Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Družice Kepler zpřesní rozměry vesmíru

Družice Kepler zpřesní rozměry vesmíru

Družice Kepler
Družice Kepler
Některé družice mohou přinést užitek i v jiném oboru astronomie, než pro který byly především vypuštěny. To je případ i družice Kepler určené primárně pro exoplanety. Využít její data je ale možné také pro fotometrii proměnných hvězd. A z měření cefeid pak zpřesnit vzdálenosti ve vesmíru

Družice Kepler, která se vydala počátkem března do vesmíru hledat exoplanety podobné Zemi, zatím funguje bez problémů. Před týdnem byl například úspěšně odstřelen kryt zrcadla dalekohledu. Vědci i veřejnost mají od dalekohledu velká očekávání. Vždyť najít planety zemského typu a navíc v místě, kde by se mohl vyvinout život - to je velký sen celého lidstva.

Málo se ale ví o tom, že družice Kepler se dá použít také k jiným účelům. Dlouhodobé a velice přesné měření jasností 100 000 hvězd přímo vybízí a láká vědce, kteří se zabývají proměnnými hvězdami. Mít několikaleté nepřetržité pozorovací řady hvězd, to se ze Země udělat prostě nedá. A tak se například americký astronom Alan Penny chystá pomocí Keplera sledovat proměnné hvězdy, kterým se říká cefeidy. Nejde mu při tom o nic menšího, než zjistit rozměry vesmíru.

Cefeidy jsou pulzující hvězdy, které se periodicky nafukují a smrskávají. A mají jednu úžasnou vlastnost, díky které nám slouží jako měřidla vzdálenosti. Perioda pulzací cefeid je totiž přímo závislá na jejich svítivosti. Když tedy přesně změříme periodu pulsací a vypočítáme jasnost, tak už z ní jednoduchým vzorečkem dostaneme vzdálenost cefeidy.

A když najdeme cefeidu v nějaké vzdálené galaxii, máme vyhráno - díky cefeidě určíme snadno vzdálenost celé galaxie. Tato stará metoda se hojně používá, ale je potřeba mít ji dobře nakalibrovanou. Družice Kepler právě s nebývalou přesností určí periody pulzací cefeid. Dr. Alan Penny si už vybral 6 cefeid, díky kterým překalibruje dlouho používaný vztah a rozměr vesmíru by se mohl opravit až o několik procent.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »