Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Čínský měsíční rover žije, jeho situace ale není lehká
Vít Straka Vytisknout článek

Čínský měsíční rover žije, jeho situace ale není lehká

Vozítko Jutu na měsíčním povrchu Autor: Xinhua
Vozítko Jutu na měsíčním povrchu
Autor: Xinhua
Velikou úlevu a nadšení dnes prožili příznivci kosmonautiky díky zprávě, že čínské vozítko Jutu na povrchu Měsíce i přes zpoždění, s jakým se ozvalo, po extrémně mrazivé lunární noci stále funguje. Nicméně se pořád potýká s technickými potížemi, které jej za poslední dva týdny přímo ohrožovaly na životě, a jejich přesná příčina dosud není známá. Obdivuhodná mise přesto pokračuje.

Ještě v poslední lednové dekádě se vozítko Jutu vcelku bezstarostně projíždělo šedými písčitými pláněmi měsíční Duhové zátoky (Bay of Rainbows; ohromný kráter na severozápadním okraji Moře dešťů, vyplněný tmavou čedičovou lávou před 3,9 miliardami roků) a plnilo cíle své vědecké části mise – zkoumalo geologickou strukturu Měsíce, složení jeho povrchu a pátralo po přirozených zdrojích, které by jednou náš přírodní satelit mohl třeba nabídnout lidským výpravám či obyvatelům Země. Jenže jak se blížil konec ledna, začalo se stmívat a rover stál na počátku své druhé zhruba 14denní lunární noci. Měsíc je prostředím velmi drsným dokonce i pro stroje, teploty lunární noci padají pod mínus 180 °C, protože zde není atmosféra, která by teplo částečně držela, a solární panely, zásobující rover i statickou přistávací sondu Čchang’e 3 elektřinou pro vědecké a komunikační přístroje, jsou v noci samozřejmě k ničemu. Oba přístroje jsou po dobu těchto dvou týdnů prakticky vypnuty a bez komunikace se Zemí. Životně důležitý ohřev přístrojů zajišťují plutoniové baterie.

Sonda Čchang'e 3 (větší šipka) a vozítko Jutu na povrchu Měsíce, jak je vyfotila 25. prosince 2013 z výšky 150 km americká sonda LRO Autor: Spaceflightnow.com
Sonda Čchang'e 3 (větší šipka) a vozítko Jutu na povrchu Měsíce, jak je vyfotila 25. prosince 2013 z výšky 150 km americká sonda LRO
Autor: Spaceflightnow.com
I uložil se 25. ledna Jutu, pojmenovaný podle králíka, jenž byl společníkem měsíční bohyně ve starodávné čínské mytologii, k zaslouženému spánku. Jenže za mimořádných okolností, které vedly řízení mise k obavám, zda bude rover ještě někdy fungovat. Těsně před přechodem do noční hibernace totiž Jutu zažil potenciálně vážné mechanické potíže, přičítané drsnému prostředí povrchu Měsíce. Toť vše z tehdejších oficiálních informací. Informace neoficiální poskytly podrobnosti, žel bohu nepotvrzené. Údajně došlo koncem ledna k tomu, že jemný měsíční prach zablokoval mechaniku vozítka a zabránil jí ve správné funkci. Další neoficiální informace říkaly, že blokáda stihla řídící mechanismus dvou solárních panelů Jutu.

Se solárními panely je to takhle: zatímco před přechodem do režimu noční hibernace se jeden natočí tak, aby byl po místním rozbřesku za dva týdny maximálně osvícen a dodal tudíž maximum energie pro „nahození“ roveru, druhý zakryje vrchní část vozítka a pomáhá s tepelnou regulací Jutu, jehož přístroje chrání před nevratným poškozením 180stupňovým mrazem ona plutoniová baterie. No a právě toto přiklopení solárního panelu coby tepelného izolátoru se dle nepotvrzených informací koncem ledna nepovedlo. Což opravňovalo obavy, že Jutu nemusí přežít extrémně nízké teploty příštích 14 dnů.

Vyšlo Slunce, ptáci zpívali (že by?) a pro čínské techniky a vědce skončilo nekonečných 14 dní obav o rover, který se už nikdy nemusí ozvat. Přistávací modul Čchang’e 3, z jehož útrob Jutu po přistání vyjel na povrch Měsíce a zatím stihl odjet asi o 100 metrů pryč, se onoho lunárního rána ozval a pustil se do své vlastní, asi roční vědecké práce, mezi kterou mj. patří i pozorování Země. Jutu však v plánovaný čas navázání signálu v pondělí 10. února mlčel, resp. čínská média diplomaticky prohlásila, že se jej „nepovedlo úplně aktivovat“. Spojení s roverem však podle všeho nebylo dostupné vůbec. Stejně minulo i úterý, přinášející první zvěsti o konci mise a ztrátě Jutu. Ve středu večer našeho času Číňané dali na facebook první pozitivní info: Jutu stále žije, řídící středisko pracuje na analýze situace. Dejme jim trochu času.

Pohled z přistávacího modulu Čchang'e 3 na odjíždějící vozítko Autor: Space.com
Pohled z přistávacího modulu Čchang'e 3 na odjíždějící vozítko
Autor: Space.com
„Jutu se probral zpátky k životu!“ prohlásil nakonec ve čtvrtek 13. února mluvčí čínského lunárního programu Pei Zhaoyu a dodal, že již panovaly obavy o osud mise. Rover je nyní ve stavu, kdy dokáže opět normálně přijímat signály ze Země. Nicméně vyhráno asi ještě nemá. Experti se stále snaží najít příčinu výše zmíněných problémů s mechanikou vozítka, zdržení nabrali kvůli dvoutýdenní hibernaci a přerušení příjmu telemetrických dat z Měsíce. Sám Zhaoyu navíc hovoří opatrně pouze o šanci na záchranu roveru. Nádherně situaci vystihl server Space.com: Jutu žije! … do jisté míry.

Nicméně se raději soustřeďme na ty pozitivní zprávy: Jutu žije, začal svůj třetí měsíční den a ukázal, že kromě demonstrace přistání na Měsíci může tato čínská mise prezentovat i technologie se skutečně tuhým kořínkem!

Rover má na Měsíci pracovat minimálně tři měsíce, tedy alespoň do poloviny března.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »