Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Družice Spitzer oslavila 10 let ve vesmíru

Družice Spitzer oslavila 10 let ve vesmíru

Mozaika snímků ze Spitzerovy kosmické observatoře Autor: NASA/JPL-Caltech
Mozaika snímků ze Spitzerovy kosmické observatoře
Autor: NASA/JPL-Caltech
Od vypuštění družice Spitzer Space Telescope pomocí nosné rakety Delta II dne 25. 8. 2003 uplynulo již deset let. Jedná se o čtvrtou velkou astronomickou družici NASA, která byla určena k výzkumu vesmíru v oboru infračerveného záření.

Družice se zaměřila mj. na výzkum komet a planetek, studium hvězd, výzkum planet a galaxií apod. Výzkum provádí z podobné oběžné dráhy, po jaké krouží Země kolem Slunce. Nedávno tedy zahájila druhou dekádu výzkumu, v němž se i nadále zaměří na blízký i vzdálený vesmír. Jedním z dodatečných úkolů kosmického dalekohledu bude pomoci NASA při studiu potenciálních kandidátů pro navrhovanou misi k zachycení, přemístění a k detailnímu výzkumu blízkozemní planetky.

Pozorování v oboru infračerveného záření umožňuje vědcům studovat vzdálené a studené oblasti zahalené prachem. Z blízkých objektů to byl například výzkum komety Tempel 1, která byla bombardována projektilem v rámci mise Deep Impact v roce 2005. Družice Spitzer také překvapila astronomy objevem největšího prstence Saturnu, který obklopuje planetu ve vzdálenosti 6 až 13 miliónů kilometrů, daleko za hranicemi doposud známých prstenců. Velmi řídký prstenec byl odhalen na základě slabého infračerveného záření přítomného studeného prachu.

Převážná část objevů však má původ za hranicemi Sluneční soustavy. Družice jako první detekovala záření planet u jiných hvězd než Slunce. Na základě tohoto výzkumu byli astronomové schopni určit jejich složení a dynamiku a získat další doslova revoluční poznatky při výzkumu atmosfér některých exoplanet.

Mlhovina Helix na snímku ze Spitzerovy observatoře Autor: NASA/JPL-Caltech/University of Arizona
Mlhovina Helix na snímku ze Spitzerovy observatoře
Autor: NASA/JPL-Caltech/University of Arizona
Další objevy a úspěchy mise zahrnují pořízení kompletního soupisu vznikajících hvězd v blízkých prachoplynných oblacích (tzv. hvězdných porodnicích). Byla sestavena nová a podrobnější mapa spirální struktury naší Galaxie. Ve spolupráci s Hubblovým kosmickým dalekohledem HST bylo objeveno, že nejvzdálenější známé galaxie jsou mnohem hmotnější a vyvinutější, než se očekávalo.

V říjnu 2013 se družice Spitzer pokusí pozorovat malou blízkozemní planetku 2009 DB za účelem lepšího určení její velikosti a dalšího výzkumu, který pomůže NASA při výběru potenciálních kandidátů pro výzkumnou misi, během které bude planetka zachycena a přemístěna blíže k Zemi k dalšímu výzkumu automatickými sondami či v rámci pilotované expedice. Planetka 2009 DB je jedním z mnoha vybraných kandidátů.

Kosmický dalekohled Spitzer Space Telescope, původně označovaný Space Infrared Telescope Facility (SIRTF), byl po vypuštění do vesmíru pojmenován na počest astronoma jménem Lyman Strong Spitzer (1914-1997). Zařadil se mezi čtveřici velkých kosmických dalekohledů NASA, které umožňují astronomům studovat vesmír v oboru širokého spektra vlnových délek: Hubble Space Telescope (start 1990, vizuální a infračervené záření), Compton Gamma Ray Observatory (1991, gama záření), Chandra X-ray Observatory (1999, rentgenové záření) a Spitzer Space Telescope (2003, infračervené záření).

Kosmická observatoř Spitzer již v roce 2009 vypotřebovala zásoby chladícího média potřebného k chlazení detektorů registrujících dlouhovlnnou infračervenou emisi. Zahájila tak éru výzkumu označovanou jako tzv. „teplá“ fáze její mise. Nyní, po uplynutí deseti let výzkumu a odhalování skrytých tajemství vesmíru, průzkumná mise družice stále ještě pokračuje.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »