Discovery se vydal na cestu už brzy ráno místního časuVe středu 14. ledna byl převezen na rampu 39A na mysu Canaveral raketoplán Discovery, odkud by měl 12. února startovat k Mezinárodní kosmické stanici. Poveze další sadu solárních panelů.
Převoz Discoveryho z haly VAB, kde byl připojen k nosným raketám a externí palivové nádrži, na rampu 39A, vzdálenou 5,5 km, trval asi 7 hodin a začal ve středu v 11:17 SEČ. Na rampě už raketoplán čeká jeho náklad, který tam byl přivezen 11. ledna. Zahrnuje nosník S6(tyto části Mezinárodní kosmické stanice nesou solární panely, termoregulační zařízení a podobné součásti) a sadu dvou solárních panelů s počtem 32 800 solárních buněk.
Toto vybavení bude nyní na rampě naloženo do nákladových prostor raketoplánu. Discoveryho čeká velké množství bezpečnostních prověrek, na jejichž konci snad bude úspěšný start 12.února ve 13:32 SEČ. Ve dnech 19.-21. ledna dorazí posádka na tzv. TCDT, což je kompletní nácvik předstartovních procedur včetně mávání novinářům. Členem posádky bude také japonský astronaut Koichi Wakata, který nahradí Sandru Magnusovou v pozici letového inženýra 18. základní posádky stanice.
Držme tedy palce jak této misi tak i misi následující. 12. května by se měl vydat raketoplán Atlantis směrem k Hubbleovu teleskopu.
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 12. do 14. 12. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a ve středu po ránu projde přes hvězdu Regulus. Večer je nad jihem Saturn a přejde přes něj Titan. Jupiter je vidět téměř celou noc, podobně jako Uran. Poblíž Saturnu je slabý Neptun. Ráno je velmi nízko na jihovýchodě Merkur. Přes velké skvrny je aktivita Slunce nízká, přesto může nastat polární záře. Ranní komety trochu ruší svit Měsíce, večerní tmavá obloha jich ale také několik nabídne. Před 100 lety se narodil český astronom a meteorolog Ladislav Křivský.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
Celestron C8 / Baader Filtr + Astronomik UV-IR Block L-2
Po zamíření na Slunce jsem začal fotit serii jednotlivých krátkých snímků (lucky imaging)
Postup vytvoření dané fotky: V rámci té série jednotlivých fotek se objevilo to letadlo. Vzal jsem tedy tuto jednu fotku a vyřízl z ní přesně jedna ku jedné to letadlo a spojil s tou složeninou Slunce, tak aby vznikl co nejlepší snímek, kde bude vidět jak detailní Slunce tak letadlo.
Slunce: Sekvence fotek PIPP/Autostakkert pak zpracováno v Pixinsight