Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Evropská sonda proletí okolo planetky
Petr Kubala Vytisknout článek

Evropská sonda proletí okolo planetky

Rosetta.jpg
Evropská kosmická sonda Rosetta proletí v pátek 5. září ve 20:58 našeho času okolo planetky 2867 Šteins. Hlavním cílem ambiciózního projektu je ale kometa 67/P Churyumov-Gerasimenko.

Rosetta odstartovala na svou pouť 2. března 2004 pomocí rakety Ariane 5. Kosmické plavidlo se skládá z orbitální části a z miniaturního přistávacího modulu (Philae). Úkolem sondy Rosetta je dlouhodobý výzkum komety 67/P Churyumov-Gerasimenko.

Dlouhá cesta k cíli

Na své cestě vesmírem čeká na sondu řada gravitačních manévrů. První se uskutečnil v březnu 2005, kdy Rosetta prolétla 1 955 km nad zemským povrchem. Další zastávkou byl Mars v březnu 2007 a pak znovu Země v listopadu 2007. Po průletu okolo planetky Šteins se Rosetta opět vrátí v listopadu 2009 k Zemi. V červenci 2010 mine Rosetta další planetku (21) Lutetia a poté bude uložena ke spánku. K hlavnímu cíli - kometě 67/P Churyumov-Gerasimenko přiletí v květnu 2014 a jako první sonda v historii bude navedena na její oběžnou dráhu. Tím ale pokořování milníku zdaleka nekončí. V listopadu 2014 má modul Philae na povrchu komety dokonce přistát.

Průlet okolo planetky Šteins

Vraťme se ale zpět k průletu okolo planetky Šteins. Evropská kosmická agentura nedávno zpřesnila údaje o manévru. Rosetta se nejvíce k povrchu planetky přiblíží na vzdálenost asi 800 km v pátek 5. září ve 20:58 našeho času. V té době ale nebude spojení se sondou možné, pokud se vše podaří, ozve se Rosetta okolo 22:23 našeho času. Na první fotografie a data si budeme muset chvíli počkat. ESA je hodlá zveřejnit v sobotu okolo oběda na stránkách ESA TV: http://television.esa.int/

Planetka s lotyšským jménem

Planetka 2867 Šteins byla objevena 4. listopadu 1969 ruským astronomem Nikolajem Černochem. Ten ji pojmenoval po lotyšském astronomovi Karlis Šteins (1911-1983), který se sám zabývala výzkumem planetek. V roce 1933 objevil planetku, později pojmenovanou po Lotyšku (1284 Latvia). Karlis Šteins vystudoval a pracoval na Lotyšské univerzitě a od roku 1959 zastával funkci ředitele univerzitní hvězdárny. Planetka Šteins má podle odhadů průměr asi 4,6 km a dobu rotace okolo 6 hodin.

Další informace na stránkách astro.cz:


Zdroj:




O autorovi



48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars

Foceno mobilem dalekohled AR 152/760 mm okular 5 mm plus baarlow 2x

Další informace »