Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Evropská sonda ROSETTA bude monitorovat srážku s kometou

Evropská sonda ROSETTA bude monitorovat srážku s kometou

Rosetta_Tempel1.jpg
Evropská kosmická sonda ROSETTA (start 2. 3. 2004) se zapojí do pozorovací kampaně společně s největšími pozemními dalekohledy i astronomickými družicemi včetně HST. Hlavním úkolem této kampaně bude pozorování srážky projektilu, který se oddělí od sondy DEEP IMPACT, s kometou 9P/Tempel 1. Sonda ROSETTA je na cestě ke kometě 69P/Churyumov-Gerasimenko a do pozorování komety Tempel 1 se zapojí v období 29. 6. až 14. 7. 2005.

DEEP IMPACT je americká kosmická sonda (start 12. 1. 2005), od níž se 3. 7. 2005 oddělí měděný impaktor o hmotnosti 370 kg, který se vydá na samostatnou "sebevražednou" misi, kterou ukončí o den později srážkou s ledovým jádrem cílové komety. Tempel 1 patří mezi krátkoperiodické komety a kolem Slunce obíhá v prostoru mezi drahami planet Mars a Jupiter. Byla objevena v roce 1867. Komety zajímají astronomy především proto, že výzkum jejich stavby a složení může přinést zajímavé informace o původu celé sluneční soustavy, neboť jejich materiál nepodlehl od doby vzniku téměř žádným změnám.

ROSETTA nese na své palubě velmi citlivé přístroje, určené k výzkumu komety Churyumov-Gerasimenko, které budou prověřeny při sledování komety Tempel 1 před srážkou s impaktorem, během srážky i v období několika dnů po vlastní srážce. Ze vzdálenosti 80 miliónů km budou pozorovat kometu, která se bude při pohledu ze sondy nacházet 90° od Slunce. ROSETTA tak bude zaujímat ve vesmíru velmi výhodnou polohu pro pozorování celého úkazu.

Vzhledem k příznivé poloze sondy ROSETTA budou k pozorování srážky využity její přístroje MIRO (Microwave Instrument for the Rosetta Orbiter) a VIRTIS (Visible and Infrared Thermal Imaging Spectrometer). Přístroj MIRO se zaměří na určování chemického složení a teploty plynů v okolí kometárního jádra. VIRTIS bude analyzovat tepelné emise za účelem zjištění složení vyvrženého prachu a může tak odhalit mineralogické složení jádra komety.

Dalším přístrojem sondy ROSETTA, který se zapojí do pozorování, je zařízení s názvem ALICE, což je ultrafialový zobrazovací spektrometr. Pomocí něj bude provedena analýza plynů, unikajících z jádra komety po uskutečněném řízeném impaktu, čímž bude určeno jejich chemické složení.

Do pozorování se zapojí i zobrazovací systém OSIRIS (Optical Spectroscopic and Infrared Remote Imaging Systém), který bude pořizovat fotografie jádra komety z velké vzdálenosti. Astronomové doufají, že se jim podaří zrekonstruovat trojrozměrný model jádra a prachové obálky v jeho okolí, a to za využití dat z aparatury OSIRIS a z velkých pozemních dalekohledů.

Nejpodrobnější informace o kometě Tempel 1 však přinese sonda DEEP IMPACT. Hlavní část sondy prolétne v bezpečné vzdálenosti 500 km od jádra komety. Zjasnění komety (podle odhadu astronomů by se měla jasnost komety zvýšit v době srážky 15krát až 40krát) by mohlo být za určitých okolností pozorovatelné i pouhým okem. Bohužel v Evropě bude již den (ke srážce by mělo dojít 4. července v 7:52 SELČ), a tak se na kometu můžete podívat až ve večerních hodinách. Kometa se bude nacházet v souhvězdí Panny, poblíž jasné hvězdy Spica.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »