Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Čína zahájí budování vlastní kosmické stanice v roce 2021

Čína zahájí budování vlastní kosmické stanice v roce 2021

Představa nové čínské modulové kosmické stanice
Autor: China National Space Administration

Čínská kosmická agentura CNSA plánuje vybudovat novou kosmickou stanici Tchien-kung 3 (Nebeský palác 3), která bude uvedena do provozu impozantním postupem: ambiciózní časový program 11 plánovaných startů bude soustředěn do pouhých dvou roků. Když bude vesmírná stanice o hmotnosti 66 tun dokončena, bude hostit posádky v počtu tří kosmonautů na pobyty v trvání šesti měsíců. Životnost stanice se plánuje na dobu 10 roků, než bude navedena k zániku v hustých vrstvách zemské atmosféry.

Nová stanice je navržená pro zahájení vesmírného výzkumu na její palubě v roce 2023. Celkem bude poskládána z trojice modulů: hlavní modul Tianhe představuje obyvatelný prostor a další dva moduly Ventyan a Mentyan jsou navrženy k provádění experimentů v rámci spolupráce s vědci celého světa. Bude zde možné zkoumat všechno od kosmických technologií až po biologické experimenty v prostředí mikrogravitace.

Čínská vesmírná stanice bude mít podobu písmene T s výrazným centrálním modulem, na který budou z každé strany připojeny laboratorní segmenty a bude tak připomínat dřívější ruskou kosmickou stanici MIR. Během výstavby se také plánují čtyři pilotované mise lodi Shenzhou a čtyři lety nákladních lodí Tianzhou.

Pokud všechno půjde tak, jak je plánováno, první modul by mohl být vypuštěn v prvním čtvrtletí roku 2022 pomocí těžké nosné rakety Long March 5B, která poprvé úspěšně odstartovala v této variantě počátkem května 2020, kdy vynesla na protáhlou eliptickou dráhu kolem Země ke zkušebnímu letu budoucí novou kosmickou loď pro lety na oběžnou dráhu, a také k Měsíci.

Speciálně pro tento typ startů konstruktéři vyvinuli nový aerodynamický kryt o délce 20,5 metru s průměrem 5,2 metru. Celá raketa bude 53,7 metrů vysoká s centrálním stupněm o průměru 5 metrů, na který jsou umístěny čtyři pomocné motory, každý o průměru 3,35 metru. Raketa Dlouhý pochod-5B využívá jako palivo kerosin, kapalný vodík a kapalný kyslík. Startovací hmotnost je 849 tun a na nízkou oběžnou dráhu dokáže vynést okolo 25 tun nákladu.

Čínská kosmická agentura oznámila plán výběru zatím poslední skupiny kosmonautů na červenec 2020. V souladu s nedávným prohlášením bude výběr vůbec poprvé zahrnovat skupinu civilních vědeckých pracovníků a inženýrů, nejen vojenské osazenstvo z řad čínské armády.

Pravděpodobný vzhled čínského kosmického teleskopu Xuntian Autor: Twitter
Pravděpodobný vzhled čínského kosmického teleskopu Xuntian
Autor: Twitter
Kromě této nové kosmické stanice Čína rovněž plánuje vypuštění nového kosmického teleskopu s názvem Xuntian. Bude mít stejnou velikost primárního zrcadla jako Hublleův kosmický teleskop HST, avšak bude schopen pořizovat snímky se širším zorným polem při pohledu na oblohu. Nový dalekohled bude sdílet stejnou oběžnou dráhu jako kosmická stanice (výška zhruba 340-450 kilometrů se sklonem 43°), což dalekohledu umožní občas se ke stanici připojit pro případné opravy a úpravy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Tchien-kung 3, Nová čínská kosmická stanice


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Měsíce a Venuše nad pražskými mosty

Foceno z letenských sadů v Praze. Na snímku jsou společně s Měsícem a Venuší vidět i pražské mosty a historická část Prahy, jako Kostel Panny Marie před Týnem, Národní muzeum, historická budova Národního divadla, nebo Karlův most.

Další informace »