Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Družice Chandra slaví 10. narozeniny

Družice Chandra slaví 10. narozeniny

Družice Chandra X-ray Observatory pro oblast rentgenového záření
Družice Chandra X-ray Observatory pro oblast rentgenového záření
Astronomové nedávno oslavili 10. výročí vypuštění astronomické observatoře Chandra X-ray Observatory. Před 10 roky, 23. července 1999, byla na oběžnou dráhu kolem Země dopravena v nákladovém prostoru raketoplánu Columbia v rámci mise STS-93.

Třetí ze čtyř velkých kosmických observatoří NASA - družice Chandra - umožnila astronomům zatím nejpodrobnější pohled do vesmíru v oboru vysokých energií, tj. v oblasti rentgenového záření. Tato kosmická observatoř slouží k pozorování jak blízkých komet, tak vzdálených černých děr.

"Objevy, realizované pomocí družice Chandra, jsou skutečně udivující a vnesly velké změny do našich znalostí o vesmíru a jeho podstatě," říká Martin Weisskopf, vědecký pracovník Marshall Space Flight Center, NASA.

Kosmická observatoř Chandra rovněž získala přesvědčivé důkazy, podporující existenci temné hmoty, tj. neviditelné látky. Jak astronomové předpokládají, tvoří zhruba jednu čtvrtinu celkové hmoty vesmíru.

Vědci rovněž využili observatoř velikosti autobusu ke studiu temné energie - nejexotičtější síly způsobující zvyšování rychlosti rozpínání vesmíru. Chandra nezávisle na jiných pozorováních potvrdila, že temná energie je reálná síla.

Družici Chandra vyrobila společnost Northrop Grumman Corp. a její hmotnost je téměř 5 tun. Jak už bylo uvedeno, na oběžnou dráhu kolem Země ji dopravil raketoplán Columbia. Družice společně s urychlovacím stupněm byla nejhmotnějším nákladem, jaký byl pomocí raketoplánu dopraven do vesmíru.

V nejvzdálenějším bodě své dráhy kolem Země se družice Chandra vzdaluje až do jedné třetiny vzdálenosti Měsíce. V současné době již dvakrát překonala plánovanou životnost 5 let, uskutečnila téměř 10 000 jednotlivých pozorování, což jí zabralo více než 60 000 hodin pozorovacího času.

"Družice Chandra výrazně rozšířila naše vědecké poznatky o původu vesmíru," říká Dave DiCarlo, viceprezident a generální manažer kosmické divize Northrop Grumman. "Otevřela nové obzory výzkumu pro astronomy celého světa, poskytla nové technologie a vyzkoušela techniku, která byla použita při vývoji nových generací kosmických observatoří."

Dalšími velkými observatořemi NASA jsou Hubble Space Telescope HST, Compton Gamma Ray Observatory CGRO a Spitzer Space Telescope SST. Na rozdíl od HST není družice Chandra uzpůsobena pro průběžné opravy, protože obíhá kolem Země po velmi vzdálené oběžné dráze. Současné parametry dráhy jsou 14 400 až 134 400 km od povrchu Země, oběžná doba 63,5 hodiny.

Snímek pozůstatku po explozi supernovy
Snímek pozůstatku po explozi supernovy
Nové informace z družice Chandra X-ray Observatory byly využity k vytvoření tohoto zdokonaleného obrázku objektu E0102, představujícího explodovanou velmi hmotnou hvězdu v blízké nepravidelné galaxii s názvem Malý Magellanův oblak (Small Magellanic Cloud), nacházející se ve vzdálenosti 190 000 světelných roků. První pozorování tohoto objektu uskutečnila družice Chandra zhruba měsíc po svém vypuštění. Celé označení tohoto zbytku po výbuchu supernovy je 1E 0102.2-7219.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »