Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Družice Kepler zpřesní rozměry vesmíru

Družice Kepler zpřesní rozměry vesmíru

Družice Kepler
Družice Kepler
Některé družice mohou přinést užitek i v jiném oboru astronomie, než pro který byly především vypuštěny. To je případ i družice Kepler určené primárně pro exoplanety. Využít její data je ale možné také pro fotometrii proměnných hvězd. A z měření cefeid pak zpřesnit vzdálenosti ve vesmíru

Družice Kepler, která se vydala počátkem března do vesmíru hledat exoplanety podobné Zemi, zatím funguje bez problémů. Před týdnem byl například úspěšně odstřelen kryt zrcadla dalekohledu. Vědci i veřejnost mají od dalekohledu velká očekávání. Vždyť najít planety zemského typu a navíc v místě, kde by se mohl vyvinout život - to je velký sen celého lidstva.

Málo se ale ví o tom, že družice Kepler se dá použít také k jiným účelům. Dlouhodobé a velice přesné měření jasností 100 000 hvězd přímo vybízí a láká vědce, kteří se zabývají proměnnými hvězdami. Mít několikaleté nepřetržité pozorovací řady hvězd, to se ze Země udělat prostě nedá. A tak se například americký astronom Alan Penny chystá pomocí Keplera sledovat proměnné hvězdy, kterým se říká cefeidy. Nejde mu při tom o nic menšího, než zjistit rozměry vesmíru.

Cefeidy jsou pulzující hvězdy, které se periodicky nafukují a smrskávají. A mají jednu úžasnou vlastnost, díky které nám slouží jako měřidla vzdálenosti. Perioda pulzací cefeid je totiž přímo závislá na jejich svítivosti. Když tedy přesně změříme periodu pulsací a vypočítáme jasnost, tak už z ní jednoduchým vzorečkem dostaneme vzdálenost cefeidy.

A když najdeme cefeidu v nějaké vzdálené galaxii, máme vyhráno - díky cefeidě určíme snadno vzdálenost celé galaxie. Tato stará metoda se hojně používá, ale je potřeba mít ji dobře nakalibrovanou. Družice Kepler právě s nebývalou přesností určí periody pulzací cefeid. Dr. Alan Penny si už vybral 6 cefeid, díky kterým překalibruje dlouho používaný vztah a rozměr vesmíru by se mohl opravit až o několik procent.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »