Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Evropa chce vyslat na Mars pojízdnou laboratoř

Evropa chce vyslat na Mars pojízdnou laboratoř

ExoMars.jpg
V červnu 2011 odstartuje k planetě Mars evropská kosmická sonda. Projekt je však zatím ve stadiu rozpracování. Stále ještě nebylo rozhodnuto, jak bude sonda vypadat. Počátkem dubna letošního roku se uskutečnila v Birminghamu (Velká Británie) mezinárodní konference o problémech výzkumu vesmíru. Na této konferenci evropští vědci velice důrazně apelovali na to, aby součástí této výzkumné mise k Marsu byla i pojízdná laboratoř jako součást programu Aurora. (V rámci dlouhodobého programu Aurora, jehož konečným cílem má být přistání evropských kosmonautů na Marsu, se počítalo mj. s projektem laboratoře ExoMars - viz titulní obrázek.)

Vědci jsou přesvědčeni, že se jim pomocí přístrojů na pojízdné laboratoři (marsochodu) podaří splnit hlavní úkol mise: uskutečnit detailní analýzu povrchových hornin a pokusit se vypátrat na povrchu planety stopy živých organismů, existujících na Marsu v současnosti či v dávné minulosti.Předpokládá se, že marsochod bude vybaven vědeckými přístroji, které budou pátrat po stopách života, určovat chemické složení povrchových a podpovrchových hornin, zjišťovat obsah vody v horninách, a také zjišťovat možná potenciální nebezpečí pro budoucí pilotované expedice na planetu Mars.

Další přístroje budou monitorovat seismickou aktivitu Marsu, která může vznikat v důsledku činnosti velkých marťanských sopek, v důsledku zemětřesení ("marsotřesení") či geotermálními procesy. Předpokládá se rovněž, že pojízdná laboratoř bude opatřena vrtnou soustavou, schopnou proniknout až do hloubky 2 metry. Dále ve vybavení marsochodu bude plynový analyzátor (podobný tomu na neúspěšném britském modulu Beagle 2), který bude detekovat stabilní izotopy v atmosféře i v horninách na povrchu planety.

Ale to jsou zatím jen závěry vědecké konference. Oficiální posouzení priorit takovéto mise se uskuteční v prosinci 2005 na zasedání ministrů států Evropské kosmické agentury ESA. (Mimochodem zde by mělo být rozhodnuto mj. o účasti ESA na vývoji ruského mnohonásobně použitelného dopravního prostředku pro 6 osob s názvem KLIPER.)

Již nyní je však jasné, že tato evropská sonda k Marsu, plánovaná na červen 2011, odstartuje na palubě ruské nosné rakety Sojuz 2b s urychlovacím stupněm Fregat a že tato raketa bude startovat z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně (Jižní Amerika). Na oběžnou dráhu kolem Marsu bude sonda navedena v červnu 2013.

Zdroj: spacenews.ru a www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



41. vesmírný týden 2024

41. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 10. do 13. 10. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, téměř celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je vysoká. Na večerní oblohu má vstoupit poměrně jasná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Při testu rakety Vulcan došlo k anomálii a uletěla tryska postranního motoru, ale bez vlivu na doručení nákladu na oběžnou dráhu. Očekáváme přistání mise Crew-8 z ISS zpátky na Zemi. Očekáváme starty dvou kosmických sond, jakmile bude opět povoleno raketám Falcon startovat. Před 60 lety proběhla riskantní mise Voschod 1 se třemi kosmonauty na palubě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře vykukující skrz mraky…

Půlku večera jsem koukal na temnou deku na severu a čekal jsem alespoň na krátký okamžik, kdy se protrhne, protože podle všech aurorálních monitorů bylo jasné, že to za ní svítí jak zběsilé.

Další informace »