Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Družice Spitzer oslavila 10 let ve vesmíru

Družice Spitzer oslavila 10 let ve vesmíru

Mozaika snímků ze Spitzerovy kosmické observatoře Autor: NASA/JPL-Caltech
Mozaika snímků ze Spitzerovy kosmické observatoře
Autor: NASA/JPL-Caltech
Od vypuštění družice Spitzer Space Telescope pomocí nosné rakety Delta II dne 25. 8. 2003 uplynulo již deset let. Jedná se o čtvrtou velkou astronomickou družici NASA, která byla určena k výzkumu vesmíru v oboru infračerveného záření.

Družice se zaměřila mj. na výzkum komet a planetek, studium hvězd, výzkum planet a galaxií apod. Výzkum provádí z podobné oběžné dráhy, po jaké krouží Země kolem Slunce. Nedávno tedy zahájila druhou dekádu výzkumu, v němž se i nadále zaměří na blízký i vzdálený vesmír. Jedním z dodatečných úkolů kosmického dalekohledu bude pomoci NASA při studiu potenciálních kandidátů pro navrhovanou misi k zachycení, přemístění a k detailnímu výzkumu blízkozemní planetky.

Pozorování v oboru infračerveného záření umožňuje vědcům studovat vzdálené a studené oblasti zahalené prachem. Z blízkých objektů to byl například výzkum komety Tempel 1, která byla bombardována projektilem v rámci mise Deep Impact v roce 2005. Družice Spitzer také překvapila astronomy objevem největšího prstence Saturnu, který obklopuje planetu ve vzdálenosti 6 až 13 miliónů kilometrů, daleko za hranicemi doposud známých prstenců. Velmi řídký prstenec byl odhalen na základě slabého infračerveného záření přítomného studeného prachu.

Převážná část objevů však má původ za hranicemi Sluneční soustavy. Družice jako první detekovala záření planet u jiných hvězd než Slunce. Na základě tohoto výzkumu byli astronomové schopni určit jejich složení a dynamiku a získat další doslova revoluční poznatky při výzkumu atmosfér některých exoplanet.

Mlhovina Helix na snímku ze Spitzerovy observatoře Autor: NASA/JPL-Caltech/University of Arizona
Mlhovina Helix na snímku ze Spitzerovy observatoře
Autor: NASA/JPL-Caltech/University of Arizona
Další objevy a úspěchy mise zahrnují pořízení kompletního soupisu vznikajících hvězd v blízkých prachoplynných oblacích (tzv. hvězdných porodnicích). Byla sestavena nová a podrobnější mapa spirální struktury naší Galaxie. Ve spolupráci s Hubblovým kosmickým dalekohledem HST bylo objeveno, že nejvzdálenější známé galaxie jsou mnohem hmotnější a vyvinutější, než se očekávalo.

V říjnu 2013 se družice Spitzer pokusí pozorovat malou blízkozemní planetku 2009 DB za účelem lepšího určení její velikosti a dalšího výzkumu, který pomůže NASA při výběru potenciálních kandidátů pro výzkumnou misi, během které bude planetka zachycena a přemístěna blíže k Zemi k dalšímu výzkumu automatickými sondami či v rámci pilotované expedice. Planetka 2009 DB je jedním z mnoha vybraných kandidátů.

Kosmický dalekohled Spitzer Space Telescope, původně označovaný Space Infrared Telescope Facility (SIRTF), byl po vypuštění do vesmíru pojmenován na počest astronoma jménem Lyman Strong Spitzer (1914-1997). Zařadil se mezi čtveřici velkých kosmických dalekohledů NASA, které umožňují astronomům studovat vesmír v oboru širokého spektra vlnových délek: Hubble Space Telescope (start 1990, vizuální a infračervené záření), Compton Gamma Ray Observatory (1991, gama záření), Chandra X-ray Observatory (1999, rentgenové záření) a Spitzer Space Telescope (2003, infračervené záření).

Kosmická observatoř Spitzer již v roce 2009 vypotřebovala zásoby chladícího média potřebného k chlazení detektorů registrujících dlouhovlnnou infračervenou emisi. Zahájila tak éru výzkumu označovanou jako tzv. „teplá“ fáze její mise. Nyní, po uplynutí deseti let výzkumu a odhalování skrytých tajemství vesmíru, průzkumná mise družice stále ještě pokračuje.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



3. vesmírný týden 2021

3. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 1. do 24. 1. 2021. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars procházející kolem Uranu. Aktivita Slunce je nízká. Proběhl první testovací zážeh centrálního stupně připravované obří rakety SLS. Naopak test Starship SN9 byl odložen pro výměnu motorů. Očekáváme starty rakety Falcon 9, Electron a LauncherOne. Krtek na Marsu skončil svou neúspěšnou misi. Podívejte se na kosmonautickou aplikaci a web pro děti. Před 15 lety startovala sonda New Horizons k planetě Pluto, aby následně prozkoumala už jen trpasličí planetu a jeden malý objekt Kuiperova pásu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

konjunkcia jupitera a saturnu

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2020 získal snímek „Konjunkcia Jupitera a Saturnu“, jehož autorem je Martin Bažo   Konjunkce Jupitera a Saturnu. Tedy okamžik, kdy se k sobě planety na obloze přiblíží na nejmenší úhlovou vzdálenost. Vzhledem k tomu, že se planety pohybují

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

zákryt hviezdy Mesiacom

zákryt hviezdy [[SAO] 93083 5.2mag] Mesiacom gif

Další informace »