Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Epoxi poletí ke kometě Hartley 2

Epoxi poletí ke kometě Hartley 2

mise Epoxi
mise Epoxi
NASA schválila nový cíl mise Epoxi - 11. října 2010 přelet kolem komety Hartley 2. Byla vybraná místo komety Boethin, která se astronomům ztratila. Pravděpodobně se rozpadla na příliš malé fragmenty, které jsou „neviditelné“.

Mise Epoxi spojila dva významné vědecké výzkumy – pátrání po exoplanetách (Extrasolar Planet Observation - EPOCh) a výzkum komety (Deep Impact Extended Investigation – DEXI). Pro oba případy NASA „oprášila“ sondu Deep Impact a misi přejmenovala na Epoxi. Sonda Deep Impact se proslavila 4. července 2005, když zkoumala jádro komety Tempel 1 pomocí impaktoru (projektilu). Mateřská sonda, která srážku monitorovala, sice už nemá další impaktor, ale její přístroje jsou ve velmi dobrém stavu přesto, že byla po nárazu bombardována částicemi vyhozenými z kometárního jádra. Proto vědci rozhodli o jejím využití pro další výzkum kosmu. Rovněž cena mise Epoxi bude nízká ($40 miliónů).

Kromě výzkumu komety Hartley 2 sonda namíří koncem ledna 2008 větší ze dvou teleskopů na již dříve objevené extrasolární planetární soustavy. Bude studovat fyzikální vlastnosti již dříve objevených obřích exoplanet, pátrat po prstencích, měsících a exoplanetách podobných naší Zemi. Na Zemi se bude také dívat jako na exoplanetu. Získaná infračervená spektra by pak mohla sloužit jako srovnávací data pro tuto skupinu planet.

„Pátrání po extrasolárních planetárních soustavách je jedním z nejzajímavějších výzkumů naší doby,“ řekl Drake Deming (Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland), zástupce vedoucího mise v GSFC. „S Epoxi máme potenciál k tomu, abychom objevili nové světy a dokonce analyzovali světlo, které vysílají a možná zjistili i složení jejich atmosfér.“

Nejmenší vzdálenost při průletu sondy kolem komety Hartley 2 bude asi 1000 km. Sonda využije stejné vědecké přístroje jako Deep Impact během své primární mise ke kometě Tempel 1 v červenci 2005.

Pokud Epoxi ukáže, že kometa Hartley 2 se podobá již pozorovaným kometám, bude možno poprvé definovat novou třídu komet. Pokud kometa vykáže jiné charakteristické rysy, prohloubilo by to záhadu kometární různorodosti.

„Když jsme nemohli kometu Boethin najít, museli jsme sáhnout pro naši zálohu, která úplně odpovídá požadavkům, pouze cesta k ní je asi o dva roky delší,“ řekl Tom Duxbury (Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie), vedoucí projektu Epoxi v JPL.

Kometa 103P/Hartley 2 je malá, krátkoperiodická kometa (1,03 AU, oběžná doba 6,41 roku), kterou objevil 15. března 1986 Malcolm Hartley dalekohledem Schmidt Telescope Unit na australské observatoři Siding Spring.

„Hartley 2 je z vědeckého hlediska právě tak zajímavá jako kometa Boethin, protože obě mají relativně malá, aktivní jádra,“ řekl Michael A'Hearn (University of Maryland, College Park), šéf pro Epoxi na Marylandské universitě.

Epoxi začala svou misi směrem ke kometě Hartley 2 už 1. listopadu, kdy na 3 minuty zažehla raketové motory, čím se změnila rychlost sondy. Nová dráha je nyní nastavena tak, že vykoná 3 blízké průlety kolem Země - ten první 31. prosince 2007. Sonda bude umístěna na orbitální „vyčkávací pozici“ do doby, než nastane ten nejvýhodnější okamžik pro setkání s kometou Hartley 2 v roce 2010.

Zdroj: www.spaceflightnow.com




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »