Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Dočká se realizace skákadlo pro kometu?

Dočká se realizace skákadlo pro kometu?

Projekt sondy NASA s názvem Comet Hopper
Projekt sondy NASA s názvem Comet Hopper
Komise NASA a dalších vědeckých pracovníků a techniků posoudila 28 návrhů kosmických sond k výzkumu těles Sluneční soustavy a vybrala tři vítězné koncepty, mezi nimi i misi Comet Hopper, k dalšímu rozpracování. V roce 2012 budou všechny tři projekty znovu posouzeny a jeden z nich bude vybrán k realizaci v roce 2016. Finanční náklady na realizaci mise (kromě startu) by neměly přesáhnout částku 425 miliónů dolarů.

Hlavním vedoucím projektu je astronomka Jessica Sunshine z University of Maryland. Členy týmu jsou i další vědečtí pracovníci univerzity včetně Michaela A´Hearna, který byl vedoucím týmu při realizaci sondy Deep Impact a následné mise EPOXI. Na realizaci projektu Comet Hopper se budou podílet Goddard Space Flight Center in Greenbelt, Lockheed Martin, KinetX, Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory, University of Bern, Jet Propulsion Laboratory a Discovery Communications.

"Doposud jsme realizovali některé úžasné průlety v blízkosti komet, které však byly určeny pouze k pořízení momentek ze života komety, ke zjištění, jak kometa vypadá v době průletu sondy," říká Jessica Sunshine. "Komety jsou velmi zajímavé, protože jsou dynamické, dochází u nich k proměnám během oběhu kolem Slunce. S touto novou misí se hodláme postupně přiblížit k jádru komety, dosáhnout její oběžné dráhy a průběžně sledovat její aktivitu, jak se pomalu probouzí k životu, když se přibližuje ke Slunci stále blíž a blíž."

Kometa 46P/Wirtanen
Kometa 46P/Wirtanen
Kosmická sonda Comet Hopper bude mít za úkol studovat vývoj komety 46P/Wirtanen mj. během přistání na různých místech jejího povrchu a sledovat změny při interakci se slunečním zářením. Comet Hopper bude studovat kometu prováděním detailních měření přímo na vybraných místech povrchu, z měnící se vzdálenosti od povrchu a rovněž uvnitř vnitřní kómy, která se bude vytvářet v době přibližování ke Slunci. Vnitřní kóma je jakási atmosféra komety, která má svůj původ v kometárním jádru - vzniká jeho odplyňováním v podobě výtrysků těkavých látek.

"Budeme dlouhodobě studovat povrch jádra komety; to je něco, co doposud nebylo nikdy realizováno," říká Joe Nuth (Goddard Space Flight Center, NASA), který se podílí na projektu sondy Comet Hopper. "Víme, že uvnitř komety existují těkavé látky (tj. molekuly, které se snadno vypařují za normální teploty). Chtěli bychom přistát na místech, která jsou relativně hladká a jsou vhodná jako úložiště těkavých látek."

Kosmická sonda ponese vzájemně se doplňující přístroje, které budou studovat fyzikální a chemické složení jádra komety a okolní atmosféry (kómy). Komplex vědeckých přístrojů zahrnuje aparaturu jak pro dálkový průzkum, tak i pro průzkum přímo na povrchu komety (in situ). Jedná se například o mapovací kameru, infračervený spektrometr, hmotový spektrometr, panoramatickou kameru a teplotní čidlo.

Společně s návrhem sondy Comet Hopper postoupily do finále další dva projekty výzkumu těles Sluneční soustavy. Z této trojice NASA vybere jeden projekt k následné realizaci. Další dvojici představují tyto návrhy:

Titan Mare Explorer (TiME) - vůbec poprvé by sonda měla provádět přímý výzkum jezera mimo planetu Zemi. Kosmická sonda by měla přistát na hladině jednoho z jezer, tvořených kapalným etanem a metanem, nacházejících se na Saturnově měsíci Titan.

Geophysical Monitoring Station GEMS) - tato dlouhodobě fungující stanice by v případě realizace prováděla výzkum struktury a složení podpovrchových vrstev planety Mars. Cílem je přispět k porozumění vzniku a vývoje vnitřních planet.

Zdroj: www.physorg.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek planetky (52768) 1998 OR2

Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Nacházela se v souhvězdí Blíženců. Planetka se má během měsíce dubna stát výzkumným objektem radioteleskopu v Goldstone.

Další informace »