Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Evropa se dočkala, Columbus míří k ISS
Petr Kubala Vytisknout článek

Evropa se dočkala, Columbus míří k ISS

Start raketoplánu Atlantis (STS-122)
Start raketoplánu Atlantis (STS-122)
Velkým písmem se zapíše 7. únor 2008 do historie evropské kosmonautiky a vědy vůbec. Americký raketoplán Atlantis se vydal na misi STS-122. V nákladovém prostoru kosmického korábu je evropský vědecký modul Columbus.

Start raketoplánu Atlantis měl proběhnout již 6. prosince loňského roku. Krátce před startem se ale objevily technické problémy. Dvě čidla ECO, které signalizují úroveň hladiny kapalného vodíku v nádrži, přestala pracovat. Podle přísných regulí přitom musí během startu fungovat všechny čtyři čidla ECO. Jejich úkolem je měřit hladinu kapalného vodíku ve vnější palivové nádrži a ohlídat tak včasné vypnutí motorů raketoplánu. Problémy přetrvávaly i poté a tak byl start neustále posouván. Následná oprava odložila start až na počátek února.

Evropský modul Columbus
Evropský modul Columbus
Atlantis odstartoval na svou misi 7. února ve 20:45 našeho času. K Mezinárodní kosmické stanici (ISS) dorazí vesmírný koráb v sobotu 9. února v 17:32 našeho času. Cílem mise je dopravit k ISS modul Evropské kosmické agentury Columbus. Modul o délce 7 m a průměru 4,6 m bude sloužit pro vědecké experimenty. Data z něj budou přenášena do řídicího střediska v německém Oberpfaffenhofenu.

Během mise bude také vyměněn jeden z členů stále posádky ISS. Léopold Eyharts z ESA nahradí amerického kolegu Daniela Taniho. Během mise STS-122 se plánuji tři výstupy do kosmu, při kterých budou astronauti propojovat modul Columbus se zbytkem stanice, instalovat vědecké experimenty na vnější straně modulu apod. Pokud půjde vše dobře a nedojde k prodloužení mise, odpojí se kosmický koráb od ISS 16. února. O dva dny později by měl Atlantis dosednout na plochu Kennedyho vesmírného střediska. Další a možná i poslední misí raketoplánu Atlantis má být servisní let k Hubblově kosmickému dalekohledu (HST). Start mise je prozatím naplánován na srpen letošního roku.

Na ISS je v těchto dnech opravdu rušno. V úterý 5. února vyrazila z kazašského kosmodromu Bajkonur ruská nákladní loď Progress M-63. O dva dny později se kosmická loď se zásobami spojila s ISS.

ATV_to_ISS_L.jpg
Další významná událost pro evropskou kosmonautiku na sebe zřejmě nenechá dlouho čekat. Již 8. března by se měla do vesmíru vydat automatická nákladní loď ATV. Jedná se o jeden z dalších velmi významných příspěvků ESA při stavbě ISS. ATV dopraví k ISS velké množství zásob. Přibližně po půl roce bude naplněna nepotřebným materiálem, odpojí se od stanice a bude následně navedena do hustých vrstev atmosféry. Na oběžnou dráhu má ATV dopravit nosná raketa Ariane-5ESV z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně.

Další start kosmického korábu je pak naplánován na 11. března. K ISS se má vydat raketoplán Endeavour v rámci mise STS-123.

Zdroj:

Doporučené odkazy:




O autorovi



9. vesmírný týden 2021

9. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 3. do 7. 3. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je dobře vidět jasný Mars, který prochází pod hvězdokupou Plejády. Taky je vidět planeta Uran a planetka Vesta, která bude v opozici. Večer se dá také spatřit kužel zvířetníkového světla. Merkur je v západní elongaci, viditelný snad na denní obloze. Perseverance úspěšně testuje kamery a další přístroje na povrchu Marsu. Očekáváme start rakety Falcon 9 už v noci na pondělí. Týden bohatý na starty raket právě ukončuje výstup astronautů z ISS. Před 45 lety zasáhla Veněra 3 jako první umělé těleso Venuši, bohužel nefunkční.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

planéty počas roku 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2021 získal snímek „Planéty počas roku 2020“, jehož autorem je Tadeáš Valent   Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Animácia pohybu blízkozemskej planetky s označením 2021 DW1

Další informace »