Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Družice Chandra slaví 10. narozeniny

Družice Chandra slaví 10. narozeniny

Družice Chandra X-ray Observatory pro oblast rentgenového záření
Družice Chandra X-ray Observatory pro oblast rentgenového záření
Astronomové nedávno oslavili 10. výročí vypuštění astronomické observatoře Chandra X-ray Observatory. Před 10 roky, 23. července 1999, byla na oběžnou dráhu kolem Země dopravena v nákladovém prostoru raketoplánu Columbia v rámci mise STS-93.

Třetí ze čtyř velkých kosmických observatoří NASA - družice Chandra - umožnila astronomům zatím nejpodrobnější pohled do vesmíru v oboru vysokých energií, tj. v oblasti rentgenového záření. Tato kosmická observatoř slouží k pozorování jak blízkých komet, tak vzdálených černých děr.

"Objevy, realizované pomocí družice Chandra, jsou skutečně udivující a vnesly velké změny do našich znalostí o vesmíru a jeho podstatě," říká Martin Weisskopf, vědecký pracovník Marshall Space Flight Center, NASA.

Kosmická observatoř Chandra rovněž získala přesvědčivé důkazy, podporující existenci temné hmoty, tj. neviditelné látky. Jak astronomové předpokládají, tvoří zhruba jednu čtvrtinu celkové hmoty vesmíru.

Vědci rovněž využili observatoř velikosti autobusu ke studiu temné energie - nejexotičtější síly způsobující zvyšování rychlosti rozpínání vesmíru. Chandra nezávisle na jiných pozorováních potvrdila, že temná energie je reálná síla.

Družici Chandra vyrobila společnost Northrop Grumman Corp. a její hmotnost je téměř 5 tun. Jak už bylo uvedeno, na oběžnou dráhu kolem Země ji dopravil raketoplán Columbia. Družice společně s urychlovacím stupněm byla nejhmotnějším nákladem, jaký byl pomocí raketoplánu dopraven do vesmíru.

V nejvzdálenějším bodě své dráhy kolem Země se družice Chandra vzdaluje až do jedné třetiny vzdálenosti Měsíce. V současné době již dvakrát překonala plánovanou životnost 5 let, uskutečnila téměř 10 000 jednotlivých pozorování, což jí zabralo více než 60 000 hodin pozorovacího času.

"Družice Chandra výrazně rozšířila naše vědecké poznatky o původu vesmíru," říká Dave DiCarlo, viceprezident a generální manažer kosmické divize Northrop Grumman. "Otevřela nové obzory výzkumu pro astronomy celého světa, poskytla nové technologie a vyzkoušela techniku, která byla použita při vývoji nových generací kosmických observatoří."

Dalšími velkými observatořemi NASA jsou Hubble Space Telescope HST, Compton Gamma Ray Observatory CGRO a Spitzer Space Telescope SST. Na rozdíl od HST není družice Chandra uzpůsobena pro průběžné opravy, protože obíhá kolem Země po velmi vzdálené oběžné dráze. Současné parametry dráhy jsou 14 400 až 134 400 km od povrchu Země, oběžná doba 63,5 hodiny.

Snímek pozůstatku po explozi supernovy
Snímek pozůstatku po explozi supernovy
Nové informace z družice Chandra X-ray Observatory byly využity k vytvoření tohoto zdokonaleného obrázku objektu E0102, představujícího explodovanou velmi hmotnou hvězdu v blízké nepravidelné galaxii s názvem Malý Magellanův oblak (Small Magellanic Cloud), nacházející se ve vzdálenosti 190 000 světelných roků. První pozorování tohoto objektu uskutečnila družice Chandra zhruba měsíc po svém vypuštění. Celé označení tohoto zbytku po výbuchu supernovy je 1E 0102.2-7219.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »