Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  DART - automatické setkání ve vesmíru selhalo

DART - automatické setkání ve vesmíru selhalo

DART_2.jpg
Neúspěchem skončil experiment NASA, jehož cílem byla prověrka technologií automatického setkání a spojení ve vesmíru. Start družice DART (Demonstration for Autonomous Rendezvous Technology) se uskutečnil 15. 4. 2005 z americké základny Vanderberg Air Force Base v Kalifornii. Jedná se o bezpilotní družici vybavenou technologiemi laserového naváděcího systému, který umožňuje spojení s cílovým objektem bez přímé účasti člověka (ať už na palubě objektu či dálkově z řídícího centra).

Start se uskutečnil pomocí rakety Pegasus, která se odpoutala od letounu Stargazer L-1011 přibližně ve výšce 12,2 km nad Pacifikem. Zhruba 11 minut nato byla družice DART navedena na polární oběžnou dráhu kolem Země ve výšce 760 až 771 km. Cílovým objektem pro družici DART byla v roce 1999 vypuštěná družice MUBLCOM (Multiple Paths, Beyond-Line-of-Sight Communications). Jedná se o experimentální komunikační družici, vybavenou pro tento účel laserovými odražeči.

Družice DART o hmotnosti 360 kg měla během 20 hodin uskutečnit celou sérii manévrů, při nichž se měla přibližovat k cílovému objektu z různých stran až na vzdálenost necelých 5 metrů. Po uskutečnění testů se měla vzdálit na 300 m od družice MUBLCOM, zde mělo dojít k zážehu hlavního raketového motoru družice DART, čímž se měla dostat na konečnou oběžnou dráhu, kde ji za několik let čekal zánik v hustých vrstvách zemské atmosféry.

DART.jpg

Družice DART měla na palubě zásoby pohonných hmot ke dvěma sériím manévrů kolem cílové družice + 30 % rezervy. Řídící počítač družice dokázal určovat vzájemnou polohu družice a cílového objektu. Jedenáct hodin po startu se družice DART přiblížila k cílovému objektu na vzdálenost 92 m. V tomto okamžiku řídící počítač přerušil všechny další manévry a k dalšímu přibližování již nedošlo. Počítač totiž zjistil nedostatek pohonných látek k dalším manévrům, neboť veškeré zásoby paliva již byly vyčerpány.

Následně došlo k zážehu hlavního raketového motoru, který ji navedl na "odstavnou" oběžnou dráhu. V důsledku odporu zemské atmosféry se bude výška oběžné dráhy družice DART postupně snižovat a přibližně za 10 let družice shoří v hustých vrstvách zemského ovzduší.

Projekt tedy skončil neúspěchem. Podle vyjádření expertů NASA má tato technologie umožnit dopravu nákladu na oběžnou dráhu a spojení s automatickými či pilotovanými základnami v bezpilotním režimu. Do budoucna se s touto technologií počítalo pro automatické setkávání a spojování také na oběžných drahách kolem Měsíce či Marsu. Je nutno připomenout, že NASA žádný takovýto systém zatím k dispozici nemá. Na rozdíl od Ruska (či bývalého Sovětského svazu), kde byla realizována "stykovka" kosmických lodí Sojuz v bezpilotním režimu již v roce 1967. Rovněž zásobovací lodě Progress se automaticky připojují k orbitálním stanicím a přivážejí na jejich palubu nezbytné zásoby. První start nákladního Progressu se uskutečnil 20. 1. 1978. Bez zásobovacích lodí Progress by nebyl možný provoz Mezinárodní kosmické stanice ISS v důsledku přerušení startů amerických raketoplánů po havárii Columbie v únoru 2003.

Let družice DART byl uskutečněn po mnoha odkladech. Podle dřívějších plánů se počítalo s dalším startem v roce 2006, kdy se mělo uskutečnit automatické spojení (nejen setkání) kosmického robota s cílovou družicí. A v roce 2007 by se mohla uskutečnit oprava Hubblova kosmického dalekohledu (HST) pomocí robota, vybaveného manipulátorem a dalším nezbytným zařízení (pokud by byla tato varianta vybrána k realizaci).

Na uskutečnění této "high-risk" a "high-tech" mise DART bylo vynaloženo 110 miliónů dolarů.

Zdroj: spaceref.com a spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »