Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Chandrayaan-1 - indická sonda k Měsíci

Chandrayaan-1 - indická sonda k Měsíci

Popis sondy Chandrayaan-1
Popis sondy Chandrayaan-1
Do výzkumu Měsíce se zapojila také Indie. Indičtí vědci o tom hovoří již od roku 2001. Jejich první měsíční sonda s názvem Chandrayaan-1 byla vypuštěna 22. října 2008. Jejím úkolem bude prověrka vybavení a technologických prvků sondy, ale také výzkum Měsíce. Hlavním úkolem sondy bude pořízení mapy chemického složení povrchu Měsíce, dále sestavení plastické mapy nejzajímavějších oblastí, které budou zkoumány s vysokým rozlišením v oboru viditelného, infračerveného a rentgenového záření.

Start byl realizován pomocí indické nosné rakety PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle). Po letu trvajícím 5,5 dne bude sonda Chandrayaan-1 navedena na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Vědecké vybavení sondy představuje 11 přístrojů. Na jejich vývoji se kromě indických vědců (6 přístrojů) podíleli odborníci z USA, Velké Británie, Švédska, Německa a Bulharska. Předpokládaná životnost sondy je dva roky.

Start sondy Chandrayaan-1

Od sondy Chandrayaan-1 se na oběžné dráze ve výšce 100 km nad povrchem oddělí malý modul MIP (Moon Impact Probe) o hmotnosti 29 kg. Rozměry modulu jsou 375 x 375 x 470 mm. Jeho úkolem bude uskutečnit náraz do měsíčního povrchu. Vyvržené částice budou studovány přístroji na orbitální sondě a určovány jejich vlastnosti. Impaktor ponese tři hlavní vědecké přístroje, které budou fungovat během přibližování k povrchu Měsíce: radarový výškoměr, videokamera a hmotový spektrometr. Hmotový spektrometr bude během pádu, trvajícího 18 minut, studovat složení částic v blízkosti Měsíce.

Dráha sondy Chandrayaan-1
Dráha sondy Chandrayaan-1
Americká NASA přispěla do vybavení sondy dvěma přístroji. Zařízení Moon Mineralogy Mapper bude určovat mineralogické složení povrchu Měsíce. Další přístroj s názvem Mini-SAR (Miniature Synthetic Aperture Radar) bude mapovat polární oblasti Měsíce a bude zde pátrat po případných depozitech vodního ledu. Moon Mineralogy Mapper je nejmodernější zobrazovací spektrometr, který poskytne první mapu veškerého povrchu Měsíce s vysokým délkovým (5 až 10 m) a spektrálním rozlišením a odhalí tak minerály, které vytvářejí měsíční povrch.

Vědci využijí tyto informace k zodpovězení otázek, týkajících se původu Měsíce a jeho geologického vývoje, stejně tak jako formování vnitřních planet v rané etapě vývoje Sluneční soustavy. Získaná mapa rovněž může být využita astronauty při hledání nerostných surovin, případně vody, což jsou zdroje, které by značně usnadnily budoucí výzkum Měsíce.

Mini-SAR je malý zobrazovací radar, který bude průběžně mapovat oblasti měsíčních pólů, které jsou ponořeny do stínu, včetně velkých oblastí, doposud nikdy nepozorovaných z povrchu Země. Získané informace budou využity k lokalizaci rozložení zásob vodního ledu na Měsíci. Data z tohoto přístroje rovněž pomohou vědcům při studiu historie a původu objektů, které v minulosti doslova bombardovaly povrch Měsíce a při studiu procesů, které transportovaly materiál z vnějších oblastí Sluneční soustavy směrem k vnitřním planetám.

Do spolupráce na přístrojovém vybavení indické sondy Chandrayaan-1 se zapojila rovněž Evropská kosmická agentura ESA. Jedná se o tři vědecké přístroje, z nichž dva byly již dříve použity na evropské sondě SMART-1. C1XS (Chandrayaan-1 X-ray Spectrometer) je jedním z hlavních přístrojů sondy, který bude využívat měkké rentgenové záření ke spektroskopickému mapování povrchu Měsíce. Další přístroj má označení SIR-2. Jedná se o spektrometr, který bude využívat oblast blízkého infračerveného záření ke studiu chemického složení měsíční kůry a pláště. Třetí evropský přístroj SARA (Sub-keV Atom Reflecting Analyser) bude prvním měsíčním experimentem, určeným k přímému výzkumu vzájemného ovlivňování měsíčního povrchu a kosmické plazmy.

Ruské vozítko
Ruské vozítko
Hovoří se také o následující sondě Chandrayaan-2, která by měla být vypuštěna v roce 2011. Bude se jednat o mnohem ambicióznější let. Na projektu budou rovněž spolupracovat i zahraniční partneři. Sonda bude nejprve navedena na parkovací oběžnou dráhu kolem Země ve vzdálenosti 180 až 24 000 km, posléze na přeletovou translunární dráhu směrem k Měsíci. Orbitální část bude provádět výzkum Měsíce z oběžné dráhy. Přistávací část sondy dopraví na povrch Měsíce ruské pojízdné vozítko o hmotnosti 30 až 100 kg. Dohoda o tom byla podepsána v listopadu 2007. Jeho hmotnost bude záviset na zvoleném způsobu přistání. Životnost vozítka má být jeden měsíc, elektrickou energii mu budou dodávat panely slunečních baterií. Pro zajištění delší životnosti musí být vozítko vybaveno bateriemi vzhledem dlouhotrvající měsíční noci. Vozítko se bude pohybovat po povrchu Měsíce, odebírat vzorky horniny a provádět jejich analýzu. Přes družici na oběžné dráze bude data předávat na Zemi do řídícího střediska.

Zdroje:

isro.org
esa.int
a další texty na internetu.

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2018

42. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 15. 10. do 21. 10. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše se blíží úhlově Slunci, ale je viditelná ve dne, nedaleko možná i s Merkurem. Jupiter mizí v záři Slunce, Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Uran a Neptun jsou vidět téměř celou noc. Na obloze je i několik zajímavých komet. Startuje ambiciózní evropsko-japonská mise BepiColombo k planetě Merkur. Nečekaná nehoda potkala kosmickou loď Sojuz MS-10. Start byl přerušen a posádka je v pořádku. Před 15 roky letěl na palubě Šenčou 5 první Číňan Yang Liwei.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mračna v souhvězdí Kefea (VdB150, VdB152)

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2018 obdržel snímek „Temná mračna v souhvězdí Kefea“ Evžena Brunnera     Souhvězdí Kefea je souhvězdím na první pohled nenápadným. Mnoho z „neastronomů“ možná ani neví, že existuje. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Záblesky od geostacionárních družic

Tato oblast nad JJV obzorem byla snímána od 22:03, 22:29 a 22:51 hod. SEČ v Jizerské oblasti tmavé oblohy.

Další informace »