Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  ESA připravuje vlastní raketoplán

ESA připravuje vlastní raketoplán

Návrat evropského bezpilotního raketoplánu IXV z oběžné dráhy - kresba
Návrat evropského bezpilotního raketoplánu IXV z oběžné dráhy - kresba
Evropská kosmická agentura ESA by měla v létě formálně schválit výrobu demonstrátoru kosmického raketoplánu pod vedením italských konstruktérů, který bude vypuštěn do vesmíru pomocí nosné rakety, zpět k Zemi poletí jako letadlo a nakonec přistane na padáku na hladině Tichého oceánu.

Zařízení označované jako Intermediate eXperimental Vehicle (IXV) bude na první zkušební let vyneseno pomocí nové evropské nosné rakety Vega v létě 2013. Během letu dosáhne maximální výšky 480 km nad zemí, pak bude následovat sestup k zemskému povrchu, let za pomoci aerodynamických prvků a přistání na padáku.

Kontrakt na výrobu kosmického dopravního prostředku o hmotnosti zhruba 2 tuny byl udělen italské firmě Thales Alenia Space. Celkové náklady na realizaci mise se odhadují na 100 miliónů euro (143 milióny dolarů). Výroba vztlakového tělesa by měla začít v září 2011.

Připravovaný dopravní prostředek je ambiciózní evropskou kosmickou lodí pro mnohonásobné použití, která se bude v autonomním režimu vracet zpět na Zemi z nízké oběžné dráhy. Může se stát základním kamenem pro široký rozsah kosmických aplikací, a to například v oblasti kosmické dopravy, výzkumu a automatických oprav kosmické infrastruktury.

Let demonstrátoru bude poměrně krátký, avšak IXV je velkým krokem pro Evropu. Připravovaný dopravní prostředek je prototypem budoucích dopravních systémů, které budou obsluhovat Mezinárodní kosmickou stanici, přistávat na jiných planetách a dopravovat kosmonauty na oběžnou dráhu kolem Země.

Při konstrukci IXV budou využity rovněž mnohaleté zkušenosti ESA s vývojem raketoplánu Hermes, jehož vývoj byl ukončen v roce 1992.

Vztlakové těleso IXV bude na břiše pokryto přibližně 28 zdokonalenými keramickými destičkami tepelné ochrany, zatímco horní část raketoplánu bude chránit během sestupu atmosférou bílý ablativní materiál.

Evropský bezpilotní raketoplán IXV před navedením na OD - kresba
Evropský bezpilotní raketoplán IXV před navedením na OD - kresba
Těleso IXV bude mít tvar zvláštního tupého doutníku bez křídel a nebude přistávat na přistávací dráze jako americký raketoplán Space Shuttle. Místo toho tato kosmická loď o délce 5 metrů zlehka dopadne na padáku do vln Tichého oceánu, odkud bude vylovena italským námořnictvem nebo obchodním plavidlem.

Přestože nebude mít křídla, může IXV jako vztlakové těleso významně manévrovat v atmosféře a měnit směr letu. Činnost dvou elektromechanických klapek v zadní části tělesa bude řídit IXV během návratu z oběžné dráhy.

Předpokládá se, že při prvním startu raketoplán IXV přistane v oblasti o průměru 4,5 km, avšak při dalších startech bude přistávat s mnohem větší přesností.

"První start je veden jako demonstrační mise. Návratové těleso bude vypuštěno pomocí nosné rakety Vega, která odstartuje z evropského kosmodromu v Kourou, přičemž se uskuteční rovněž prověrka veškerého pozemního segmentu," říká projektový manažer Giorgio Tumino. "Jakmile raketoplán vstoupí do zemské atmosféry, podmínky budou odpovídat návratu z nízké oběžné dráhy (bude mít rychlost asi 7,5 km/s), takže získáme zkušenosti o všech klíčových charakteristikách během přistávacího manévru."

Zdroj: spaceflightnow a www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »