Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Dočká se realizace skákadlo pro kometu?

Dočká se realizace skákadlo pro kometu?

Projekt sondy NASA s názvem Comet Hopper
Projekt sondy NASA s názvem Comet Hopper
Komise NASA a dalších vědeckých pracovníků a techniků posoudila 28 návrhů kosmických sond k výzkumu těles Sluneční soustavy a vybrala tři vítězné koncepty, mezi nimi i misi Comet Hopper, k dalšímu rozpracování. V roce 2012 budou všechny tři projekty znovu posouzeny a jeden z nich bude vybrán k realizaci v roce 2016. Finanční náklady na realizaci mise (kromě startu) by neměly přesáhnout částku 425 miliónů dolarů.

Hlavním vedoucím projektu je astronomka Jessica Sunshine z University of Maryland. Členy týmu jsou i další vědečtí pracovníci univerzity včetně Michaela A´Hearna, který byl vedoucím týmu při realizaci sondy Deep Impact a následné mise EPOXI. Na realizaci projektu Comet Hopper se budou podílet Goddard Space Flight Center in Greenbelt, Lockheed Martin, KinetX, Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory, University of Bern, Jet Propulsion Laboratory a Discovery Communications.

"Doposud jsme realizovali některé úžasné průlety v blízkosti komet, které však byly určeny pouze k pořízení momentek ze života komety, ke zjištění, jak kometa vypadá v době průletu sondy," říká Jessica Sunshine. "Komety jsou velmi zajímavé, protože jsou dynamické, dochází u nich k proměnám během oběhu kolem Slunce. S touto novou misí se hodláme postupně přiblížit k jádru komety, dosáhnout její oběžné dráhy a průběžně sledovat její aktivitu, jak se pomalu probouzí k životu, když se přibližuje ke Slunci stále blíž a blíž."

Kometa 46P/Wirtanen
Kometa 46P/Wirtanen
Kosmická sonda Comet Hopper bude mít za úkol studovat vývoj komety 46P/Wirtanen mj. během přistání na různých místech jejího povrchu a sledovat změny při interakci se slunečním zářením. Comet Hopper bude studovat kometu prováděním detailních měření přímo na vybraných místech povrchu, z měnící se vzdálenosti od povrchu a rovněž uvnitř vnitřní kómy, která se bude vytvářet v době přibližování ke Slunci. Vnitřní kóma je jakási atmosféra komety, která má svůj původ v kometárním jádru - vzniká jeho odplyňováním v podobě výtrysků těkavých látek.

"Budeme dlouhodobě studovat povrch jádra komety; to je něco, co doposud nebylo nikdy realizováno," říká Joe Nuth (Goddard Space Flight Center, NASA), který se podílí na projektu sondy Comet Hopper. "Víme, že uvnitř komety existují těkavé látky (tj. molekuly, které se snadno vypařují za normální teploty). Chtěli bychom přistát na místech, která jsou relativně hladká a jsou vhodná jako úložiště těkavých látek."

Kosmická sonda ponese vzájemně se doplňující přístroje, které budou studovat fyzikální a chemické složení jádra komety a okolní atmosféry (kómy). Komplex vědeckých přístrojů zahrnuje aparaturu jak pro dálkový průzkum, tak i pro průzkum přímo na povrchu komety (in situ). Jedná se například o mapovací kameru, infračervený spektrometr, hmotový spektrometr, panoramatickou kameru a teplotní čidlo.

Společně s návrhem sondy Comet Hopper postoupily do finále další dva projekty výzkumu těles Sluneční soustavy. Z této trojice NASA vybere jeden projekt k následné realizaci. Další dvojici představují tyto návrhy:

Titan Mare Explorer (TiME) - vůbec poprvé by sonda měla provádět přímý výzkum jezera mimo planetu Zemi. Kosmická sonda by měla přistát na hladině jednoho z jezer, tvořených kapalným etanem a metanem, nacházejících se na Saturnově měsíci Titan.

Geophysical Monitoring Station GEMS) - tato dlouhodobě fungující stanice by v případě realizace prováděla výzkum struktury a složení podpovrchových vrstev planety Mars. Cílem je přispět k porozumění vzniku a vývoje vnitřních planet.

Zdroj: www.physorg.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »