Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Družice Spitzer oslavila 10 let ve vesmíru

Družice Spitzer oslavila 10 let ve vesmíru

Mozaika snímků ze Spitzerovy kosmické observatoře Autor: NASA/JPL-Caltech
Mozaika snímků ze Spitzerovy kosmické observatoře
Autor: NASA/JPL-Caltech
Od vypuštění družice Spitzer Space Telescope pomocí nosné rakety Delta II dne 25. 8. 2003 uplynulo již deset let. Jedná se o čtvrtou velkou astronomickou družici NASA, která byla určena k výzkumu vesmíru v oboru infračerveného záření.

Družice se zaměřila mj. na výzkum komet a planetek, studium hvězd, výzkum planet a galaxií apod. Výzkum provádí z podobné oběžné dráhy, po jaké krouží Země kolem Slunce. Nedávno tedy zahájila druhou dekádu výzkumu, v němž se i nadále zaměří na blízký i vzdálený vesmír. Jedním z dodatečných úkolů kosmického dalekohledu bude pomoci NASA při studiu potenciálních kandidátů pro navrhovanou misi k zachycení, přemístění a k detailnímu výzkumu blízkozemní planetky.

Pozorování v oboru infračerveného záření umožňuje vědcům studovat vzdálené a studené oblasti zahalené prachem. Z blízkých objektů to byl například výzkum komety Tempel 1, která byla bombardována projektilem v rámci mise Deep Impact v roce 2005. Družice Spitzer také překvapila astronomy objevem největšího prstence Saturnu, který obklopuje planetu ve vzdálenosti 6 až 13 miliónů kilometrů, daleko za hranicemi doposud známých prstenců. Velmi řídký prstenec byl odhalen na základě slabého infračerveného záření přítomného studeného prachu.

Převážná část objevů však má původ za hranicemi Sluneční soustavy. Družice jako první detekovala záření planet u jiných hvězd než Slunce. Na základě tohoto výzkumu byli astronomové schopni určit jejich složení a dynamiku a získat další doslova revoluční poznatky při výzkumu atmosfér některých exoplanet.

Mlhovina Helix na snímku ze Spitzerovy observatoře Autor: NASA/JPL-Caltech/University of Arizona
Mlhovina Helix na snímku ze Spitzerovy observatoře
Autor: NASA/JPL-Caltech/University of Arizona
Další objevy a úspěchy mise zahrnují pořízení kompletního soupisu vznikajících hvězd v blízkých prachoplynných oblacích (tzv. hvězdných porodnicích). Byla sestavena nová a podrobnější mapa spirální struktury naší Galaxie. Ve spolupráci s Hubblovým kosmickým dalekohledem HST bylo objeveno, že nejvzdálenější známé galaxie jsou mnohem hmotnější a vyvinutější, než se očekávalo.

V říjnu 2013 se družice Spitzer pokusí pozorovat malou blízkozemní planetku 2009 DB za účelem lepšího určení její velikosti a dalšího výzkumu, který pomůže NASA při výběru potenciálních kandidátů pro výzkumnou misi, během které bude planetka zachycena a přemístěna blíže k Zemi k dalšímu výzkumu automatickými sondami či v rámci pilotované expedice. Planetka 2009 DB je jedním z mnoha vybraných kandidátů.

Kosmický dalekohled Spitzer Space Telescope, původně označovaný Space Infrared Telescope Facility (SIRTF), byl po vypuštění do vesmíru pojmenován na počest astronoma jménem Lyman Strong Spitzer (1914-1997). Zařadil se mezi čtveřici velkých kosmických dalekohledů NASA, které umožňují astronomům studovat vesmír v oboru širokého spektra vlnových délek: Hubble Space Telescope (start 1990, vizuální a infračervené záření), Compton Gamma Ray Observatory (1991, gama záření), Chandra X-ray Observatory (1999, rentgenové záření) a Spitzer Space Telescope (2003, infračervené záření).

Kosmická observatoř Spitzer již v roce 2009 vypotřebovala zásoby chladícího média potřebného k chlazení detektorů registrujících dlouhovlnnou infračervenou emisi. Zahájila tak éru výzkumu označovanou jako tzv. „teplá“ fáze její mise. Nyní, po uplynutí deseti let výzkumu a odhalování skrytých tajemství vesmíru, průzkumná mise družice stále ještě pokračuje.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC1579 Trifid severu a okolí

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2022 získal snímek „NGC 1579 - Trifid severu a okolí“, jehož autorem je Zdeněk Vojč       Měsíc březen roku 2022 je již za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. Porota této soutěže,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zatmění Měsíce a Varhany

Zatmění Měsíce nad ikonickou Panskou skálou též nazývanou Varhany

Další informace »