Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Evropská sonda proletí okolo planetky
Petr Kubala Vytisknout článek

Evropská sonda proletí okolo planetky

Rosetta.jpg
Evropská kosmická sonda Rosetta proletí v pátek 5. září ve 20:58 našeho času okolo planetky 2867 Šteins. Hlavním cílem ambiciózního projektu je ale kometa 67/P Churyumov-Gerasimenko.

Rosetta odstartovala na svou pouť 2. března 2004 pomocí rakety Ariane 5. Kosmické plavidlo se skládá z orbitální části a z miniaturního přistávacího modulu (Philae). Úkolem sondy Rosetta je dlouhodobý výzkum komety 67/P Churyumov-Gerasimenko.

Dlouhá cesta k cíli

Na své cestě vesmírem čeká na sondu řada gravitačních manévrů. První se uskutečnil v březnu 2005, kdy Rosetta prolétla 1 955 km nad zemským povrchem. Další zastávkou byl Mars v březnu 2007 a pak znovu Země v listopadu 2007. Po průletu okolo planetky Šteins se Rosetta opět vrátí v listopadu 2009 k Zemi. V červenci 2010 mine Rosetta další planetku (21) Lutetia a poté bude uložena ke spánku. K hlavnímu cíli - kometě 67/P Churyumov-Gerasimenko přiletí v květnu 2014 a jako první sonda v historii bude navedena na její oběžnou dráhu. Tím ale pokořování milníku zdaleka nekončí. V listopadu 2014 má modul Philae na povrchu komety dokonce přistát.

Průlet okolo planetky Šteins

Vraťme se ale zpět k průletu okolo planetky Šteins. Evropská kosmická agentura nedávno zpřesnila údaje o manévru. Rosetta se nejvíce k povrchu planetky přiblíží na vzdálenost asi 800 km v pátek 5. září ve 20:58 našeho času. V té době ale nebude spojení se sondou možné, pokud se vše podaří, ozve se Rosetta okolo 22:23 našeho času. Na první fotografie a data si budeme muset chvíli počkat. ESA je hodlá zveřejnit v sobotu okolo oběda na stránkách ESA TV: http://television.esa.int/

Planetka s lotyšským jménem

Planetka 2867 Šteins byla objevena 4. listopadu 1969 ruským astronomem Nikolajem Černochem. Ten ji pojmenoval po lotyšském astronomovi Karlis Šteins (1911-1983), který se sám zabývala výzkumem planetek. V roce 1933 objevil planetku, později pojmenovanou po Lotyšku (1284 Latvia). Karlis Šteins vystudoval a pracoval na Lotyšské univerzitě a od roku 1959 zastával funkci ředitele univerzitní hvězdárny. Planetka Šteins má podle odhadů průměr asi 4,6 km a dobu rotace okolo 6 hodin.

Další informace na stránkách astro.cz:


Zdroj:




O autorovi



38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Úplné zatmění Měsíce 2025

Koláž snímků z průběhu zatmění Měsíce pohledem malého refraktoru.

Další informace »