Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Dopady ukrajinských událostí: Přestane Rusko vozit Američany na ISS? Dle ředitele NASA si netroufne
Vít Straka Vytisknout článek

Dopady ukrajinských událostí: Přestane Rusko vozit Američany na ISS? Dle ředitele NASA si netroufne

Američtí astronauté musí nyní spoléhat na ruské lodě Sojuz  Autor: NASA
Američtí astronauté musí nyní spoléhat na ruské lodě Sojuz
Autor: NASA
Dnes něco malinko o světové politice a jejím vlivu na kosmický výzkum. V posledních dnech mezi zaměstnanci NASA koluje interní oběžník, který jim zakazuje kontakty s Ruskem kvůli situaci na Ukrajině a oficiálnímu postoji americké vlády k ní. Jedinou výjimkou budiž zajištění provozu Mezinárodní kosmické stanice. Jak naznačuje šéf NASA, na ISS jsou totiž Rusko i USA na sobě závislé navzájem.

Minulý čtvrtek předstoupil současný ředitel NASA (mimochodem bývalý astronaut, pilot poslední úspěšné mise raketoplánu před katastrofou Challengeru v roce 1986) Charles Bolden před komisi vlády USA, zaměřenou na vědu, techniku a vesmír. Zákonodárci chtěli mj. slyšet, že Rusko nepřestane vozit astronauty NASA na palubu kosmické stanice ISS kvůli přímo mrazivým vztahům mezi USA a Ruskem, jež nyní převládají kvůli nedávné ruské invazi na Krym a jejímu odsouzení ze strany USA. Jen připomeňme: NASA od ukončení provozu raketoplánů v roce 2011 musí spoléhat, co se týče dopravy svých lidí na stanici ISS, na ruské lodě Sojuz a ještě několik let to tak bude, pilotované kosmické starty vrátí na americkou půdu některá zdejší soukromá korporace, asi SpaceX. Jenže až za několik let. Nyní NASA platí ruské federální kosmické agentuře (Roskosmos) za jedno místo v Sojuzu na trase ISS a zpět (+ výcvik ve Hvězdném městečku) kolem 70 milionů dolarů.

Charles Bolden při vzpomínce na zahynuvší americké astronauty minulosti; 31. ledna 2014, Houston Autor: NASA
Charles Bolden při vzpomínce na zahynuvší americké astronauty minulosti; 31. ledna 2014, Houston
Autor: NASA
Od ředitele Boldena se komisi dostalo odpovědi, že Rusko tuto „taxislužbu“ pro Američany neutne. Podložil to argumenty, podle kterých je sice NASA závislá na Rusku v dopravě astronautů na stanici, jenže stejně tak je Rusko závislé na NASA v provozování stanice. Ruskému segmentu stanice dodává ten americký elektřinu ze svých solárních panelů o rozpětí přes 70 metrů a Rusové fasují od Američanů na palubě ISS ještě další potřebné služby. Bolden doslova řekl, že „provoz stanice by asi musel skončit, kdyby nám Rusové náhle odepřeli přístup na její palubu. Nedovedli by stanici provozovat bez nás.“ Obě strany tedy jsou oprávněny mít strach ze zanechání služeb tou druhou.

Ředitel NASA také dodává, že stanice ISS není konstruovaná na pobyt na orbitě bez posádky a ta musí provádět údržbu a opravy systémů kosmického komplexu.

Co se týče vlastního amerického přístupu na kosmickou stanici: nová pilotovaná loď Orion s vlajkou NASA je ještě daleko v budoucnosti (rozhodně asi s posádkou nepoletí před rokem 2020) a má létat dál, než jen na ISS. NASA proto financuje tři soukromé společnosti, které vyvíjejí nové pilotované lodě a mají obnovit pilotované starty ke stanici z půdy USA. Jde o SpaceX (nová verze Dragonu s přídomkem Rider), Boeing (Apollu podobná kabina CST-100) a Sierra Nevada Corp. s miniraketoplánem DreamChaser.

Počátkem letošního roku NASA oficiálně oznámila, že první komerční start astronautů v některé z těchto lodí (která bude jako první připravena) se odkládá na rok 2018 a přikupují se místa v Sojuzech. Pan Bolden na svém týden starém slyšení tvrdil něco jiného.

A sice, že on sám je přesvědčen, že tato nová komerční loď bude k letu nachystána již v roce 2017, pokud ovšem Kongres schválí dotaci v plné výši 848 mil. dolarů na rozpočtový rok 2015, o kterou NASA žádala. Bolden dodává, že premiérový komerční start by se mohl až o rok uspíšit, pokud by bylo uvolněno dost peněz a údajně kvůli neefektivnímu financování ze strany vlády se prošvihne původní datum 2015.

Kosmická spolupráce je však stabilní. Provoz ISS a spolupráci NASA s Roskosmosem nerozhodila ani ruská invaze do Gruzie roku 2008, na kterou měly USA také nepěkné názory.

Na závěr ještě prohlášení NASA k zákazu kontaktu svým lidem s Ruskem:

Kvůli probíhajícímu narušování suverenity Ukrajiny a její územní pospolitosti Ruskem NASA pozastavuje většinu své spolupráce s Ruskou federací. Nicméně NASA a Roskosmos budou nadále spolupracovat na bezpečném a nepřerušovaném provozu Mezinárodní kosmické stanice. NASA se také soustředí na plán vrátit pilotované kosmické starty na americkou půdu a tím ukončit závislost na Rusku. Tohle byl cíl Obamovy vlády za posledních pět let a pokud by byl plán plně financovaný, vrátili bychom pilotovaný program i s množstvím pracovních míst pro lidi do Ameriky již příští rok. S redukovaným množstvím prostředků, které schválil Kongres, nyní míříme na rok 2017. Volba je zde tato: buď plně podporovat plán na vrácení pilotovaných startů do Ameriky či pokračovat v posílání milionů dolarů do Ruska. Takto prosté to je. (Pozn. aut. – Kdyby americký kosmický program skutečně vložil vše do vývoje nové lodi, zřejmě by se musel na nějakou dobu vzdát třeba přítomnosti svých lidí na ISS, protože doprava Sojuzy stojí peníze. Nelze se věnovat dvěma věcem na plný plyn). Obamova administrativa volí investice do Ameriky. Snad se Kongres rozhodne stejně.

Ještě dodejme, že zákaz kontaktů s Ruskem pro lidi z NASA se týká služebního cestování do Ruska, návštěv představitelů ruské vlády v centrech NASA, setkání obou stran, emailů a video- či telekonferencí.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

kometa Wirtanen

Nové zpracování 60 snímků, zarovnáno na kometu a hvězdy.

Další informace »