Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Epoxi poletí ke kometě Hartley 2

Epoxi poletí ke kometě Hartley 2

mise Epoxi
mise Epoxi
NASA schválila nový cíl mise Epoxi - 11. října 2010 přelet kolem komety Hartley 2. Byla vybraná místo komety Boethin, která se astronomům ztratila. Pravděpodobně se rozpadla na příliš malé fragmenty, které jsou „neviditelné“.

Mise Epoxi spojila dva významné vědecké výzkumy – pátrání po exoplanetách (Extrasolar Planet Observation - EPOCh) a výzkum komety (Deep Impact Extended Investigation – DEXI). Pro oba případy NASA „oprášila“ sondu Deep Impact a misi přejmenovala na Epoxi. Sonda Deep Impact se proslavila 4. července 2005, když zkoumala jádro komety Tempel 1 pomocí impaktoru (projektilu). Mateřská sonda, která srážku monitorovala, sice už nemá další impaktor, ale její přístroje jsou ve velmi dobrém stavu přesto, že byla po nárazu bombardována částicemi vyhozenými z kometárního jádra. Proto vědci rozhodli o jejím využití pro další výzkum kosmu. Rovněž cena mise Epoxi bude nízká ($40 miliónů).

Kromě výzkumu komety Hartley 2 sonda namíří koncem ledna 2008 větší ze dvou teleskopů na již dříve objevené extrasolární planetární soustavy. Bude studovat fyzikální vlastnosti již dříve objevených obřích exoplanet, pátrat po prstencích, měsících a exoplanetách podobných naší Zemi. Na Zemi se bude také dívat jako na exoplanetu. Získaná infračervená spektra by pak mohla sloužit jako srovnávací data pro tuto skupinu planet.

„Pátrání po extrasolárních planetárních soustavách je jedním z nejzajímavějších výzkumů naší doby,“ řekl Drake Deming (Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland), zástupce vedoucího mise v GSFC. „S Epoxi máme potenciál k tomu, abychom objevili nové světy a dokonce analyzovali světlo, které vysílají a možná zjistili i složení jejich atmosfér.“

Nejmenší vzdálenost při průletu sondy kolem komety Hartley 2 bude asi 1000 km. Sonda využije stejné vědecké přístroje jako Deep Impact během své primární mise ke kometě Tempel 1 v červenci 2005.

Pokud Epoxi ukáže, že kometa Hartley 2 se podobá již pozorovaným kometám, bude možno poprvé definovat novou třídu komet. Pokud kometa vykáže jiné charakteristické rysy, prohloubilo by to záhadu kometární různorodosti.

„Když jsme nemohli kometu Boethin najít, museli jsme sáhnout pro naši zálohu, která úplně odpovídá požadavkům, pouze cesta k ní je asi o dva roky delší,“ řekl Tom Duxbury (Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie), vedoucí projektu Epoxi v JPL.

Kometa 103P/Hartley 2 je malá, krátkoperiodická kometa (1,03 AU, oběžná doba 6,41 roku), kterou objevil 15. března 1986 Malcolm Hartley dalekohledem Schmidt Telescope Unit na australské observatoři Siding Spring.

„Hartley 2 je z vědeckého hlediska právě tak zajímavá jako kometa Boethin, protože obě mají relativně malá, aktivní jádra,“ řekl Michael A'Hearn (University of Maryland, College Park), šéf pro Epoxi na Marylandské universitě.

Epoxi začala svou misi směrem ke kometě Hartley 2 už 1. listopadu, kdy na 3 minuty zažehla raketové motory, čím se změnila rychlost sondy. Nová dráha je nyní nastavena tak, že vykoná 3 blízké průlety kolem Země - ten první 31. prosince 2007. Sonda bude umístěna na orbitální „vyčkávací pozici“ do doby, než nastane ten nejvýhodnější okamžik pro setkání s kometou Hartley 2 v roce 2010.

Zdroj: www.spaceflightnow.com




O autorovi



48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hviezdokopy Chí a h Per

Další informace »