Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Další mise ke kometě Tempel 1

Další mise ke kometě Tempel 1

deep_impact_a.jpg
Primárním úkolem mise Deep Impact v červenci 2005 bylo narazit do komety 9P/Tempel 1, vytvořit kráter a nahlédnout „dovnitř“, což mělo vědcům poskytnout první pohled na vnitřní strukturu komety. Ale „my jsme nikdy kráter neviděli, protože ho zakryl silný oblak vyvržených trosek,“ říká Michael New (NASA).

Mise Deep Impact (NASA) byla navržená jako vysokorychlostní nízký průlet s vypuštěním impaktoru, proto sonda odletěla dříve než se oblak prachu rozptýlil. Nyní se chystá návrat ke kometě a druhý pohled na místo dopadu.

„Posíláme ke kometě Tempel 1 další sondu – Stardust,“ říká New. Stardust se proslavil v lednu 2004 svým nízkým přelet kolem komety Wild 2 a odběrem tisíce vzorků prachu komety, které vrátila na Zem k analýze. „Stardust je jedním z velkých úspěchů výzkumného programu NASA,“ říká New.

stardust_next.jpg
„Stardust už byl jen sondou v důchodu, plul prázdnotou a neměl nic na práci - ale nyní je sonda „recyklovaná“ pro let ke kometě Tempel 1 jako „Stardust NExT“ (New Exploration of Tempel 1). Vedoucím mise je planetolog, profesor astronomie Joseph (Joe) Veverka (Cornell University, Ithaca, New York).

„Nadšeně se vracíme zpět,“ říká Veverka. „Očekáváme, že Stardust dosáhne komety Tempel 1 v roce 2011. Do té doby by se měl oblak trosek rozplynout a pohled na kráter by měl být jasný.“

Pohled do kráteru „je jen jedna polovina příběhu,“ říká Veverka. Předtím, než mrak zahalil pohled na kometu, kamery na palubě sondy Deep Impact zaznamenaly překvapující detaily.

teren_tempel.jpg
„Sedimentární“ terén je navrstven do neobvyklých kruhových útvarů. Na kometách nejsou žádné řeky, tak co způsobuje tyto rysy? Podle Veverky je jednou z možností tvoření komet ve vrstvách. „Představte si dvě malé protokomety navzájem do sebe narážející a slepující se,“ říká Veverka. Nebo se jednotlivé vrstvy tvoří nějakou formou horké eroze, během oběhu komety kolem Slunce každých 6,5 roku. „Jak to vzniká, zatím nevíme.“

„Vrátíme se ke kometě téměř přesně po jednom oběhu komety kolem Slunce – tj. po jednom kometárním roce od první návštěvy. To nám dává šanci vidět, jak sluneční záření změnilo tvář komety Tempel 1.“

Dalším překvapením byly sesuvy „půdy“. „Deep Impact viděl obrovský proud jemného, prašného materiálu, úplně pokrývajícího asi kilometr podložního terénu,“ říká Veverka. „Možná, že Deep Impact zasáhl oblast tohoto hlubokého prachu,“ dodává New. „Jemné složky inklinují k vytvoření velkých mraků, které znemožňují pozorování."

„To je důvod, proč ji zkoumáme,“ přidává Veverka. „Tempel 1 je úžasná kometa.“ Navíc podle Veverky bude opětovné použití mise Stardust levnější než vyslání celé nové sondy (jen asi 15 % ceny nové mise). „Nové úkoly pro vysloužilé sondy znamenají mimo jiné i tvůrčí myšlení a plánování,“ řekl Alan Stern (NASA's Science Mission Directorate).

Kromě Stardust NExT se připravuje i pro dva nové projekty „recyklovaného“ Deep Impactu.
Jeden se nazývaná DIXI (Deep Impact Extended Investigation): „Deep Impact proletí kolem kometa Boethin v prosinci 2008 a bude zblízka zkoumat jádro komety.“
Druhý je EPOCh (Extrasolar Planet Observation and Characterization): „Kamery na Deep Impactu si vyberou za cíl blízké hvězdy se známými obřími exoplanetami. Při sledováním transitů těchto planet (průchodů před diskem mateřské hvězdy) Deep Impact bude schopný určit, jestli exoplanety mají prstence nebo měsíce.“ Pro tuto práci citlivost sondy EPOCh bude převyšovat pozemské i kosmické observatoře, proto mohou být objeveny i nové exoplanety podobné naší Zemi.

Zdroj: http://science.nasa.gov




O autorovi



31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pluto a Cháron

Pluto a zvětšený výřez se záběrem Cháronu

Další informace »