Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Družice NuSTAR bude pátrat po černých dírách

Družice NuSTAR bude pátrat po černých dírách

Připravovaná americká družice NuSTAR pro oblast rentgenového záření.
Připravovaná americká družice NuSTAR pro oblast rentgenového záření.
NASA se rozhodla znovu obnovit projekt astronomické družice, která bude mít mnohonásobně větší schopnost objevovat černé díry ve vesmíru než existující přístroje na současných družicích. Projekt nové družice se jmenuje Nuclear Spectroscopic Telescope Array (zkráceně NuSTAR). Jeho cílem bude rozšířit naše znalosti o původu a dalším vývoji (osudu) hvězd a galaxií. NASA zastavila vývoj mise NuSTAR v roce 2006 v důsledku tlaku na omezení financování v důsledku změny priorit americké kosmonautiky.

„Jsme velmi spokojeni, že bude obnoven program družice NuSTAR, jejíž start se očekává v roce 2011,“ říká Alan Stern (Science Mission Directorate, NASA). „NuSTAR bude mít více než 500krát vyšší citlivost než předcházející přístroje, které se zaměřily na detekci černých děr. Je to pro nás obrovská příležitost uskutečnit důležité průkopnické astronomické výzkumy.“

Astronomická družice NuSTAR by měla také překlenout mezeru mezi rokem 2009, kdy bude vypuštěna družice Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE), a rokem 2013, na který se plánuje start nového kosmického dalekohledu James Webb Space Telescope (JWST), jenž se má stát nástupcem známého HST. Nová družice bude mapovat vesmír v oboru vysokoenergetického rentgenového záření a doplňovat tak další astronomické družice, které studují vesmír v jiných oblastech elektromagnetického spektra.

„NuSTAR bude provádět pozorování vzdáleného vesmíru v oblasti tvrdého rentgenového záření za účelem objevení černých děr různých velikostí a dalších neobvyklých jevů,“ říká Jon Morse, ředitel Astrophysics Division, NASA. „Bude vykonávat přesná vědecká pozorování za využití pokročilých technologií a přispěje k vyváženosti mezi malými a velkými projekty NASA v oblasti astrofyzikálních družic.“

Družice NuSTAR je součástí programu NASA s názvem Explorer Program. Tento program umožňuje rychlé a levné přístupy do vesmíru družicím malých a středních velikostí. Na oběžnou dráhu kolem Země bude družice dopravena raketou Pegasus, startující z letadla. Projekt NuSTAR byl původně vybrán z návrhů, předložených jako odpověď na konkurs, vyhlášený v roce 2003. NASA předpokládá realizaci tří dalších malých družic (Small Explorer) a jejich vypuštění na oběžnou dráhu kolem Země v první polovině příštího desetiletí.

Nuclear Spectroscopic Telescope Array je průkopnický projekt, který otevře oblast rentgenového záření o vysokých energiích k detailnímu výzkumu vesmíru vůbec poprvé. Rentgenové družice, jako je například Chandra či XMM-Newton, nahlížejí do hlubin vesmíru v oboru rentgenového záření o nízkých energiích (méně než 10 keV). Rentgenová družice NuSTAR bude schopna registrovat rentgenové záření o energiích více než 80 keV, což jí umožní získat odpovědi na základní otázky, týkající se vesmíru: Jak jsou černé díry rozloženy ve vesmíru? Jaké bylo rozložení základních prvků, vytvořených při explozích velmi hmotných hvězd, z nichž se později vytvořila vesmírná tělesa včetně naší Země? Jaké síly jsou zdrojem mimořádně velké aktivity některých galaxií? Možná se jedná o nejnapínavější příležitost zaplnit prázdná místa na mapě, kde nemáme ještě jasno o tom, jaké objekty zde existují. Přístrojové vybavení družice NuSTAR se bude skládat ze tří spojených dalekohledů pro oblast tvrdého rentgenového záření. Projekt nabízí mimořádnou příležitost zkoumat náš vesmír pomocí zcela nového přístupu.

Zdroj: www.spaceref
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »