Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Čína zahájí budování vlastní kosmické stanice v roce 2021

Čína zahájí budování vlastní kosmické stanice v roce 2021

Představa nové čínské modulové kosmické stanice
Autor: China National Space Administration

Čínská kosmická agentura CNSA plánuje vybudovat novou kosmickou stanici Tchien-kung 3 (Nebeský palác 3), která bude uvedena do provozu impozantním postupem: ambiciózní časový program 11 plánovaných startů bude soustředěn do pouhých dvou roků. Když bude vesmírná stanice o hmotnosti 66 tun dokončena, bude hostit posádky v počtu tří kosmonautů na pobyty v trvání šesti měsíců. Životnost stanice se plánuje na dobu 10 roků, než bude navedena k zániku v hustých vrstvách zemské atmosféry.

Nová stanice je navržená pro zahájení vesmírného výzkumu na její palubě v roce 2023. Celkem bude poskládána z trojice modulů: hlavní modul Tianhe představuje obyvatelný prostor a další dva moduly Ventyan a Mentyan jsou navrženy k provádění experimentů v rámci spolupráce s vědci celého světa. Bude zde možné zkoumat všechno od kosmických technologií až po biologické experimenty v prostředí mikrogravitace.

Čínská vesmírná stanice bude mít podobu písmene T s výrazným centrálním modulem, na který budou z každé strany připojeny laboratorní segmenty a bude tak připomínat dřívější ruskou kosmickou stanici MIR. Během výstavby se také plánují čtyři pilotované mise lodi Shenzhou a čtyři lety nákladních lodí Tianzhou.

Pokud všechno půjde tak, jak je plánováno, první modul by mohl být vypuštěn v prvním čtvrtletí roku 2022 pomocí těžké nosné rakety Long March 5B, která poprvé úspěšně odstartovala v této variantě počátkem května 2020, kdy vynesla na protáhlou eliptickou dráhu kolem Země ke zkušebnímu letu budoucí novou kosmickou loď pro lety na oběžnou dráhu, a také k Měsíci.

Speciálně pro tento typ startů konstruktéři vyvinuli nový aerodynamický kryt o délce 20,5 metru s průměrem 5,2 metru. Celá raketa bude 53,7 metrů vysoká s centrálním stupněm o průměru 5 metrů, na který jsou umístěny čtyři pomocné motory, každý o průměru 3,35 metru. Raketa Dlouhý pochod-5B využívá jako palivo kerosin, kapalný vodík a kapalný kyslík. Startovací hmotnost je 849 tun a na nízkou oběžnou dráhu dokáže vynést okolo 25 tun nákladu.

Čínská kosmická agentura oznámila plán výběru zatím poslední skupiny kosmonautů na červenec 2020. V souladu s nedávným prohlášením bude výběr vůbec poprvé zahrnovat skupinu civilních vědeckých pracovníků a inženýrů, nejen vojenské osazenstvo z řad čínské armády.

Pravděpodobný vzhled čínského kosmického teleskopu Xuntian Autor: Twitter
Pravděpodobný vzhled čínského kosmického teleskopu Xuntian
Autor: Twitter
Kromě této nové kosmické stanice Čína rovněž plánuje vypuštění nového kosmického teleskopu s názvem Xuntian. Bude mít stejnou velikost primárního zrcadla jako Hublleův kosmický teleskop HST, avšak bude schopen pořizovat snímky se širším zorným polem při pohledu na oblohu. Nový dalekohled bude sdílet stejnou oběžnou dráhu jako kosmická stanice (výška zhruba 340-450 kilometrů se sklonem 43°), což dalekohledu umožní občas se ke stanici připojit pro případné opravy a úpravy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Tchien-kung 3, Nová čínská kosmická stanice


21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »