Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Čínští tchajkonauti na oběžné dráze

Čínští tchajkonauti na oběžné dráze

12. íjna 2005
12. íjna 2005
Čína dnes ráno (středa 12. října 2005) vyslala z kosmodromu Jiuquan na oběžnou dráhu svou druhou kosmickou loď Šen-čou 6 (Shenzhou VI) s dvoučlennou lidskou posádkou.

Fej Ťü-lung (Fei Junlong, 40 let) a Nie Chaj-šeng (Nie Haisheng, 41 let), byli vybráni ze 14 bývalých vojenských bojových pilotů. Dvojice tchajkonautů, jak se čínští kosmonauti nazývají, stráví na palubě kosmické lodi 5 dní a provede několik vědeckých experimentů. Na palubě tentokrát nebudou žádná semena rostlin a testy se zaměří především na "lidské aktivity", např. vezou sperma 2 prasat, které bude po návratu analyzováno.

Raketa Šen-čou 6 má oproti předchozí verzi více než stovku technologických vylepšení Tchajkonauti mají např. k dispozici spací pytel, mohou si ohřívat jídlo, svléknout se z desetikilogramového skafandru, umýt se a daleko pohodlněji odpočívat. Rovněž jim bude umožněn pohyb mezi startovacím a současně přistávacím modulem a orbitálním pracovištěm, kde budou prováděny vědecké experimenty.

Přistání je naplánováno do řídce obydlené severočínské oblasti Vnitřní Mongolsko (Činhaj, Sin-ťiang).

Kosmický program zaštítěný armádou je nejprestižnějším projektem čínské komunistické vlády. Do poslední chvíle čínská vesmírná agentura držela projekt i jména tchajkonautů v tajnosti. Podle hongkongského tisku bylo rozhodnuto, že v případě neúspěchu mise bude v čínské televizi místo přímého přenosu vysílán dokumentární pořad o neúspěšných vesmírných misí jiných zemí.

V říjnu 2003 se Čína stala po Rusku a Spojených státech třetí zemí, která vypravila svého člověka do kosmu. Jang Li-wej pobýval v lodi Šen-čou 5 na oběžné dráze 21,5 hodin.

Čínská raketa byla "inspirována" ruským Sojuzem z poloviny 60. let minulého století. Tamní vědci to zdůvodňují především výdrží sovětských raket. Ty totiž slouží dodnes. Stejně tak skafandry a další vybavení jsou založeny na ruských technologiích, i když Peking zdůrazňuje, že všechny předměty vysílané do vesmíru jsou čínské výroby.

Kosmodrom Jiuquan, je nejstarším čínským kosmodromem. Začal se stavět v roce 1956 jako raketová střelnice a v roce 1960 odtud startovaly první ruské balistické rakety R-2. Je docela dobře vidět na družicových snímcích Země. V posledních letech byl přestavěn na pilotované lety do vesmíru. Byla zde vybudována moderní montážní budova silně připomínající VAB na Cape Canaveral a kosmodrom byl vybaven mobilní odpalovací rampou po vzoru raket Ariane (ESA).

Čína má s dobýváním vesmíru velké plány. Do roku 2010 by chtěla přistát s nepilotovanou sondou na Měsíci a dokonce chce vystavět vlastní kosmickou stanici.

Zdroj: www.china.org.cn
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše ve 3:30

Pořízeno ve 3:30 ráno velmi blízko východního obzoru.

Další informace »