Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Člun k výzkumu Titanu

Člun k výzkumu Titanu

Předběžný návrh zvažované kosmické sondy TiME k výzkumu Titanu
Předběžný návrh zvažované kosmické sondy TiME k výzkumu Titanu
Doposud žádná pozemská loďka neplula po moři na jiné planetě. NASA nyní zvažuje takovýto projekt k výzkumu Saturnova ledového měsíce Titan. Průzkum jezer tvořených kapalnými uhlovodíky může být klíčem k objasnění klimatických změn na měsíci a možná poskytne informace o místních exotických formách života.

Povrch měsíce Titan je doslova poset jezery, čímž poněkud připomíná Zemi. Avšak místo vody jsou tato jezera zaplněna směsí kapalného etanu a metanu, které se na Zemi vyskytují v plynném stavu. Ale na Titanu při teplotě -180 °C existují v kapalném stavu.

NASA nyní zvažuje vyslání kosmické sondy, která by přistála přímo na hladině některého jezera. Pokud bude vybrána k realizaci mise s názvem TiME (Titan Mare Explorer), jeden ze tří finálních projektů vybraných z velkého počtu přihlášených návrhů, start by se mohl uskutečnit v roce 2016. Vedoucí projektu je Ellen Stofan, Proxemy Research, Gaithersburg, Maryland.

V roce 2023, po sedm let trvající cestě vesmírem, se sonda TiME snese na padácích a přistane na hladině jezera s názvem Ligeia Mare, které se nachází na severní polokouli největšího Saturnova měsíce Titan. Energii bude dodávat teplo uvolňované při radioaktivním rozpadu plutonia na palubě sondy. Tento člun se bude houpat na vlnách jezera a plout po jeho hladině, přičemž po dobu tří měsíců bude provádět nejrůznější vědecká měření.

Titan je jediným místem ve Sluneční soustavě, kde s největší pravděpodobností existuje analogický cyklus jako je koloběh vody v přírodě na naší Zemi, jen s tím rozdílem, že místo vody cirkulují kapalné uhlovodíky: v podobě deště kapky uhlovodíků dopadají na povrch měsíce, v podobě potoků a řek se stékají a vytvářejí jezera a moře, následuje proces vypařování, tvorba oblačnosti, déšť a vše se opakuje neustále dokola.

Sonda bičovaná deštěm?

Kosmická sonda TiME by mohla pomoci odhalit základní informace o tomto cyklu na základě měření teploty, vlhkosti a rychlosti větru nad hladinou jezera. Pokud bude mít štěstí, může se stát první sondou, která "na vlastní kůži" zažije působení deště na jiném kosmickém tělese, než je Země. Sonda bude rovněž pořizovat fotografie povrchu jezera (jeho "vodní" hladiny) a pobřežních linií, případně oblačnosti na místní obloze.

Legeia Mare - jezero kapalných uhlovodíků na měsíci Titan
Legeia Mare - jezero kapalných uhlovodíků na měsíci Titan
Protože nebude vybavena žádným pohonným zařízením, měla by být tato sonda ve tvaru "létajícího talíře" poháněna působením větru, což jí umožní odebírat vzorky na různých místech zkoumaného jezera. Pokud vše půjde podle předpokladu, bude rovněž měřit hloubku jezera pomocí sonaru a pomocí hmotového spektrometru zjišťovat chemické složení vzorků kapaliny.

Tyto výzkumné metody mohou poskytnout nové okno ke studiu zajímavých chemických procesů na povrchu a v atmosféře Titanu. Komplex organických sloučenin na bázi uhlíku, jako je například acetylén, jak již bylo zjištěno, vzniká v hojném množství v atmosféře měsíce a v podobě deště dopadá na povrch.

Organické molekuly byly pravděpodobně přimíchány do kapalin v jezerech a mohly by zde prodělat další chemické reakce. Někteří vědci předpokládají, že tato jezera by mohly obývat mikroskopické formy života, krmit se acetylénem a vylučovat (vydechovat) plynný vodík.

Pátrání po stopách života

Pomocí hmotového spektrometru bude sonda TiME studovat různé zajímavé chemické procesy, probíhající v jezeře. Pokud je zde přítomen nějaký život, mohl by produkovat neobvyklé sloučeniny v přítomném množství organických molekul.

"Titan je koncovým bodem výzkumu, kde jsou hranice života ve Sluneční soustavě," říká Ellen Stofan. "Budeme hledat neobvyklé zákonitosti v množství přítomných sloučenin, abychom objevili důkazy komplikovaných či zajímavých chemických reakcí."

Avšak aby mohla tato sonda odstartovat k Titanu, musí porazit další dva soupeře v podobě navrhovaných projektů, a to seismickou monitorovací stanici k výzkumu podpovrchových vrstev planety Mars, a také návrh sondy v podobě jakéhosi "skákadla" k výzkumu povrchu kometárního jádra.

NASA nedávno uvolnila 3 milióny dolarů na rozpracování každého ze tří vybraných návrhů. Po zhodnocení jednotlivých projektů bude v roce 2012 vybrán vítězný návrh. Náklady na realizaci kosmické sondy by neměly přesáhnout částku 425 miliónů dolarů.

Zdroj: newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »