Dvě sondy dnes ukončí úspěšnou misi nárazem do měsíčního povrchu
Se zajisté těžkým srdcem vyslali v pátek 14. prosince technici NASA příkaz dvěma sondám mise GRAIL, t. č. obíhající již skoro rok kolem Měsíce, k provedení zážehu, jež změní jejich dráhu a pošle je k povrchu Měsíce vstříc sebevražednému střetu s lunárním kopcem, další vědecké úkoly sondy již plnit totiž nemohou kvůli své nízké oběžné dráze a malým zásobám paliva. Jejich mise byla ale veleúspěšná, podařilo se vytvořit mapu gravitačního pole Měsíce v tak vysokém rozlišení, jakého ještě nebylo dosaženo u žádného nebeského tělesa.
Mise dvojčat skončí v pondělí 17. prosince krátce před půlnocí našeho času.
Dvě téměř identické družice mise GRAIL (Gravity Recovery And Interior Laboratory), pojmenované Ebb a Flow (jména jsou dílem žáků základní školy v Bozemanu, stát Montana, kteří vyhráli soutěž), vypuštěné ze Země v září 2011, tráví svůj čas na nízké oběžné dráze Měsíce již od letošního Nového roku.
Během své hlavní mise, od března do května 2012, sbíraly sondy data z výšky asi 55 kilometrů nad lunární krajinou, během prodloužené vědecké mise, jež začala 30. srpna, byla jejich dráha snížena na pouhých asi 23 kilometrů. Družice se ale nejvíce přiblížily měsíčnímu povrchu od 6. prosince, kdy jejich průměrná výška dráhy klesla na nějakých 15 kilometrů a nejvyšší vrcholky měsíční krajiny míjí duo sond jen o několik kilometrů.
Práce obou plavidel přitom byla v zásadě velmi jednoduchá: Ebb a Flow létaly ve formaci kolem Měsíce a neustále měřily vzdálenost mezi sebou, jež kvůli měsíční gravitaci mírně kolísala. Družice k sobě vzájemně vysílaly rádiové signály a palubní přístroje získaná data přeposílala odborníkům na Zemi, kteří je využívali k postupnému sestavování mapy gravitačního pole Měsíce ve vysokém rozlišení.
Protože výkyvy měsíční gravitace jsou velmi malé, družice byly schopny rozeznat rozdíly ve své vzdálenosti od sebe i v míře šířky lidského vlasu. První závěry z dat mise GRAIL vědci uveřejnili počátkem prosince, údaje sond například napovídají, že kůra Měsíce je tenčí, než se vědci domnívali, v některých místech dokonce proražená dopady asteroidů a komet. Její složení navíc podporuje teorii vzniku Měsíce, která předpokládá náraz tělesa velikosti Marsu do Země, přičemž se uvolnilo do kosmického prostoru veliké množství horniny, která později zavdala vzniku Měsíce.
Gravitační mapa Měsíce by také mohla pomoci pochopit mechanismus vzniku a vývoje Země a dalších kamenných planet, obíhajících Slunce.
„Dosáhli jsme všeho, v co jsme vůbec mohli doufat“, řekla Maria Zuberová, vedoucí vědec mise GRAIL. „Upřímně, v mých nejdivočejších snech jsem si nemohla představit, že by mise probíhala tak dobře, jak proběhla.“
„Bude to těžké, se s nimi rozloučit“, pokračuje Zuberová, „naše malá robotická dvojčata byla příkladnými členy rodiny GRAIL a věda o planetách se díky jejich práci výrazně posunula kupředu.“
Řízení mise zajišťuje Jet Propulsion Laboratory, středisko NASA v kalifornské Pasadeně. Družice sestrojila firma Lockheed Martin Space Systems v Denveru.
Kvůli nízké dráze sond a nedostatku paliva v jejich nádržích bylo rozhodnuto ukončit jejich misi navedením proti měsíčnímu povrchu. Dráha družic je totiž velmi nestabilní a bez pravidelných impulsů raketových motorů by stejně brzy spadly na povrch Měsíce tak či tak. V pátek 14. prosince tedy provedly zážeh, zajišťující srážku s bezejmennou horou poblíž kráteru Goldschmidt u severního pólu Měsíce v pondělí 17. prosince ve 23:28 SEČ. Jako první zasáhne povrch Měsíce sonda Ebb (předpokládaný dopad ve 23:28:40), Flow bude následovat za asi 20 sekund. Rychlost dopadu by měla činit asi 6050 km/h (tj. 1,7 km/s), úhel dopadu bude velmi plytký: jen asi 1,5 stupně. Stopy po impaktu sond by prý měly kvůli malému úhlu dopadu připomínat spíše smykové stopy než klasické krátery.
Páteční zážeh také zajistil, že sondy nezasáhnou žádné historii patřící přistávací místo programu Apollo nebo dřívějších robotických misí (šance, že se to stane, je údajně 1:125 000). NASA bohužel nepředpokládá žádný obrazový přenos impaktu, protože místo dopadu bude v té době ve stínu Země.
Těsně před koncem své mise provedou sondy ještě poslední důležitý vědecký pokus: během posledního obletu Měsíce zažehnou své hlavní motory na takovou dobu, dokud nedojde palivo v nádržích. Technikům pokus umožní přesně určit množství zbývajícího paliva v nádržích a následně vytvořit nové počítačové modely spotřebovávání paliva, což pomůže v přesnějších předpovědích palivových potřeb budoucích misí. Spousta družic totiž nemá možnost přesného měření množství paliva v nádržích.
Tento pokusný zážeh také umožní sondám klesat postupně po několik hodin, cestovat kousek nad měsíční krajinou, dokud se jim do cesty nepostaví ona bezejmenná hora.
Zdroje: