Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Družice Kepler zpřesní rozměry vesmíru

Družice Kepler zpřesní rozměry vesmíru

Družice Kepler
Družice Kepler
Některé družice mohou přinést užitek i v jiném oboru astronomie, než pro který byly především vypuštěny. To je případ i družice Kepler určené primárně pro exoplanety. Využít její data je ale možné také pro fotometrii proměnných hvězd. A z měření cefeid pak zpřesnit vzdálenosti ve vesmíru

Družice Kepler, která se vydala počátkem března do vesmíru hledat exoplanety podobné Zemi, zatím funguje bez problémů. Před týdnem byl například úspěšně odstřelen kryt zrcadla dalekohledu. Vědci i veřejnost mají od dalekohledu velká očekávání. Vždyť najít planety zemského typu a navíc v místě, kde by se mohl vyvinout život - to je velký sen celého lidstva.

Málo se ale ví o tom, že družice Kepler se dá použít také k jiným účelům. Dlouhodobé a velice přesné měření jasností 100 000 hvězd přímo vybízí a láká vědce, kteří se zabývají proměnnými hvězdami. Mít několikaleté nepřetržité pozorovací řady hvězd, to se ze Země udělat prostě nedá. A tak se například americký astronom Alan Penny chystá pomocí Keplera sledovat proměnné hvězdy, kterým se říká cefeidy. Nejde mu při tom o nic menšího, než zjistit rozměry vesmíru.

Cefeidy jsou pulzující hvězdy, které se periodicky nafukují a smrskávají. A mají jednu úžasnou vlastnost, díky které nám slouží jako měřidla vzdálenosti. Perioda pulzací cefeid je totiž přímo závislá na jejich svítivosti. Když tedy přesně změříme periodu pulsací a vypočítáme jasnost, tak už z ní jednoduchým vzorečkem dostaneme vzdálenost cefeidy.

A když najdeme cefeidu v nějaké vzdálené galaxii, máme vyhráno - díky cefeidě určíme snadno vzdálenost celé galaxie. Tato stará metoda se hojně používá, ale je potřeba mít ji dobře nakalibrovanou. Družice Kepler právě s nebývalou přesností určí periody pulzací cefeid. Dr. Alan Penny si už vybral 6 cefeid, díky kterým překalibruje dlouho používaný vztah a rozměr vesmíru by se mohl opravit až o několik procent.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Částečný zákryt Měsíce letadlem

Letadlo přilétá k přistání na letišti Václava Havla. Den po úplňku, téměř jasno. Canon EOS 5DS R, objektiv Canon EF 100-400 L IS + telekonvertor Kenko 1,4X (aktuálně celkové ohnisko 560mm). Clona F14, čas 1/200, ISO 800. Zpracování Canon DPP 4. Snímek letadla zakrývající velkou část Měsíce jsem podle původního plánu chtěl pořídit o den dříve. Z důvodu oblohy zcela zatažené během úplňku ho však nebylo možno provést.

Další informace »