Discovery se vydal na cestu už brzy ráno místního časuVe středu 14. ledna byl převezen na rampu 39A na mysu Canaveral raketoplán Discovery, odkud by měl 12. února startovat k Mezinárodní kosmické stanici. Poveze další sadu solárních panelů.
Převoz Discoveryho z haly VAB, kde byl připojen k nosným raketám a externí palivové nádrži, na rampu 39A, vzdálenou 5,5 km, trval asi 7 hodin a začal ve středu v 11:17 SEČ. Na rampě už raketoplán čeká jeho náklad, který tam byl přivezen 11. ledna. Zahrnuje nosník S6(tyto části Mezinárodní kosmické stanice nesou solární panely, termoregulační zařízení a podobné součásti) a sadu dvou solárních panelů s počtem 32 800 solárních buněk.
Toto vybavení bude nyní na rampě naloženo do nákladových prostor raketoplánu. Discoveryho čeká velké množství bezpečnostních prověrek, na jejichž konci snad bude úspěšný start 12.února ve 13:32 SEČ. Ve dnech 19.-21. ledna dorazí posádka na tzv. TCDT, což je kompletní nácvik předstartovních procedur včetně mávání novinářům. Členem posádky bude také japonský astronaut Koichi Wakata, který nahradí Sandru Magnusovou v pozici letového inženýra 18. základní posádky stanice.
Držme tedy palce jak této misi tak i misi následující. 12. května by se měl vydat raketoplán Atlantis směrem k Hubbleovu teleskopu.
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.