Čínský měsíční rover žije, jeho situace ale není lehká
Autor: Xinhua
Ještě v poslední lednové dekádě se vozítko Jutu vcelku bezstarostně projíždělo šedými písčitými pláněmi měsíční Duhové zátoky (Bay of Rainbows; ohromný kráter na severozápadním okraji Moře dešťů, vyplněný tmavou čedičovou lávou před 3,9 miliardami roků) a plnilo cíle své vědecké části mise – zkoumalo geologickou strukturu Měsíce, složení jeho povrchu a pátralo po přirozených zdrojích, které by jednou náš přírodní satelit mohl třeba nabídnout lidským výpravám či obyvatelům Země. Jenže jak se blížil konec ledna, začalo se stmívat a rover stál na počátku své druhé zhruba 14denní lunární noci. Měsíc je prostředím velmi drsným dokonce i pro stroje, teploty lunární noci padají pod mínus 180 °C, protože zde není atmosféra, která by teplo částečně držela, a solární panely, zásobující rover i statickou přistávací sondu Čchang’e 3 elektřinou pro vědecké a komunikační přístroje, jsou v noci samozřejmě k ničemu. Oba přístroje jsou po dobu těchto dvou týdnů prakticky vypnuty a bez komunikace se Zemí. Životně důležitý ohřev přístrojů zajišťují plutoniové baterie.
Autor: Spaceflightnow.com
Se solárními panely je to takhle: zatímco před přechodem do režimu noční hibernace se jeden natočí tak, aby byl po místním rozbřesku za dva týdny maximálně osvícen a dodal tudíž maximum energie pro „nahození“ roveru, druhý zakryje vrchní část vozítka a pomáhá s tepelnou regulací Jutu, jehož přístroje chrání před nevratným poškozením 180stupňovým mrazem ona plutoniová baterie. No a právě toto přiklopení solárního panelu coby tepelného izolátoru se dle nepotvrzených informací koncem ledna nepovedlo. Což opravňovalo obavy, že Jutu nemusí přežít extrémně nízké teploty příštích 14 dnů.
Vyšlo Slunce, ptáci zpívali (že by?) a pro čínské techniky a vědce skončilo nekonečných 14 dní obav o rover, který se už nikdy nemusí ozvat. Přistávací modul Čchang’e 3, z jehož útrob Jutu po přistání vyjel na povrch Měsíce a zatím stihl odjet asi o 100 metrů pryč, se onoho lunárního rána ozval a pustil se do své vlastní, asi roční vědecké práce, mezi kterou mj. patří i pozorování Země. Jutu však v plánovaný čas navázání signálu v pondělí 10. února mlčel, resp. čínská média diplomaticky prohlásila, že se jej „nepovedlo úplně aktivovat“. Spojení s roverem však podle všeho nebylo dostupné vůbec. Stejně minulo i úterý, přinášející první zvěsti o konci mise a ztrátě Jutu. Ve středu večer našeho času Číňané dali na facebook první pozitivní info: Jutu stále žije, řídící středisko pracuje na analýze situace. Dejme jim trochu času.
Autor: Space.com
Nicméně se raději soustřeďme na ty pozitivní zprávy: Jutu žije, začal svůj třetí měsíční den a ukázal, že kromě demonstrace přistání na Měsíci může tato čínská mise prezentovat i technologie se skutečně tuhým kořínkem!
Rover má na Měsíci pracovat minimálně tři měsíce, tedy alespoň do poloviny března.
Zdroje:
- Agentura Xinhua (čínské státní médium) 13. února 2014
- Space.com 13. února 2014
- Spaceflightnow.com 28. ledna 2014