Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Evropská sonda proletí okolo planetky
Petr Kubala Vytisknout článek

Evropská sonda proletí okolo planetky

Rosetta.jpg
Evropská kosmická sonda Rosetta proletí v pátek 5. září ve 20:58 našeho času okolo planetky 2867 Šteins. Hlavním cílem ambiciózního projektu je ale kometa 67/P Churyumov-Gerasimenko.

Rosetta odstartovala na svou pouť 2. března 2004 pomocí rakety Ariane 5. Kosmické plavidlo se skládá z orbitální části a z miniaturního přistávacího modulu (Philae). Úkolem sondy Rosetta je dlouhodobý výzkum komety 67/P Churyumov-Gerasimenko.

Dlouhá cesta k cíli

Na své cestě vesmírem čeká na sondu řada gravitačních manévrů. První se uskutečnil v březnu 2005, kdy Rosetta prolétla 1 955 km nad zemským povrchem. Další zastávkou byl Mars v březnu 2007 a pak znovu Země v listopadu 2007. Po průletu okolo planetky Šteins se Rosetta opět vrátí v listopadu 2009 k Zemi. V červenci 2010 mine Rosetta další planetku (21) Lutetia a poté bude uložena ke spánku. K hlavnímu cíli - kometě 67/P Churyumov-Gerasimenko přiletí v květnu 2014 a jako první sonda v historii bude navedena na její oběžnou dráhu. Tím ale pokořování milníku zdaleka nekončí. V listopadu 2014 má modul Philae na povrchu komety dokonce přistát.

Průlet okolo planetky Šteins

Vraťme se ale zpět k průletu okolo planetky Šteins. Evropská kosmická agentura nedávno zpřesnila údaje o manévru. Rosetta se nejvíce k povrchu planetky přiblíží na vzdálenost asi 800 km v pátek 5. září ve 20:58 našeho času. V té době ale nebude spojení se sondou možné, pokud se vše podaří, ozve se Rosetta okolo 22:23 našeho času. Na první fotografie a data si budeme muset chvíli počkat. ESA je hodlá zveřejnit v sobotu okolo oběda na stránkách ESA TV: http://television.esa.int/

Planetka s lotyšským jménem

Planetka 2867 Šteins byla objevena 4. listopadu 1969 ruským astronomem Nikolajem Černochem. Ten ji pojmenoval po lotyšském astronomovi Karlis Šteins (1911-1983), který se sám zabývala výzkumem planetek. V roce 1933 objevil planetku, později pojmenovanou po Lotyšku (1284 Latvia). Karlis Šteins vystudoval a pracoval na Lotyšské univerzitě a od roku 1959 zastával funkci ředitele univerzitní hvězdárny. Planetka Šteins má podle odhadů průměr asi 4,6 km a dobu rotace okolo 6 hodin.

Další informace na stránkách astro.cz:


Zdroj:




O autorovi



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »