Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Družice Chandra slaví 10. narozeniny

Družice Chandra slaví 10. narozeniny

Družice Chandra X-ray Observatory pro oblast rentgenového záření
Družice Chandra X-ray Observatory pro oblast rentgenového záření
Astronomové nedávno oslavili 10. výročí vypuštění astronomické observatoře Chandra X-ray Observatory. Před 10 roky, 23. července 1999, byla na oběžnou dráhu kolem Země dopravena v nákladovém prostoru raketoplánu Columbia v rámci mise STS-93.

Třetí ze čtyř velkých kosmických observatoří NASA - družice Chandra - umožnila astronomům zatím nejpodrobnější pohled do vesmíru v oboru vysokých energií, tj. v oblasti rentgenového záření. Tato kosmická observatoř slouží k pozorování jak blízkých komet, tak vzdálených černých děr.

"Objevy, realizované pomocí družice Chandra, jsou skutečně udivující a vnesly velké změny do našich znalostí o vesmíru a jeho podstatě," říká Martin Weisskopf, vědecký pracovník Marshall Space Flight Center, NASA.

Kosmická observatoř Chandra rovněž získala přesvědčivé důkazy, podporující existenci temné hmoty, tj. neviditelné látky. Jak astronomové předpokládají, tvoří zhruba jednu čtvrtinu celkové hmoty vesmíru.

Vědci rovněž využili observatoř velikosti autobusu ke studiu temné energie - nejexotičtější síly způsobující zvyšování rychlosti rozpínání vesmíru. Chandra nezávisle na jiných pozorováních potvrdila, že temná energie je reálná síla.

Družici Chandra vyrobila společnost Northrop Grumman Corp. a její hmotnost je téměř 5 tun. Jak už bylo uvedeno, na oběžnou dráhu kolem Země ji dopravil raketoplán Columbia. Družice společně s urychlovacím stupněm byla nejhmotnějším nákladem, jaký byl pomocí raketoplánu dopraven do vesmíru.

V nejvzdálenějším bodě své dráhy kolem Země se družice Chandra vzdaluje až do jedné třetiny vzdálenosti Měsíce. V současné době již dvakrát překonala plánovanou životnost 5 let, uskutečnila téměř 10 000 jednotlivých pozorování, což jí zabralo více než 60 000 hodin pozorovacího času.

"Družice Chandra výrazně rozšířila naše vědecké poznatky o původu vesmíru," říká Dave DiCarlo, viceprezident a generální manažer kosmické divize Northrop Grumman. "Otevřela nové obzory výzkumu pro astronomy celého světa, poskytla nové technologie a vyzkoušela techniku, která byla použita při vývoji nových generací kosmických observatoří."

Dalšími velkými observatořemi NASA jsou Hubble Space Telescope HST, Compton Gamma Ray Observatory CGRO a Spitzer Space Telescope SST. Na rozdíl od HST není družice Chandra uzpůsobena pro průběžné opravy, protože obíhá kolem Země po velmi vzdálené oběžné dráze. Současné parametry dráhy jsou 14 400 až 134 400 km od povrchu Země, oběžná doba 63,5 hodiny.

Snímek pozůstatku po explozi supernovy
Snímek pozůstatku po explozi supernovy
Nové informace z družice Chandra X-ray Observatory byly využity k vytvoření tohoto zdokonaleného obrázku objektu E0102, představujícího explodovanou velmi hmotnou hvězdu v blízké nepravidelné galaxii s názvem Malý Magellanův oblak (Small Magellanic Cloud), nacházející se ve vzdálenosti 190 000 světelných roků. První pozorování tohoto objektu uskutečnila družice Chandra zhruba měsíc po svém vypuštění. Celé označení tohoto zbytku po výbuchu supernovy je 1E 0102.2-7219.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »