Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Elon Musk přináší nové informace k výbuchu rakety Falcon 9
Vít Straka Vytisknout článek

Elon Musk přináší nové informace k výbuchu rakety Falcon 9

Falcon 9 na startovní rampě na mysu Canaveral
Autor: SpaceX

Novinky z vyšetřování havárie zveřejnil zakladatel firmy SpaceX v rozhovoru s americkou televizí, podle všeho šlo o skutečně zajímavý a bezprecedentní fyzikální jev uvnitř nádrže s kapalným kyslíkem.

Když se podíváme na oficiální web společnosti SpaceX, zatím poslední aktualita z 28. října říká, že na vyšetřování zářijové exploze na startovní rampě pracuje společný tým složený z lidí ze SpaceX, NASA, Federálního leteckého úřadu, vojenského letectva a dokonce se podílí i zákazníci firmy. Vyšetřovatelé zúžili finální výběr původce exploze na jednu ze tří nádob na tlakovací medium uvnitř kyslíkové nádrže horního stupně Falconu 9, do kterých bylo v okamžiku exploze tankováno podchlazené, kapalné helium. 

Ve středisku SpaceX v městečku McGregor v Texasu probíhaly praktické testy, snažící se maximálně věrně duplikovat podmínky, které panovaly uvnitř rakety před výbuchem, ovlivněné především teplotou a tlakem tankovaného helia. Přesnou příčinu výbuchu však firma dosud neměla potvrzenou. 

To se však zřejmě od té doby změnilo.  Elon Musk poskytl v pátek 4. listopadu krátký rozhovor americké televizní stanici CNBC a zmínil se i o průběhu vyšetřování nehody. Podle Muska už SpaceX přesnou příčinu víceméně zná, šlo údajně o problém v dějinách kosmonautiky naprosto bezprecedentní, proto trvalo jeho odhalení trochu déle. 

Ilustrační obrázek typicky namodralého kapalného kyslíku Autor: Chemistry.about.com
Ilustrační obrázek typicky namodralého kapalného kyslíku
Autor: Chemistry.about.com
Muskova slova dávají smysl, protože SpaceX do nejnovější verze Falconu 9 tankuje velmi podchlazený kapalný kyslík o teplotě asi -207 °C, s tak studeným okysličovadlem ještě žádný výrobce raketové techniky neměl dosud zkušenosti. SpaceX metodu zvolila kvůli větší hustotě paliva (kerosinu o teplotě několik stupňů pod nulou) a okysličovadla a rychlejšímu průtoku do spalovacích komor, tedy většímu tahu motorů rakety a její větší síle. 

Problém byl podle Muska v tom, že podmínky uvnitř kyslíkové nádrže horního stupně, vytvořené přitékáním chladného, kapalného helia do nádob, ponořených v kapalném kyslíku, zapříčinily další tuhnutí kyslíku až do pevného skupenství, v němž kyslík explozivně zareagoval s uhlíkovými kompozity, tvořícími stěny tří nádob na tlakovací helium, z nichž patrně jedna vybuchla. 

Myslím, že jsme už problému přišli na kloub,“ řekl CNBC Musk. „Byl to vskutku překvapivý jev, v historii kosmických letů se s ním ještě nikdo nesetkal.“ 

SpaceX tedy zřejmě už ví, proč Falcon 9 v září explodoval na startovní rampě. 

Nádoby na helium uvnitř nádrží Falconu 9 Autor: NASASpaceFlight.com
Nádoby na helium uvnitř nádrží Falconu 9
Autor: NASASpaceFlight.com
„Věříme tomu, že firma již objevila pravou příčinu výbuchu, jejíž oprava by měla být snadná a rychlá,“ řekl Rupert Pearce ze společnosti Inmarsat, která připravuje tři komerční družice ke startům na raketách Falcon 9 a Falcon Heavy, kterou by měla SpaceX vyzkoušet příští rok. 

Klasické Falcony 9 se však snad vrátí na scénu ještě letos, podle odhadu Muska kolem poloviny prosince. Neupřesnil však bohužel, jaký náklad na první misi po havárii poletí ani odkud se bude startovat. 

Kdyby nedošlo k zářijové explozi, měly rakety Falcon 9 letos startovat ještě devětkrát. Když se Falcon 9 rozpadl za letu v červnu 2015 a Muskova firma byla půl roku mimo hru, NASA žádala SpaceX, aby první mise po havárii nenesla zásobovací loď Dragon ke stanici ISS. 

K prosincovému startu Falconu 9 by měly být teoreticky připraveny dvě vypouštěcí rampy – komplex 39A v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě a také rampa na letecké základně Vandenberg v Kalifornii.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Space.com 6. 11. 2016
[2] SpaceX 28. 10. 2016



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: SpaceX, Falcon 9, Havárie raket


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »