Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Čína zahájí budování vlastní kosmické stanice v roce 2021

Čína zahájí budování vlastní kosmické stanice v roce 2021

Představa nové čínské modulové kosmické stanice
Autor: China National Space Administration

Čínská kosmická agentura CNSA plánuje vybudovat novou kosmickou stanici Tchien-kung 3 (Nebeský palác 3), která bude uvedena do provozu impozantním postupem: ambiciózní časový program 11 plánovaných startů bude soustředěn do pouhých dvou roků. Když bude vesmírná stanice o hmotnosti 66 tun dokončena, bude hostit posádky v počtu tří kosmonautů na pobyty v trvání šesti měsíců. Životnost stanice se plánuje na dobu 10 roků, než bude navedena k zániku v hustých vrstvách zemské atmosféry.

Nová stanice je navržená pro zahájení vesmírného výzkumu na její palubě v roce 2023. Celkem bude poskládána z trojice modulů: hlavní modul Tianhe představuje obyvatelný prostor a další dva moduly Ventyan a Mentyan jsou navrženy k provádění experimentů v rámci spolupráce s vědci celého světa. Bude zde možné zkoumat všechno od kosmických technologií až po biologické experimenty v prostředí mikrogravitace.

Čínská vesmírná stanice bude mít podobu písmene T s výrazným centrálním modulem, na který budou z každé strany připojeny laboratorní segmenty a bude tak připomínat dřívější ruskou kosmickou stanici MIR. Během výstavby se také plánují čtyři pilotované mise lodi Shenzhou a čtyři lety nákladních lodí Tianzhou.

Pokud všechno půjde tak, jak je plánováno, první modul by mohl být vypuštěn v prvním čtvrtletí roku 2022 pomocí těžké nosné rakety Long March 5B, která poprvé úspěšně odstartovala v této variantě počátkem května 2020, kdy vynesla na protáhlou eliptickou dráhu kolem Země ke zkušebnímu letu budoucí novou kosmickou loď pro lety na oběžnou dráhu, a také k Měsíci.

Speciálně pro tento typ startů konstruktéři vyvinuli nový aerodynamický kryt o délce 20,5 metru s průměrem 5,2 metru. Celá raketa bude 53,7 metrů vysoká s centrálním stupněm o průměru 5 metrů, na který jsou umístěny čtyři pomocné motory, každý o průměru 3,35 metru. Raketa Dlouhý pochod-5B využívá jako palivo kerosin, kapalný vodík a kapalný kyslík. Startovací hmotnost je 849 tun a na nízkou oběžnou dráhu dokáže vynést okolo 25 tun nákladu.

Čínská kosmická agentura oznámila plán výběru zatím poslední skupiny kosmonautů na červenec 2020. V souladu s nedávným prohlášením bude výběr vůbec poprvé zahrnovat skupinu civilních vědeckých pracovníků a inženýrů, nejen vojenské osazenstvo z řad čínské armády.

Pravděpodobný vzhled čínského kosmického teleskopu Xuntian Autor: Twitter
Pravděpodobný vzhled čínského kosmického teleskopu Xuntian
Autor: Twitter
Kromě této nové kosmické stanice Čína rovněž plánuje vypuštění nového kosmického teleskopu s názvem Xuntian. Bude mít stejnou velikost primárního zrcadla jako Hublleův kosmický teleskop HST, avšak bude schopen pořizovat snímky se širším zorným polem při pohledu na oblohu. Nový dalekohled bude sdílet stejnou oběžnou dráhu jako kosmická stanice (výška zhruba 340-450 kilometrů se sklonem 43°), což dalekohledu umožní občas se ke stanici připojit pro případné opravy a úpravy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Tchien-kung 3, Nová čínská kosmická stanice


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »