Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  ESA doporučila k realizaci dalších 17 kosmických projektů v režii českých firem
redakce Vytisknout článek

ESA doporučila k realizaci dalších 17 kosmických projektů v režii českých firem

Logo České kosmické kanceláře
Logo České kosmické kanceláře
Evropská kosmická agentura (ESA) doporučila k realizaci 17 z 63 českých projektů, podaných do druhé výzvy Pobídkového programu pro česká pracoviště. Firmy, výzkumné instituce a univerzity z ČR se tak budou podílet na výzkumných projektech v oblasti pozemního segmentu, pozorování Země, raketových nosičů, navigace, a zejména pak v oblasti technologických řešení s širším využitím. U čtyř doporučených projektů je řešitelem ČVUT či Ústav Akademie věd ČR a u 13 potom soukromé firmy. Pro schválené projekty z druhé výzvy je připraven rozpočet ve výši přes 75 miliónů korun.

Tisková zpráva České kosmické kanceláře ze 28. července 2011.

"Cílem Pobídkového programu je připravit české instituce tak, aby byly konkurenceschopné a mohly se úspěšně zapojit do povinných i volitelných programů ESA," říká ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář a dodává: "Výběru projektů předchází technická expertiza prováděná odborníky z ESA a o výběru následně rozhoduje společná pracovní skupina ESA a České republiky. Zatímco z první výzvy vzešlo 14 českých projektů čerpajících z rozpočtu v celkové hodnotě 65 miliónů korun, tentokrát bylo doporučeno 17 projektů s rozpočtem ještě zhruba o deset miliónů vyšším."

Mezi firmy a pracoviště, které uspěly v tomto "národním" tendru ESA, patří: Honeywell ČR, EGGO Space, Iguassu Software Systems, Czech Space Research Centre, Gisat, ANF DATA, Český metrologický institut, Výzkumný a zkušební letecký ústav, Explosia, SYNPO, ProjectSoft HK, Frentech Aerospace, Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT, Astronomický ústav a Ústav fyziky atmosféry AV ČR.

Zájemci podávali návrhy z následujících tří kategorií projektů, které stanovila ESA s ohledem na cíle pobídkového programu:

  • letový hardware, s upřednostněním aktivit spojených se základním vybavením družic, senzorů či obecných technologií s potenciálem jejich opětovného využití,
  • výzkumné a vývojové aktivity, včetně studií proveditelnosti, vedoucí k softwarovým nebo hardwarovým produktům, službám nebo ověření technologií,
  • přípravné aktivity (např. studie, formulace uživatelských požadavků, průzkumy trhu) podporující českou konkurenceschopnost v povinných a volitelných programech ESA, kterých se Česká republika účastní.

Česká republika se stala 18. členským státem ESA v roce 2008. V prvních šesti letech po vstupu má ČR pro financování výhradně českých projektů garantovanou téměř polovinu svého povinného příspěvku, přibližně 60 milionů korun ročně. V současné době u nás podle České kosmické kanceláře běží na tři desítky projektů s českou účastí a dalších 17 bylo právě vybráno ve druhé výzvě Pobídkového programu pro česká pracoviště. Mimo to se připravují také projekty s českou účastí i v jiných programech ESA.

Zájemci o kosmický průmysl mají podle slov Jana Koláře možnost přihlásit se do třetí výzvy, kterou ESA plánuje v horizontu dvou let. "O termínu třetí výzvy ještě nebylo definitivně rozhodnuto, ale předpokládá se, že bude vyhlášena někdy na přelomu let 2012 a 2013. Nicméně již od našeho vstupu do ESA se potenciální zájemci z řad firem a institucí mohou zapojovat do projektů v programech ESA, do kterých ČR přispívá," podotýká Kolář z České kosmické kanceláře.

Česká kosmická kancelář, o.p.s., je neziskovou společností, která působí od roku 2003 jako administrativní organizace pro koordinaci kosmických aktivit v České republice. Je kontaktní organizací pro spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a jinými mezinárodními kosmickými organizacemi. Usiluje o co nejširší a nejefektivnější zapojení českých výzkumných a vývojových pracovišť především do evropských kosmických programů. Kancelář také zastupuje Českou republiku v odborných orgánech EU, ESA a v Mezinárodní astronautické federaci (IAF). Internetové stránky: www.czechspace.cz




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »