Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Dvě nové mise ke kometám

Dvě nové mise ke kometám

67P/Churyumov-Gerasimenko
67P/Churyumov-Gerasimenko
Během posledních 5 let poskytly 3 vesmírné mise - Deep Impact, Deep Space 1 a Stardust - nebývalé informace o kometách. Ale spíše než aby vyjasnily pravou povahu komet, mnohdy poskytovaly protichůdné informace a před vědce stavěly stále nové otazníky.

Stejně jako předchozí velkolepou misi Deep Impact, také 2 nové mise navrhuje Universita v Marylandu (University of Maryland, College Park). Nová pozorování by mohla sjednotit dosavadní poznatky o povaze komet. Jak vznikly, jak se vyvíjely a jakou roli, jestli vůbec nějakou, mohou hrát při vzniku života na Zemi. Řada astronomů se totiž domnívá, že to byly právě komety, které v dávné minulosti přinesly na Zemi vodu a organické látky a položily tak základy pro vznik života.

Obě mise staví na velmi úspěšné misi Deep Impact, která 4. července 2005 narazila do komety Tempel 1 a odhalila její vnitřní, "načechranou", křehkou strukturu. Deep Impact byl první velký experiment, který směřoval přímo na kometu.

Navrhované nové mise se nazývají DeepR a DIXI.

DeepR (Deep-Rosetta) je vlastně naklonovaná mise Deep Impact a je určená pro nízký přelet kolem komety 67P/Churyumov-Gerasimenko a vyslání projektilu na její povrch. Tato kometa je v současnosti cílem evropské mise Rosetta.

Sonda DIXI (Deep Impact eXtended Investigation) se 3 přístroji (2 barevné kamery a IR spektrometr) je určena pro nízký přelet nad kometou Boethin v prosinci 2008.

Stejně jako na misi Deep Impact, tak i na dvou nových misích DeepR a DIXI budou spolupracovat Univerzita Maryland, NASA/JPL (NASA's Jet Propulsion Laboratory) a společnost Ball Aerospace & Technologies Corporation (Boulder).

"Jedním z velkých překvapení při dosavadních zkoumáních komet byla velká různorodost kometárních povrchů," řekl astronom Michael A'Hearn (University of Maryland), vedoucí projektů Deep Impact a DIXI a zástupce DeepR. Nejlepší snímky povrchu komety Tempel 1 ukázaly šokující proměnlivost jejího povrchu, který je důkazem, že kometa procházela v minulosti složitým vývojem.

"Tyto navrhované mise jsou velmi efektivní vzhledem k novým výsledkům, které mohou být ihned porovnány s daty z mise Deep Impact, stejně jako s výsledky Deep Space 1 a Stardust," řekl A'Hearn.

Jessica Sunshine (University of Maryland), vědecká pracovnice DeepR a zástupce DIXI, řekla: "Dostaneme na velmi dobré úrovni srovnávací data pro dvě další skupiny Jupiterových komet. Tyto mise nám pomohou vyřešit charakteristické rysy struktury a složení, které jsou běžné pro skupiny komet a které pro některé jednotlivé komety, nebo kterými vlastnostmi se výrazně liší."

A'Hearn, Sunshine a další vědci z Univerzity v Marylandu chtějí na základě dat z obou misí určit, které vlastnosti struktury a složení komet jsou prvotní a odrážejí podmínky a procesy z období před 4,5 miliardami let, z období, kdy se začala formovat Sluneční soustava. A které rysy jsou výsledkem vývoje, který od té doby na komety působí (oteplování a ochlazování, srážky, atd.).

Projektil DeepR by měl do komety 67P/Churyumov-Gerasimenko narazit rychlostí kolem 10 km/s 29. července 2015. Srážku bude sledovat a komplexně zkoumat při svém nízkém průletu mateřská sonda DeepR a sonda Rosseta (ESA), včetně vzniku kráteru a jeho následného vývoje, také poskytne mimořádně podrobné analýzy složení jádra komety.

Sonda Deep Impact udělala u komety Tempel 1 mnoho překvapivých objevů: materiál, ze kterého je kometa složena je extrémně "načechraný" (velmi jemný prach soudržnosti menší než prašan, který drží gravitace) ; špatná vodivost jádra způsobuje, že teplota povrchu téměř výhradně závisí na slunečním záření; časté jsou přirozené výtrysky; hlavní však je rozdíl v distribuci oxidu uhličitého a vody; velké množství neobyčejně zajímavých kráterů, které připomínají impaktní krátery (na dříve zkoumaných kometách krátery nebyly pozorovány) a další geologické útvary; sonda také přinesla důkaz, že pod kometárním povrchem je led, který sublimuje; dokonce, i když velmi malé množství ledu, je i v jádru komety.

"Jasně patrné jsou velké rozdíly mezi Tempel 1 a o mnoho mladší kometou Wild 2, kterou navštívila mise Stardust," řekl A'Hearn. Dodal, že jejich cílem je v prosinci 2008 kometa Boethin, aby se potvrdilo, zda výsledky, které se našly na kometě Tempel 1 jsou výjimečné nebo je můžeme nalézt i na dalších kometách.

Rozhodnutí o tom, které z navrhovaných misí pro výzkum komet se uskuteční, by mělo padnout v září 2006.

Obrázek:
Model jádra komety 67P/Churyumov-Gerasimenko na základě snímků z HST. Pohled na pól (Pole), z boku (Side) a ze zadu (End). Jádro komety je nepravidelné (elipsoid 2x3 km, doba rotace asi 12 h, oběžná doba kolem Slunce 6,57 roku). Credit: NASA/ HST/WFPC2

Zdroj: www.spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »