Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Evropská sonda SMART-1 se připravuje na výzkum Měsíce

Evropská sonda SMART-1 se připravuje na výzkum Měsíce

SMART-1_4.jpg
Evropská kosmická sonda SMART-1 se na oběžné dráze kolem Měsíce připravuje na definitivní úpravu výšky oběžné dráhy. Na tzv. pracovní dráhu bude navedena koncem ledna 2005. Hlavním úkolem sondy je prověrka některých nových technologií (například iontového motoru) a astronomický výzkum. Její vědecké vybavení představuje 6 přístrojů. Jejich úkolem je snímkování povrchu Měsíce v oblasti viditelného světla a infračerveného záření, určování chemického a mineralogického složení a rovněž geologické historie měsíčního povrchu. Další přístroje budou detekovat nepravidelnosti v rotaci Měsíce, jiné přístroje se zase zaměřují na studium rentgenového záření Slunce, slunečního větru atd.

Připomeňme si, že sonda byla vypuštěna 27. 9. 2003 jako "přívažek" při startu nosné rakety Ariane-5 a navedena na oběžnou dráhu kolem Země. Pomocí vlastního iontového motoru se postupně vzdalovala od zemského povrchu. V polovině listopadu 2004 přešla na velice protáhlou eliptickou dráhu kolem Měsíce. Pomocí iontového motoru, který nyní působil jako brzdící motor, se výška oběžné dráhy nad povrchem Měsíce snižovala.

K 9. 1. 2005 obíhala sonda SMART-1 kolem Měsíce ve vzdálenosti 2751 až 6941 km. Oběžná doba činila 8,4 hodiny a sklon její dráhy k rovníku byl 88°. Dne 10. 1. 2005 byl iontový motor sondy dočasně vypnut. Pracovníci řídícího střediska potřebují zjistit, jak velké zásoby pracovní látky (xenonu) pro iontový motor ještě v nádržích zůstaly, aby mohli naplánovat další manévry.

Navedení sondy na plánovanou oběžnou dráhu bude uskutečněno koncem ledna 2005. Na této dráze může vydržet zhruba půl roku, tj. do konce července. Vlivem poruch, způsobovaných gravitačním polem Země, přejde na nestabilní dráhu. Pokud by nebyla provedena úprava dráhy pomocí raketového motoru, sonda by se po spirále přibližovala k měsíčnímu povrchu, na nějž by tvrdě dopadla.

K určení zásob xenonu použili pracovníci řídícího střediska tři různé metody, které jim poskytly tři různé údaje o množství xenonu. Podle první metody je to 10,8 kg z celkového množství 82 kg, které se na sondě nacházely v době startu. Druhou metodou bylo množství xenonu určeno na 9,6 kg, třetí způsob určení udává nejnižší zásobu - pouhých 6,6 až 7,8 kg xenonu.

Vzhledem k tomu, že přibližně 1,8 kg xenonu zůstane v nádrži jako zbytková nepoužitelná zásoba, zůstává k dispozici v nejhorším případě méně než 5 kg xenonu (v nejlepším případě 9 kg). Pro navedení na plánovanou oběžnou dráhu kolem Měsíce jsou potřeba 4 kg pracovní látky. Na případné korekce dráhy během výzkumu Měsíce již mnoho paliva asi nezůstane.

SMART1_Pythagoras.jpg

I během fáze přibližování k Měsíci sonda SMART-1 pořizuje snímky měsíčního povrchu pomocí kamery AMIE (Advanced Moon micro-Imager Experiment), jejíž hmotnost činí necelých 1,8 kg. Připojený snímek okolí měsíčního kráteru Pythagoras o průměru 120 km byl pořízen 30. 12. 2004 z výšky 4000 km. Dobře je patrný centrální vrcholek kráteru a terasovité svahy, dosahující výšky zhruba 5 km.

Zdroj: sci.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen a hvězdokupy

Jak se kometa Wirtanen pomalu blíží k Zemi, na obloze se zároveň přibližuje k nejkrásnější části své oblohové poutě - ke hvězdokupám Hyády a Plejády v souhvězdí Býka.Počasí bylo ovšem mizerné a musel jsem využít pouhých 17 minut na celkové hloubkové snímání. To nebylo zdaleka dost pro hezký čistý obrázek i s mlhovinami, nicméně aspoň jsou tam všechny tři objekty pěkně výrazné. Kometa je nyní úhlově už dvakrát větší jak Měsíc v úplňku a ještě "roste". V neděli 16. prosince bude při svém největším přiblížení právě u fotogenických Plejád...

Další informace »