ESA dala zelenou sondě BepiColombo k Merkuru
BepiColombo je dalším evropským výzkumným planetárním projektem, který bude tentokráte realizován ve spolupráci s Japonskem. Tato dvojitá sonda – skládající se ze dvou orbiterů pro výzkum planety a pro výzkum jejího magnetického pole – dolétne k planetě Merkur po šestiletém putování vnitřními oblastmi Sluneční soustavy a následně provede velmi komplexní a detailní výzkum planety, jaký kdy byl realizován.
Jedna část sondy – MPO (Mercury Planetary Orbiter) – bude zhotovena pod dohledem ESA, druhý orbiter s označením MMO (Mercury Magnetospheric Orbiter) připraví Japonská kosmická agentura JAXA. Třetí část projektu – přeletový modul MTM (Mercury Transfer Module), který rovněž vyrobí ESA, bude poskytovat elektrickou energii a chemický raketový pohon potřebný pro přelet k Merkuru. Tyto tři moduly budou před startem smontovány dohromady a v průběhu přeletové fáze budou tvořit jeden kompaktní celek.
Modul MPO bude vybaven velmi důmyslnou sadou jedenácti vědeckých přístrojů, z nichž 10 dodají výrobci z evropských členských států ESA, jeden přístroj vyrobí Rusko. Japonský modul MMO ponese 5 moderních vědeckých přístrojů, z nichž jeden bude původem z Evropy a čtyři dodá Japonsko.
ESA je nyní připravena udělit hlavní kontrakt na vývoj sondy BepiColombo společnosti Astrium GmbH (Friedrichshafen, Německo), což obnáší návrh celé mise a návrh, vývoj a zhotovení přeletového modulu sondy. Astrium GmbH bude také poskytovat technickou podporu při přípravě startu sondy a při jejích prověrkách na oběžné dráze.
Dosažení planety Merkur a navedení sondy na stabilní oběžnou dráhu kolem planety bude obtížný úkol vzhledem k silné gravitaci Slunce. BepiColombo dolétne k planetě, kterou zatím studovala pouze americká sonda Mariner 10 v polovině 70. let minulého století – je to opravdu začátek nového výzkumu. (Nutno však doplnit, že v době startu sondy BepiColombo bude již na oběžné dráze kolem Merkuru kroužit další americká sonda MESSENGER.)
V průběhu přeletové fáze mise uskuteční sonda několik důležitých manévrů za využití gravitačního pole Měsíce, Země, Venuše a Merkuru v kombinaci s pohonem vlastním iontovým raketovým motorem. Tato inovační kombinace raketového motoru s malým tahem a gravitační asistence (gravitačního praku) velkých těles byla prověřena na evropské měsíční sondě SMART-1.
Jakmile se sonda přiblíží k Merkuru, transportní modul se oddělí a dvojice spojených kosmických sond použije konvenční raketové motory k navedení na polární eliptickou oběžnou dráhu kolem planety. Když bude dosaženo plánované oběžné dráhy pro orbiter MMO, druhý (evropský) modul se oddělí a pomocí raketových motorů na chemický pohon sestoupí na nižší kruhovou oběžnou dráhu, umožňující podrobný výzkum planety. Studium planety by mělo probíhat minimálně po dobu jednoho pozemského roku.
Provozování sondy v nevlídném prostředí planety Merkur představuje mimořádnou technologickou výzvu. Merkur je nejbližší planetou vzhledem ke Slunci a přímé sluneční záření bude zahřívat sondu přibližně 10krát intenzivněji než na oběžné dráze kolem Země.
Kromě toho povrch planety Merkur, jehož teplota může dosáhnout až +470 °C, nejen že odráží sluneční světlo, ale také produkuje vlastní tepelné infračervené záření. Proto bude sonda odolávat extrémním teplotním podmínkám. To bude jeden z důležitých faktorů při konstrukci sondy.
Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
