Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Epoxi poletí ke kometě Hartley 2

Epoxi poletí ke kometě Hartley 2

mise Epoxi
mise Epoxi
NASA schválila nový cíl mise Epoxi - 11. října 2010 přelet kolem komety Hartley 2. Byla vybraná místo komety Boethin, která se astronomům ztratila. Pravděpodobně se rozpadla na příliš malé fragmenty, které jsou „neviditelné“.

Mise Epoxi spojila dva významné vědecké výzkumy – pátrání po exoplanetách (Extrasolar Planet Observation - EPOCh) a výzkum komety (Deep Impact Extended Investigation – DEXI). Pro oba případy NASA „oprášila“ sondu Deep Impact a misi přejmenovala na Epoxi. Sonda Deep Impact se proslavila 4. července 2005, když zkoumala jádro komety Tempel 1 pomocí impaktoru (projektilu). Mateřská sonda, která srážku monitorovala, sice už nemá další impaktor, ale její přístroje jsou ve velmi dobrém stavu přesto, že byla po nárazu bombardována částicemi vyhozenými z kometárního jádra. Proto vědci rozhodli o jejím využití pro další výzkum kosmu. Rovněž cena mise Epoxi bude nízká ($40 miliónů).

Kromě výzkumu komety Hartley 2 sonda namíří koncem ledna 2008 větší ze dvou teleskopů na již dříve objevené extrasolární planetární soustavy. Bude studovat fyzikální vlastnosti již dříve objevených obřích exoplanet, pátrat po prstencích, měsících a exoplanetách podobných naší Zemi. Na Zemi se bude také dívat jako na exoplanetu. Získaná infračervená spektra by pak mohla sloužit jako srovnávací data pro tuto skupinu planet.

„Pátrání po extrasolárních planetárních soustavách je jedním z nejzajímavějších výzkumů naší doby,“ řekl Drake Deming (Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland), zástupce vedoucího mise v GSFC. „S Epoxi máme potenciál k tomu, abychom objevili nové světy a dokonce analyzovali světlo, které vysílají a možná zjistili i složení jejich atmosfér.“

Nejmenší vzdálenost při průletu sondy kolem komety Hartley 2 bude asi 1000 km. Sonda využije stejné vědecké přístroje jako Deep Impact během své primární mise ke kometě Tempel 1 v červenci 2005.

Pokud Epoxi ukáže, že kometa Hartley 2 se podobá již pozorovaným kometám, bude možno poprvé definovat novou třídu komet. Pokud kometa vykáže jiné charakteristické rysy, prohloubilo by to záhadu kometární různorodosti.

„Když jsme nemohli kometu Boethin najít, museli jsme sáhnout pro naši zálohu, která úplně odpovídá požadavkům, pouze cesta k ní je asi o dva roky delší,“ řekl Tom Duxbury (Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie), vedoucí projektu Epoxi v JPL.

Kometa 103P/Hartley 2 je malá, krátkoperiodická kometa (1,03 AU, oběžná doba 6,41 roku), kterou objevil 15. března 1986 Malcolm Hartley dalekohledem Schmidt Telescope Unit na australské observatoři Siding Spring.

„Hartley 2 je z vědeckého hlediska právě tak zajímavá jako kometa Boethin, protože obě mají relativně malá, aktivní jádra,“ řekl Michael A'Hearn (University of Maryland, College Park), šéf pro Epoxi na Marylandské universitě.

Epoxi začala svou misi směrem ke kometě Hartley 2 už 1. listopadu, kdy na 3 minuty zažehla raketové motory, čím se změnila rychlost sondy. Nová dráha je nyní nastavena tak, že vykoná 3 blízké průlety kolem Země - ten první 31. prosince 2007. Sonda bude umístěna na orbitální „vyčkávací pozici“ do doby, než nastane ten nejvýhodnější okamžik pro setkání s kometou Hartley 2 v roce 2010.

Zdroj: www.spaceflightnow.com




O autorovi



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »