Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Evropa chce vyslat na Mars pojízdnou laboratoř

Evropa chce vyslat na Mars pojízdnou laboratoř

ExoMars.jpg
V červnu 2011 odstartuje k planetě Mars evropská kosmická sonda. Projekt je však zatím ve stadiu rozpracování. Stále ještě nebylo rozhodnuto, jak bude sonda vypadat. Počátkem dubna letošního roku se uskutečnila v Birminghamu (Velká Británie) mezinárodní konference o problémech výzkumu vesmíru. Na této konferenci evropští vědci velice důrazně apelovali na to, aby součástí této výzkumné mise k Marsu byla i pojízdná laboratoř jako součást programu Aurora. (V rámci dlouhodobého programu Aurora, jehož konečným cílem má být přistání evropských kosmonautů na Marsu, se počítalo mj. s projektem laboratoře ExoMars - viz titulní obrázek.)

Vědci jsou přesvědčeni, že se jim pomocí přístrojů na pojízdné laboratoři (marsochodu) podaří splnit hlavní úkol mise: uskutečnit detailní analýzu povrchových hornin a pokusit se vypátrat na povrchu planety stopy živých organismů, existujících na Marsu v současnosti či v dávné minulosti.Předpokládá se, že marsochod bude vybaven vědeckými přístroji, které budou pátrat po stopách života, určovat chemické složení povrchových a podpovrchových hornin, zjišťovat obsah vody v horninách, a také zjišťovat možná potenciální nebezpečí pro budoucí pilotované expedice na planetu Mars.

Další přístroje budou monitorovat seismickou aktivitu Marsu, která může vznikat v důsledku činnosti velkých marťanských sopek, v důsledku zemětřesení ("marsotřesení") či geotermálními procesy. Předpokládá se rovněž, že pojízdná laboratoř bude opatřena vrtnou soustavou, schopnou proniknout až do hloubky 2 metry. Dále ve vybavení marsochodu bude plynový analyzátor (podobný tomu na neúspěšném britském modulu Beagle 2), který bude detekovat stabilní izotopy v atmosféře i v horninách na povrchu planety.

Ale to jsou zatím jen závěry vědecké konference. Oficiální posouzení priorit takovéto mise se uskuteční v prosinci 2005 na zasedání ministrů států Evropské kosmické agentury ESA. (Mimochodem zde by mělo být rozhodnuto mj. o účasti ESA na vývoji ruského mnohonásobně použitelného dopravního prostředku pro 6 osob s názvem KLIPER.)

Již nyní je však jasné, že tato evropská sonda k Marsu, plánovaná na červen 2011, odstartuje na palubě ruské nosné rakety Sojuz 2b s urychlovacím stupněm Fregat a že tato raketa bude startovat z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně (Jižní Amerika). Na oběžnou dráhu kolem Marsu bude sonda navedena v červnu 2013.

Zdroj: spacenews.ru a www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Sluneční skvrny foceno afokalne AR 102/600 mm zvětšení 24x

Další informace »