Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Endeavour odstartuje k ISS, online na astro.cz
Petr Kubala Vytisknout článek

Endeavour odstartuje k ISS, online na astro.cz

Znak mise STS-126
Znak mise STS-126
V noci z pátku na sobotu se očekává start raketoplánu Endeavour na misi STS-126. Cílem je Mezinárodní kosmická stanice (ISS). Ze startu raketoplánu budeme vůbec poprvé dělat na astro.cz online přenos. Jeho začátek je naplánován na 1:00 SEČ.


Start bude online na astro.cz v sobotu 15. listopadu od 1:00 SEČ.

Endeavour zažil zajímavé okamžiky už na Zemi. Původně měl sloužit jako bezpečnostní pojistka pro misi STS-125 raketoplánu Atlantis k Hubblovu kosmickému dalekohledu. V případě, že by se posádka raketoplánu Atlantis dostala na oběžné dráze do potíží, měl se vydat na záchrannou misi s označením STS-400 právě Endeavour. Ten čekal na startovací rampě 39B od 19. září. Mise k HST ale byla odložena a tak se Endeavour 23. října přesunul ze startovací rampy 39B na rampu 39A. Rampa "B" se totiž v současné době postupně předělává pro potřeby nosné rakety Ares a není možné ji využít pro nakládání užitečného zatížení do raketoplánu.

Start

Endeavour se má k ISS vydat v noci z pátku 14. na sobotu 15. listopadu v 1:55 našeho času. Start pochopitelně bude vysílat v přímém přenosu NASA TV a vůbec poprvé vám z něj přineseme textový online přenos, jeho začátek plánujeme na 1:00.

Odpočítávání ke startu začalo na Mysu Canaveral už ve středu ve 4:00 SEČ v čase T-43 hodin.

Posádka

Posádka mise STS-126 patří spíše mezi méně zkušené. Žádný z astronautů nemá na svém kontě více než jeden let. Tři ze členů posádky se dokonce vydají do vesmíru poprvé. Endeavour dopraví na ISS novou členku stálé posádky, kterou je Američanka Sandra H. Magnus. Ta nahradí svého kolegu Gregoryho E. Chamitoffa.

  • Christopher J. Ferguson (*1961) - kapitán
  • Eric A. Boe (*1964) - pilot
  • Donald R. Pettit (*1955) - letový specialista
  • Stephen G. Bowen (*1964) - letový specialista
  • Heidemarie M. Stefanyshyn-Piper (*1963) - letový specialista
  • Robert S. Kimbrough (*1967) - letový specialista
  • Sandra H. Magnus (*1964) - posádka ISS, ze Země na ISS
  • Gregory E. Chamitoff (*1962) - posádka ISS, z ISS na Zemi

Posádka raketoplánu Endeavour (STS-126). Z leva: Sandra Magnus, Steve Bowen, Donald Pettit, Commander Chris Ferguson, Eric Boe, Shane Kimbrough and Heidemarie Stefanyshyn-Piper
Posádka raketoplánu Endeavour (STS-126). Z leva: Sandra Magnus, Steve Bowen, Donald Pettit, Commander Chris Ferguson, Eric Boe, Shane Kimbrough and Heidemarie Stefanyshyn-Piper
Posádka raketoplánu Endeavour (STS-126). Z leva: Sandra Magnus, Steve Bowen, Donald Pettit, Commander Chris Ferguson, Eric Boe, Shane Kimbrough and Heidemarie Stefanyshyn-Piper.




Cíle mise

MPLM Leonardo v nákladovém prostoru raketoplánu
MPLM Leonardo v nákladovém prostoru raketoplánu
Raketoplán Endeavour dopraví k ISS velké množství zásob a materiálu v modulu MPLM Leonardo, který je během letu k ISS umístěn v nákladovém prostoru kosmického korábu. Po příletu k ISS bude modul vyzdvižen z nákladového prostoru a připojen k ISS.

V útrobách modulu jsou zásoby, nutné k rozšíření současného počtu 3 členů posádky ISS na plánovaných 6, k čemuž by mělo dojít už příští rok. Po vyložení materiálu bude modul naplněn nepotřebným materiálem a navrácen zpět do nákladového prostoru raketoplánu Endeavour.

Kromě toho mají proběhnout až čtyři výstupy do kosmu, při kterých se budou astronauti snažit především opravit spoje SAJR na slunečních panelech.

Zdroj:




O autorovi



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »