swarm je prozkoumat současnou intenzitu magnetického pole, procesy, které v něm probíhají a jejich vliv na klima nebo oceánské proudění.

Projekt Swarm navazuje na předchozí výzkumy geomagnetického pole a jak podotýká Martin Šunkevič z České kosmické kanceláře, přichází s několika významnými inovacemi: "Posledních několik desetiletí pomáhají vědcům v získávání informací o geomagnetickém poli také družice. Mise Swarm bude unikátní v tom, že bude schopna měřit jak prostorové, tak i časové změny probíhající v magnetosféře. Aby toho bylo možno docílit, bude misi Swarm tvořit trojice identických družic. Každá družice bude obíhat na samostatné polární dráze ve výšce 400 až 550 kilometrů nad zemským povrchem. Konstelace je navržena tak, že umožní velice přesné měření směru a intenzity magnetického pole Země."

Kosmický průmysl v ČR

Výroba zařízení pro družice Swarm je dalším úspěchem České republiky v oblasti kosmonautiky. Podle České kosmické kanceláře běží v současné době okolo 30 projektů (které byly spuštěny po vstupu ČR do ESA v listopadu 2008) s českou účastí, dalších deset již bylo dokončeno.

"Je vidět, že se česká pracoviště umějí chopit příležitostí, které se nám díky členství v ESA nabízí. Jsem přesvědčen, že počet českých pracovišť zapojených do kosmických aktivit bude nadále stoupat. Už nyní u nás evidujeme dalších deset pracovišť, která se nově zapojí do kosmických projektů ESA," podotýká k budoucnosti české kosmonautiky Kolář.

Pro stávající i nové zájemce o zapojení do programů ESA pořádá Česká kosmická kancelář sérii přednášek a workshopů, jejichž cílem je seznámit účastníky s pravidly a standardy projektů ESA.

Poznámky pro editory:

Projekt Swarm:

  • Zahájení prací na projektu Swarm v ČR: 2005
  • Předpokládané vypuštění družic Swarm: 2012
  • Celkové náklady na projekt Swarm: cca 90 mil. eur
  • Počet zapojených pracovišť v ČR: 15

Více o projektu zde: http://www.esa.int/esaLP/ESA3QZJE43D_LPswarm_0.html nebo na www.czechspace.cz.

Česká kosmická kancelář, o.p.s., je neziskovou společností, která působí od roku 2003 jako administrativní organizace pro koordinaci kosmických aktivit v České republice. Je kontaktní organizací pro spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a jinými mezinárodními kosmickými organizacemi. Usiluje o co nejširší a nejefektivnější zapojení českých výzkumných a vývojových pracovišť především do evropských kosmických programů. Kancelář také zastupuje Českou republiku v odborných orgánech EU, ESA a v Mezinárodní astronautické federaci (IAF).

Internetové stránky: www.czechspace.cz

Kontakt:
Stance Communications, s.r.o.
Jan Rybář
GSM: +420 602 141 313
E-mail: jan.rybar@stance.cz




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



32. vesmírný týden 2020

32. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2020. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Koncem týdne bychom mohli mít šanci na pozorování setkání tří komet. Slunce ukazuje skvrny i protuberance. Zvyšuje se aktivita meteorického roje Perseid. K Marsu už letí i americké vozítko Perseverance. Přistává posádka Crew Dragonu z ISS. Bude startovat Falcon 9 a popoletí Starship SN5? Před 100 lety se narodil novozélandský amatérský astronom, rekordman v pozorování proměnných hvězd, objevitel komet, a spoluobjevitel supernovy 1987A, Albert F. A. L. Jones.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa roku 2020

  Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2020 získal snímek „Velká kometa roku 2020“, jehož autorem je Václav Paveza   Kometa, někdy též zvaná vlasatice, byla dlouho v historii nositelem špatných zpráv. Zejména pro vládce a vojevůdce. Těm vždy něco vyvěštila, ať byli na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter a Mars

Newton 150/750 +ZWO kamera ASI 178 MC + Barlow 2x

Další informace »