Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Definitivní konec sondy MGS?

Definitivní konec sondy MGS?

MGS_Mars.jpg
Americká sonda Mars Global Surveyor (NASA) pravděpodobně skončila svou mimořádně úspěšnou misi u rudé planety. Byla to nejdéle pracující sonda jaká kdy zkoumala Mars. Ale 2. listopadu 2006 se odmlčela.

Sonda Mars Global Surveyor byla vypuštěna 7. listopadu 1996 a na oběžnou dráhu kolem Marsu se dostala 11. září 1997. Původně měla mise trvat pouhé 2 roky (1 marťanský rok), ale postupně byla 4krát prodloužena.

Od čtvrtka 2. listopadu se nepodařilo se sondou Mars Global Surveyor navázat kontakt. Podle předběžných údajů problémy způsobily motory při natáčení slunečních panelů a sonda již není schopna vyrábět dostatek energie pro komunikaci se Zemí. Technici zkoumají i jiná možná vysvětlení pro "radiový klid". Přerušení spojení se Zemí mohlo také způsobit vychýlení antén: při nedostatku energie se sonda automaticky natáčí ke Slunci nebo mohlo dojít ke srážce s mikrometeoritem.

V neděli 5. listopadu se technikům podařilo zachytit signál, ale byl velmi slabý a neobsahoval žádná data. Od té doby se sonda odmlčela úplně (2 dny před desetiletým výročím - start 7. listopadu 1996).

"Reálně jsme prošli většinu pravděpodobných možností pro obnovení komunikace, ale uvědomujeme si i možnost, že úžasný tok vědeckých pozorování z Mars Global Surveyor skončil," řekl Fuk Li (JPL, Pasadena). "Přesto se ještě nevzdáváme."

"Sonda má většinu systémů zálohovaných a to by mohlo pomoci dostat ji zpět do funkčního stavu. Napřed s ní ale potřebujeme obnovit komunikaci," řekl Tom Thorpe, manažér projektu MGS (JPL, Pasadena).

V pátek 17. listopadu NASA nařídila sondě Mars Reconnaissance Orbiter aby pečlivě prohlížel oblasti, kde by Mars Global Surveyor mohl být. První výsledky tohoto průzkumu byly známy v pondělí.

"Hledali jsme Mars Global Surveyor jako hvězdní stopaři na snímcích z kamery s vysokým rozlišením z Mars Reconnaissance Orbiter," řekl v úterý 21. listopadu Doug McCuistion, programový ředitel mise MRO. "Při předběžném rozboru snímků jsme sondu neviděli."

Další možností dozvědět se víc o stavu MGS je poslat koncem týdne další příkaz prostřednictvím roverů, které pracují na povrchu Marsu (Spirit a Opportunity).

"Mars Global Surveyor překonal všechna očekávání," řekl Michael Meyer, vedoucí vědecký pracovník (NASA Headquarters, Washington). "Byla to nejproduktivnější vědecká mise k Marsu. Do pokladnice pozorování přinesla obrovské množství objevů, že jejich analyzovaní bude trvat několik let." Kamery odeslaly na Zem více než 240 000 snímků.

Zdroj: www.nasa.gov, ww.space.com a www.space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »