< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Evropa se dočkala, Columbus míří k ISS
Petr Kubala Vytisknout článek

Evropa se dočkala, Columbus míří k ISS

Start raketoplánu Atlantis (STS-122)
Start raketoplánu Atlantis (STS-122)
Velkým písmem se zapíše 7. únor 2008 do historie evropské kosmonautiky a vědy vůbec. Americký raketoplán Atlantis se vydal na misi STS-122. V nákladovém prostoru kosmického korábu je evropský vědecký modul Columbus.

Start raketoplánu Atlantis měl proběhnout již 6. prosince loňského roku. Krátce před startem se ale objevily technické problémy. Dvě čidla ECO, které signalizují úroveň hladiny kapalného vodíku v nádrži, přestala pracovat. Podle přísných regulí přitom musí během startu fungovat všechny čtyři čidla ECO. Jejich úkolem je měřit hladinu kapalného vodíku ve vnější palivové nádrži a ohlídat tak včasné vypnutí motorů raketoplánu. Problémy přetrvávaly i poté a tak byl start neustále posouván. Následná oprava odložila start až na počátek února.

Evropský modul Columbus
Evropský modul Columbus
Atlantis odstartoval na svou misi 7. února ve 20:45 našeho času. K Mezinárodní kosmické stanici (ISS) dorazí vesmírný koráb v sobotu 9. února v 17:32 našeho času. Cílem mise je dopravit k ISS modul Evropské kosmické agentury Columbus. Modul o délce 7 m a průměru 4,6 m bude sloužit pro vědecké experimenty. Data z něj budou přenášena do řídicího střediska v německém Oberpfaffenhofenu.

Během mise bude také vyměněn jeden z členů stále posádky ISS. Léopold Eyharts z ESA nahradí amerického kolegu Daniela Taniho. Během mise STS-122 se plánuji tři výstupy do kosmu, při kterých budou astronauti propojovat modul Columbus se zbytkem stanice, instalovat vědecké experimenty na vnější straně modulu apod. Pokud půjde vše dobře a nedojde k prodloužení mise, odpojí se kosmický koráb od ISS 16. února. O dva dny později by měl Atlantis dosednout na plochu Kennedyho vesmírného střediska. Další a možná i poslední misí raketoplánu Atlantis má být servisní let k Hubblově kosmickému dalekohledu (HST). Start mise je prozatím naplánován na srpen letošního roku.

Na ISS je v těchto dnech opravdu rušno. V úterý 5. února vyrazila z kazašského kosmodromu Bajkonur ruská nákladní loď Progress M-63. O dva dny později se kosmická loď se zásobami spojila s ISS.

ATV_to_ISS_L.jpg
Další významná událost pro evropskou kosmonautiku na sebe zřejmě nenechá dlouho čekat. Již 8. března by se měla do vesmíru vydat automatická nákladní loď ATV. Jedná se o jeden z dalších velmi významných příspěvků ESA při stavbě ISS. ATV dopraví k ISS velké množství zásob. Přibližně po půl roce bude naplněna nepotřebným materiálem, odpojí se od stanice a bude následně navedena do hustých vrstev atmosféry. Na oběžnou dráhu má ATV dopravit nosná raketa Ariane-5ESV z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně.

Další start kosmického korábu je pak naplánován na 11. března. K ISS se má vydat raketoplán Endeavour v rámci mise STS-123.

Zdroj:

Doporučené odkazy:




O autorovi

Petr Kubala

V letech 2008 a 2009 byl vedoucím redaktorem astro.cz.

Další články autora (104)

45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »