Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Dočká se realizace skákadlo pro kometu?

Dočká se realizace skákadlo pro kometu?

Projekt sondy NASA s názvem Comet Hopper
Projekt sondy NASA s názvem Comet Hopper
Komise NASA a dalších vědeckých pracovníků a techniků posoudila 28 návrhů kosmických sond k výzkumu těles Sluneční soustavy a vybrala tři vítězné koncepty, mezi nimi i misi Comet Hopper, k dalšímu rozpracování. V roce 2012 budou všechny tři projekty znovu posouzeny a jeden z nich bude vybrán k realizaci v roce 2016. Finanční náklady na realizaci mise (kromě startu) by neměly přesáhnout částku 425 miliónů dolarů.

Hlavním vedoucím projektu je astronomka Jessica Sunshine z University of Maryland. Členy týmu jsou i další vědečtí pracovníci univerzity včetně Michaela A´Hearna, který byl vedoucím týmu při realizaci sondy Deep Impact a následné mise EPOXI. Na realizaci projektu Comet Hopper se budou podílet Goddard Space Flight Center in Greenbelt, Lockheed Martin, KinetX, Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory, University of Bern, Jet Propulsion Laboratory a Discovery Communications.

"Doposud jsme realizovali některé úžasné průlety v blízkosti komet, které však byly určeny pouze k pořízení momentek ze života komety, ke zjištění, jak kometa vypadá v době průletu sondy," říká Jessica Sunshine. "Komety jsou velmi zajímavé, protože jsou dynamické, dochází u nich k proměnám během oběhu kolem Slunce. S touto novou misí se hodláme postupně přiblížit k jádru komety, dosáhnout její oběžné dráhy a průběžně sledovat její aktivitu, jak se pomalu probouzí k životu, když se přibližuje ke Slunci stále blíž a blíž."

Kometa 46P/Wirtanen
Kometa 46P/Wirtanen
Kosmická sonda Comet Hopper bude mít za úkol studovat vývoj komety 46P/Wirtanen mj. během přistání na různých místech jejího povrchu a sledovat změny při interakci se slunečním zářením. Comet Hopper bude studovat kometu prováděním detailních měření přímo na vybraných místech povrchu, z měnící se vzdálenosti od povrchu a rovněž uvnitř vnitřní kómy, která se bude vytvářet v době přibližování ke Slunci. Vnitřní kóma je jakási atmosféra komety, která má svůj původ v kometárním jádru - vzniká jeho odplyňováním v podobě výtrysků těkavých látek.

"Budeme dlouhodobě studovat povrch jádra komety; to je něco, co doposud nebylo nikdy realizováno," říká Joe Nuth (Goddard Space Flight Center, NASA), který se podílí na projektu sondy Comet Hopper. "Víme, že uvnitř komety existují těkavé látky (tj. molekuly, které se snadno vypařují za normální teploty). Chtěli bychom přistát na místech, která jsou relativně hladká a jsou vhodná jako úložiště těkavých látek."

Kosmická sonda ponese vzájemně se doplňující přístroje, které budou studovat fyzikální a chemické složení jádra komety a okolní atmosféry (kómy). Komplex vědeckých přístrojů zahrnuje aparaturu jak pro dálkový průzkum, tak i pro průzkum přímo na povrchu komety (in situ). Jedná se například o mapovací kameru, infračervený spektrometr, hmotový spektrometr, panoramatickou kameru a teplotní čidlo.

Společně s návrhem sondy Comet Hopper postoupily do finále další dva projekty výzkumu těles Sluneční soustavy. Z této trojice NASA vybere jeden projekt k následné realizaci. Další dvojici představují tyto návrhy:

Titan Mare Explorer (TiME) - vůbec poprvé by sonda měla provádět přímý výzkum jezera mimo planetu Zemi. Kosmická sonda by měla přistát na hladině jednoho z jezer, tvořených kapalným etanem a metanem, nacházejících se na Saturnově měsíci Titan.

Geophysical Monitoring Station GEMS) - tato dlouhodobě fungující stanice by v případě realizace prováděla výzkum struktury a složení podpovrchových vrstev planety Mars. Cílem je přispět k porozumění vzniku a vývoje vnitřních planet.

Zdroj: www.physorg.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »