Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Dlouhověkost Opportunity z pohledu šéfů

Dlouhověkost Opportunity z pohledu šéfů

Opportunity a její stín na okraji kráteru Endurance Autor: NASA/JPL/Cornell
Opportunity a její stín na okraji kráteru Endurance
Autor: NASA/JPL/Cornell
Nedávné deváté výročí výzkumu Marsu robotem Opportunity okomentovali také dva významní šéfové. Pete Theisinger jako manažer Mars Exploration Rover (Spirit, Opportunity) a také současné mise Curiosity a také Steve Squyres, hlavní šéf vědeckých operací vozítek. Z jejich vyjádření vyplynuly zajímavé představy o dalším směřování obou funkčních robotů, a proto se k nim v následujících odstavcích vracíme podrobněji.

Pete Theisinger na tiskovce Curiosity Autor: NASA/Paul E. Alers
Pete Theisinger na tiskovce Curiosity
Autor: NASA/Paul E. Alers
Vozítko NASA Opportunity započalo 24. ledna 10. rok výzkumu povrchu Marsu. Jak se k neuvěřitelným devíti pozemským letům a téměř pěti marsovským vyjádřil Pete Theisinger?

"Je to neuvěřitelné, nikdy jsme ani nesnili o takovém výsledku!" Nenašli byste mezi manažery v JPL chlapíka tak realisticky uvažujícího a opatrného ve vyjadřování, jako je Pete. Přesto prý během asi dvacetiminutového rozhovoru i z jeho úst vyšlo čtyřikrát slovo "velmi", dvakrát "šokující", "úžasné" a "pozoruhodné" či "podivuhodné".

Díky úžasné náhodě, že k přistání došlo v malém kráteru s obnaženým podložím, již po měsíci mohli vítězoslavně oznámit, že Meridiani Planum - lokalita, kde přistáli - byla v minulosti místem, kde se vyskytovala voda v kapalném stavu. Bylo to tedy prostředí vhodné pro život, jak jej známe dnes. Dnes se domníváme, že Opportunity přistála na okraji slaného moře, na jakési pobřežní linii. Jenže od té doby Opportunity pracuje 36krát déle, než se původně očekávalo (minimálně 90ti denní mise) a ujela 50krát větší vzdálenost, než bylo očekáváno - přes 35 kilometrů (plán byl 700 metrů).

Opportunity v JPL Autor: NASA/JPL
Opportunity v JPL
Autor: NASA/JPL
Jak dále popsal Pete, očekávalo se původně, že během první hluboké zimy robotu dojde energie, kterou získává ze solárních panelů. K dlouhověkosti přispělo mnoho postupných vylepšení. Tím hlavním byla nečekaná pomoc přírody v podobě větrných vírů, které čistily solární panely od prachu. Dále se pro zimoviště vybíraly lokality s vhodným sklonem terénu, aby panely byly co nejvíce kolmo ke slunečním paprskům a konečně používala se metoda hibernace vozítka, aby tak přečkalo období s nedostatkem energie.

"Byly to však motory, co nás šokovalo nejvíce", řekl Pete Theisinger. Na každém ze šesti kol je jeden samostatný motor. "Během vývoje jsme šli cestou motorů s kartáčky a díky tomu jsme pociťovali slabinu v jejich opotřebení v průběhu času." To byl nakonec důvod, že se při vývoji většího robota Curiosity dali cestou "bezkartáčkových" motorů. A přitom se ukázalo, že motorky Opportunity si vedly po celou dobu skvěle. Pete podotkl, že mají sice problém s jedním s motorů v předním kole, což je nutí častěji jezdit pozadu, a také s motorem hýbajícím robotickou paží, ale vzhledem k okolnostem, kdy na Marsu panuje extrémní mráz, jde o celkem běžné chování, které odborníky nepřekvapí.

Opportunity u Burns Cliff v kráteru Endurance Autor: NASA/JPL/Cornell
Opportunity u Burns Cliff v kráteru Endurance
Autor: NASA/JPL/Cornell
Pro vědce je asi nejúžasnější fakt, že se jim s vozítkem podařilo vyjet mimo oblast tzv. přistávací elipsy, tedy míst vhodných k přistání, ale občas ne tak úplně ideálních pro výzkum. Možnost výzkumu míst mimo přistávací elipsu, to je něco nepředstavitelného ještě dnes. Stejně tak je úžasné, že první vozítko, které postavili, stále funguje. (Nejprve byla postavena Opportunity, poté teprve Spirit).

Jak se dívá Pete Theisinger na životnost Curiosity? "Byla postavena už od začátku pro dlouhodobý pobyt na Marsu a to jsme ještě neměli zkušenosti, jaké máme nyní s Opportunity. Dokáže přežít 36krát déle, než bylo plánováno (plán 2 roky)? To opravdu nepůjde, ale na druhou stranu nikdo nebude překvapen, když ji uvidí v plné kondici po 5 až 6 letech. Ksakru, dokonce ani já nevím, jestli tu ještě budu za dalších 5-6 let," řekl Pete, veterán výzkumu Marsu v NASA.

Cape Tribulation a kráter Endeavour Autor: NASA/JPL/Cornell
Cape Tribulation a kráter Endeavour
Autor: NASA/JPL/Cornell
Podívejme se také na vybrané odpovědi, které podal stanici CBS Steve Squyres:

Opportunity již od přistání urazila více než 35 km. Co plánujete v následujících měsících?

Pojedeme k jihu. Nyní plánujeme dokončit práce v současné lokalitě, kterou nazýváme Matijevic Hill, a to tak rychle, jak budeme moci. Zdrží nás to nejspíš ještě několik týdnů, protože stále je zde mnoho zajímavého, co máme v plánu prozkoumat. Ale poté se plánujeme vydat na jih. Valy kráteru Endeavour, kde se nyní nacházíme, obsahují horniny na bázi sulfátů, a tak neustálým popojížděním studujeme tyto sedimenty, abychom se dověděli co nejvíce o této lokalitě.
Jižně od současné pozice je nejprve proluka mezi dvěma vyvýšeninami valů kráteru. Toto místo nazýváme Botony Bay a za ní následuje další, vyšší část valu. Jsou zde dva kopce jižně od nás. Jeden jsme nazvali Solander Point a ten vzdálenější, opravdu velký, se jmenuje Cape Tribulation.

Je ve vašich úvahách nějaký dlouhodobý cíl mise Opportunity?

Ano, Cape Tribulation je zhruba stejně velký jako Husband Hill, na který před lety vyšplhalo dvojče Spirit. Takže nás čeká docela dost šplhání do kopce. Kráter Endeavour je tak velký (cca 20 km), je zde tolik zajímavého uvnitř, je zde tak, tak mnoho dalších pahorků v okrajových valech, které můžeme zkoumat. Zkrátka, je toho hodně, co nás může zaměstnat na roky dopředu...

Zdroje a doporučené odkazy:

Spaceflightnow.com
Spaceref.com
Fórum Unmannedspaceflight.com




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Steve Squyres, Pete Theisinger, 9 let na Marsu, Opportunity


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »