Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Družice Kepler zpřesní rozměry vesmíru

Družice Kepler zpřesní rozměry vesmíru

Družice Kepler
Družice Kepler
Některé družice mohou přinést užitek i v jiném oboru astronomie, než pro který byly především vypuštěny. To je případ i družice Kepler určené primárně pro exoplanety. Využít její data je ale možné také pro fotometrii proměnných hvězd. A z měření cefeid pak zpřesnit vzdálenosti ve vesmíru

Družice Kepler, která se vydala počátkem března do vesmíru hledat exoplanety podobné Zemi, zatím funguje bez problémů. Před týdnem byl například úspěšně odstřelen kryt zrcadla dalekohledu. Vědci i veřejnost mají od dalekohledu velká očekávání. Vždyť najít planety zemského typu a navíc v místě, kde by se mohl vyvinout život - to je velký sen celého lidstva.

Málo se ale ví o tom, že družice Kepler se dá použít také k jiným účelům. Dlouhodobé a velice přesné měření jasností 100 000 hvězd přímo vybízí a láká vědce, kteří se zabývají proměnnými hvězdami. Mít několikaleté nepřetržité pozorovací řady hvězd, to se ze Země udělat prostě nedá. A tak se například americký astronom Alan Penny chystá pomocí Keplera sledovat proměnné hvězdy, kterým se říká cefeidy. Nejde mu při tom o nic menšího, než zjistit rozměry vesmíru.

Cefeidy jsou pulzující hvězdy, které se periodicky nafukují a smrskávají. A mají jednu úžasnou vlastnost, díky které nám slouží jako měřidla vzdálenosti. Perioda pulzací cefeid je totiž přímo závislá na jejich svítivosti. Když tedy přesně změříme periodu pulsací a vypočítáme jasnost, tak už z ní jednoduchým vzorečkem dostaneme vzdálenost cefeidy.

A když najdeme cefeidu v nějaké vzdálené galaxii, máme vyhráno - díky cefeidě určíme snadno vzdálenost celé galaxie. Tato stará metoda se hojně používá, ale je potřeba mít ji dobře nakalibrovanou. Družice Kepler právě s nebývalou přesností určí periody pulzací cefeid. Dr. Alan Penny si už vybral 6 cefeid, díky kterým překalibruje dlouho používaný vztah a rozměr vesmíru by se mohl opravit až o několik procent.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety 24P/Schaumasse.

Snímek komety 24P/Schaumasse. Sever je nahoře, východ vlevo, proti originálu 3x zmenšeno. V době fotografování byla vzdálena od Země 0.669 au, od Slunce 1.517 au.

Další informace »