Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  ESA připravuje vlastní raketoplán

ESA připravuje vlastní raketoplán

Návrat evropského bezpilotního raketoplánu IXV z oběžné dráhy - kresba
Návrat evropského bezpilotního raketoplánu IXV z oběžné dráhy - kresba
Evropská kosmická agentura ESA by měla v létě formálně schválit výrobu demonstrátoru kosmického raketoplánu pod vedením italských konstruktérů, který bude vypuštěn do vesmíru pomocí nosné rakety, zpět k Zemi poletí jako letadlo a nakonec přistane na padáku na hladině Tichého oceánu.

Zařízení označované jako Intermediate eXperimental Vehicle (IXV) bude na první zkušební let vyneseno pomocí nové evropské nosné rakety Vega v létě 2013. Během letu dosáhne maximální výšky 480 km nad zemí, pak bude následovat sestup k zemskému povrchu, let za pomoci aerodynamických prvků a přistání na padáku.

Kontrakt na výrobu kosmického dopravního prostředku o hmotnosti zhruba 2 tuny byl udělen italské firmě Thales Alenia Space. Celkové náklady na realizaci mise se odhadují na 100 miliónů euro (143 milióny dolarů). Výroba vztlakového tělesa by měla začít v září 2011.

Připravovaný dopravní prostředek je ambiciózní evropskou kosmickou lodí pro mnohonásobné použití, která se bude v autonomním režimu vracet zpět na Zemi z nízké oběžné dráhy. Může se stát základním kamenem pro široký rozsah kosmických aplikací, a to například v oblasti kosmické dopravy, výzkumu a automatických oprav kosmické infrastruktury.

Let demonstrátoru bude poměrně krátký, avšak IXV je velkým krokem pro Evropu. Připravovaný dopravní prostředek je prototypem budoucích dopravních systémů, které budou obsluhovat Mezinárodní kosmickou stanici, přistávat na jiných planetách a dopravovat kosmonauty na oběžnou dráhu kolem Země.

Při konstrukci IXV budou využity rovněž mnohaleté zkušenosti ESA s vývojem raketoplánu Hermes, jehož vývoj byl ukončen v roce 1992.

Vztlakové těleso IXV bude na břiše pokryto přibližně 28 zdokonalenými keramickými destičkami tepelné ochrany, zatímco horní část raketoplánu bude chránit během sestupu atmosférou bílý ablativní materiál.

Evropský bezpilotní raketoplán IXV před navedením na OD - kresba
Evropský bezpilotní raketoplán IXV před navedením na OD - kresba
Těleso IXV bude mít tvar zvláštního tupého doutníku bez křídel a nebude přistávat na přistávací dráze jako americký raketoplán Space Shuttle. Místo toho tato kosmická loď o délce 5 metrů zlehka dopadne na padáku do vln Tichého oceánu, odkud bude vylovena italským námořnictvem nebo obchodním plavidlem.

Přestože nebude mít křídla, může IXV jako vztlakové těleso významně manévrovat v atmosféře a měnit směr letu. Činnost dvou elektromechanických klapek v zadní části tělesa bude řídit IXV během návratu z oběžné dráhy.

Předpokládá se, že při prvním startu raketoplán IXV přistane v oblasti o průměru 4,5 km, avšak při dalších startech bude přistávat s mnohem větší přesností.

"První start je veden jako demonstrační mise. Návratové těleso bude vypuštěno pomocí nosné rakety Vega, která odstartuje z evropského kosmodromu v Kourou, přičemž se uskuteční rovněž prověrka veškerého pozemního segmentu," říká projektový manažer Giorgio Tumino. "Jakmile raketoplán vstoupí do zemské atmosféry, podmínky budou odpovídat návratu z nízké oběžné dráhy (bude mít rychlost asi 7,5 km/s), takže získáme zkušenosti o všech klíčových charakteristikách během přistávacího manévru."

Zdroj: spaceflightnow a www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »