Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  ESA doporučila k realizaci dalších 17 kosmických projektů v režii českých firem
redakce Vytisknout článek

ESA doporučila k realizaci dalších 17 kosmických projektů v režii českých firem

Logo České kosmické kanceláře
Logo České kosmické kanceláře
Evropská kosmická agentura (ESA) doporučila k realizaci 17 z 63 českých projektů, podaných do druhé výzvy Pobídkového programu pro česká pracoviště. Firmy, výzkumné instituce a univerzity z ČR se tak budou podílet na výzkumných projektech v oblasti pozemního segmentu, pozorování Země, raketových nosičů, navigace, a zejména pak v oblasti technologických řešení s širším využitím. U čtyř doporučených projektů je řešitelem ČVUT či Ústav Akademie věd ČR a u 13 potom soukromé firmy. Pro schválené projekty z druhé výzvy je připraven rozpočet ve výši přes 75 miliónů korun.

Tisková zpráva České kosmické kanceláře ze 28. července 2011.

"Cílem Pobídkového programu je připravit české instituce tak, aby byly konkurenceschopné a mohly se úspěšně zapojit do povinných i volitelných programů ESA," říká ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář a dodává: "Výběru projektů předchází technická expertiza prováděná odborníky z ESA a o výběru následně rozhoduje společná pracovní skupina ESA a České republiky. Zatímco z první výzvy vzešlo 14 českých projektů čerpajících z rozpočtu v celkové hodnotě 65 miliónů korun, tentokrát bylo doporučeno 17 projektů s rozpočtem ještě zhruba o deset miliónů vyšším."

Mezi firmy a pracoviště, které uspěly v tomto "národním" tendru ESA, patří: Honeywell ČR, EGGO Space, Iguassu Software Systems, Czech Space Research Centre, Gisat, ANF DATA, Český metrologický institut, Výzkumný a zkušební letecký ústav, Explosia, SYNPO, ProjectSoft HK, Frentech Aerospace, Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT, Astronomický ústav a Ústav fyziky atmosféry AV ČR.

Zájemci podávali návrhy z následujících tří kategorií projektů, které stanovila ESA s ohledem na cíle pobídkového programu:

  • letový hardware, s upřednostněním aktivit spojených se základním vybavením družic, senzorů či obecných technologií s potenciálem jejich opětovného využití,
  • výzkumné a vývojové aktivity, včetně studií proveditelnosti, vedoucí k softwarovým nebo hardwarovým produktům, službám nebo ověření technologií,
  • přípravné aktivity (např. studie, formulace uživatelských požadavků, průzkumy trhu) podporující českou konkurenceschopnost v povinných a volitelných programech ESA, kterých se Česká republika účastní.

Česká republika se stala 18. členským státem ESA v roce 2008. V prvních šesti letech po vstupu má ČR pro financování výhradně českých projektů garantovanou téměř polovinu svého povinného příspěvku, přibližně 60 milionů korun ročně. V současné době u nás podle České kosmické kanceláře běží na tři desítky projektů s českou účastí a dalších 17 bylo právě vybráno ve druhé výzvě Pobídkového programu pro česká pracoviště. Mimo to se připravují také projekty s českou účastí i v jiných programech ESA.

Zájemci o kosmický průmysl mají podle slov Jana Koláře možnost přihlásit se do třetí výzvy, kterou ESA plánuje v horizontu dvou let. "O termínu třetí výzvy ještě nebylo definitivně rozhodnuto, ale předpokládá se, že bude vyhlášena někdy na přelomu let 2012 a 2013. Nicméně již od našeho vstupu do ESA se potenciální zájemci z řad firem a institucí mohou zapojovat do projektů v programech ESA, do kterých ČR přispívá," podotýká Kolář z České kosmické kanceláře.

Česká kosmická kancelář, o.p.s., je neziskovou společností, která působí od roku 2003 jako administrativní organizace pro koordinaci kosmických aktivit v České republice. Je kontaktní organizací pro spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a jinými mezinárodními kosmickými organizacemi. Usiluje o co nejširší a nejefektivnější zapojení českých výzkumných a vývojových pracovišť především do evropských kosmických programů. Kancelář také zastupuje Českou republiku v odborných orgánech EU, ESA a v Mezinárodní astronautické federaci (IAF). Internetové stránky: www.czechspace.cz




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »