Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Epoxi poletí ke kometě Hartley 2

Epoxi poletí ke kometě Hartley 2

mise Epoxi
mise Epoxi
NASA schválila nový cíl mise Epoxi - 11. října 2010 přelet kolem komety Hartley 2. Byla vybraná místo komety Boethin, která se astronomům ztratila. Pravděpodobně se rozpadla na příliš malé fragmenty, které jsou „neviditelné“.

Mise Epoxi spojila dva významné vědecké výzkumy – pátrání po exoplanetách (Extrasolar Planet Observation - EPOCh) a výzkum komety (Deep Impact Extended Investigation – DEXI). Pro oba případy NASA „oprášila“ sondu Deep Impact a misi přejmenovala na Epoxi. Sonda Deep Impact se proslavila 4. července 2005, když zkoumala jádro komety Tempel 1 pomocí impaktoru (projektilu). Mateřská sonda, která srážku monitorovala, sice už nemá další impaktor, ale její přístroje jsou ve velmi dobrém stavu přesto, že byla po nárazu bombardována částicemi vyhozenými z kometárního jádra. Proto vědci rozhodli o jejím využití pro další výzkum kosmu. Rovněž cena mise Epoxi bude nízká ($40 miliónů).

Kromě výzkumu komety Hartley 2 sonda namíří koncem ledna 2008 větší ze dvou teleskopů na již dříve objevené extrasolární planetární soustavy. Bude studovat fyzikální vlastnosti již dříve objevených obřích exoplanet, pátrat po prstencích, měsících a exoplanetách podobných naší Zemi. Na Zemi se bude také dívat jako na exoplanetu. Získaná infračervená spektra by pak mohla sloužit jako srovnávací data pro tuto skupinu planet.

„Pátrání po extrasolárních planetárních soustavách je jedním z nejzajímavějších výzkumů naší doby,“ řekl Drake Deming (Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland), zástupce vedoucího mise v GSFC. „S Epoxi máme potenciál k tomu, abychom objevili nové světy a dokonce analyzovali světlo, které vysílají a možná zjistili i složení jejich atmosfér.“

Nejmenší vzdálenost při průletu sondy kolem komety Hartley 2 bude asi 1000 km. Sonda využije stejné vědecké přístroje jako Deep Impact během své primární mise ke kometě Tempel 1 v červenci 2005.

Pokud Epoxi ukáže, že kometa Hartley 2 se podobá již pozorovaným kometám, bude možno poprvé definovat novou třídu komet. Pokud kometa vykáže jiné charakteristické rysy, prohloubilo by to záhadu kometární různorodosti.

„Když jsme nemohli kometu Boethin najít, museli jsme sáhnout pro naši zálohu, která úplně odpovídá požadavkům, pouze cesta k ní je asi o dva roky delší,“ řekl Tom Duxbury (Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie), vedoucí projektu Epoxi v JPL.

Kometa 103P/Hartley 2 je malá, krátkoperiodická kometa (1,03 AU, oběžná doba 6,41 roku), kterou objevil 15. března 1986 Malcolm Hartley dalekohledem Schmidt Telescope Unit na australské observatoři Siding Spring.

„Hartley 2 je z vědeckého hlediska právě tak zajímavá jako kometa Boethin, protože obě mají relativně malá, aktivní jádra,“ řekl Michael A'Hearn (University of Maryland, College Park), šéf pro Epoxi na Marylandské universitě.

Epoxi začala svou misi směrem ke kometě Hartley 2 už 1. listopadu, kdy na 3 minuty zažehla raketové motory, čím se změnila rychlost sondy. Nová dráha je nyní nastavena tak, že vykoná 3 blízké průlety kolem Země - ten první 31. prosince 2007. Sonda bude umístěna na orbitální „vyčkávací pozici“ do doby, než nastane ten nejvýhodnější okamžik pro setkání s kometou Hartley 2 v roce 2010.

Zdroj: www.spaceflightnow.com




O autorovi



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »