Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Evropská sonda ROSETTA bude monitorovat srážku s kometou

Evropská sonda ROSETTA bude monitorovat srážku s kometou

Rosetta_Tempel1.jpg
Evropská kosmická sonda ROSETTA (start 2. 3. 2004) se zapojí do pozorovací kampaně společně s největšími pozemními dalekohledy i astronomickými družicemi včetně HST. Hlavním úkolem této kampaně bude pozorování srážky projektilu, který se oddělí od sondy DEEP IMPACT, s kometou 9P/Tempel 1. Sonda ROSETTA je na cestě ke kometě 69P/Churyumov-Gerasimenko a do pozorování komety Tempel 1 se zapojí v období 29. 6. až 14. 7. 2005.

DEEP IMPACT je americká kosmická sonda (start 12. 1. 2005), od níž se 3. 7. 2005 oddělí měděný impaktor o hmotnosti 370 kg, který se vydá na samostatnou "sebevražednou" misi, kterou ukončí o den později srážkou s ledovým jádrem cílové komety. Tempel 1 patří mezi krátkoperiodické komety a kolem Slunce obíhá v prostoru mezi drahami planet Mars a Jupiter. Byla objevena v roce 1867. Komety zajímají astronomy především proto, že výzkum jejich stavby a složení může přinést zajímavé informace o původu celé sluneční soustavy, neboť jejich materiál nepodlehl od doby vzniku téměř žádným změnám.

ROSETTA nese na své palubě velmi citlivé přístroje, určené k výzkumu komety Churyumov-Gerasimenko, které budou prověřeny při sledování komety Tempel 1 před srážkou s impaktorem, během srážky i v období několika dnů po vlastní srážce. Ze vzdálenosti 80 miliónů km budou pozorovat kometu, která se bude při pohledu ze sondy nacházet 90° od Slunce. ROSETTA tak bude zaujímat ve vesmíru velmi výhodnou polohu pro pozorování celého úkazu.

Vzhledem k příznivé poloze sondy ROSETTA budou k pozorování srážky využity její přístroje MIRO (Microwave Instrument for the Rosetta Orbiter) a VIRTIS (Visible and Infrared Thermal Imaging Spectrometer). Přístroj MIRO se zaměří na určování chemického složení a teploty plynů v okolí kometárního jádra. VIRTIS bude analyzovat tepelné emise za účelem zjištění složení vyvrženého prachu a může tak odhalit mineralogické složení jádra komety.

Dalším přístrojem sondy ROSETTA, který se zapojí do pozorování, je zařízení s názvem ALICE, což je ultrafialový zobrazovací spektrometr. Pomocí něj bude provedena analýza plynů, unikajících z jádra komety po uskutečněném řízeném impaktu, čímž bude určeno jejich chemické složení.

Do pozorování se zapojí i zobrazovací systém OSIRIS (Optical Spectroscopic and Infrared Remote Imaging Systém), který bude pořizovat fotografie jádra komety z velké vzdálenosti. Astronomové doufají, že se jim podaří zrekonstruovat trojrozměrný model jádra a prachové obálky v jeho okolí, a to za využití dat z aparatury OSIRIS a z velkých pozemních dalekohledů.

Nejpodrobnější informace o kometě Tempel 1 však přinese sonda DEEP IMPACT. Hlavní část sondy prolétne v bezpečné vzdálenosti 500 km od jádra komety. Zjasnění komety (podle odhadu astronomů by se měla jasnost komety zvýšit v době srážky 15krát až 40krát) by mohlo být za určitých okolností pozorovatelné i pouhým okem. Bohužel v Evropě bude již den (ke srážce by mělo dojít 4. července v 7:52 SELČ), a tak se na kometu můžete podívat až ve večerních hodinách. Kometa se bude nacházet v souhvězdí Panny, poblíž jasné hvězdy Spica.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »