Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Evropská sonda SMART-1 se připravuje na výzkum Měsíce

Evropská sonda SMART-1 se připravuje na výzkum Měsíce

SMART-1_4.jpg
Evropská kosmická sonda SMART-1 se na oběžné dráze kolem Měsíce připravuje na definitivní úpravu výšky oběžné dráhy. Na tzv. pracovní dráhu bude navedena koncem ledna 2005. Hlavním úkolem sondy je prověrka některých nových technologií (například iontového motoru) a astronomický výzkum. Její vědecké vybavení představuje 6 přístrojů. Jejich úkolem je snímkování povrchu Měsíce v oblasti viditelného světla a infračerveného záření, určování chemického a mineralogického složení a rovněž geologické historie měsíčního povrchu. Další přístroje budou detekovat nepravidelnosti v rotaci Měsíce, jiné přístroje se zase zaměřují na studium rentgenového záření Slunce, slunečního větru atd.

Připomeňme si, že sonda byla vypuštěna 27. 9. 2003 jako "přívažek" při startu nosné rakety Ariane-5 a navedena na oběžnou dráhu kolem Země. Pomocí vlastního iontového motoru se postupně vzdalovala od zemského povrchu. V polovině listopadu 2004 přešla na velice protáhlou eliptickou dráhu kolem Měsíce. Pomocí iontového motoru, který nyní působil jako brzdící motor, se výška oběžné dráhy nad povrchem Měsíce snižovala.

K 9. 1. 2005 obíhala sonda SMART-1 kolem Měsíce ve vzdálenosti 2751 až 6941 km. Oběžná doba činila 8,4 hodiny a sklon její dráhy k rovníku byl 88°. Dne 10. 1. 2005 byl iontový motor sondy dočasně vypnut. Pracovníci řídícího střediska potřebují zjistit, jak velké zásoby pracovní látky (xenonu) pro iontový motor ještě v nádržích zůstaly, aby mohli naplánovat další manévry.

Navedení sondy na plánovanou oběžnou dráhu bude uskutečněno koncem ledna 2005. Na této dráze může vydržet zhruba půl roku, tj. do konce července. Vlivem poruch, způsobovaných gravitačním polem Země, přejde na nestabilní dráhu. Pokud by nebyla provedena úprava dráhy pomocí raketového motoru, sonda by se po spirále přibližovala k měsíčnímu povrchu, na nějž by tvrdě dopadla.

K určení zásob xenonu použili pracovníci řídícího střediska tři různé metody, které jim poskytly tři různé údaje o množství xenonu. Podle první metody je to 10,8 kg z celkového množství 82 kg, které se na sondě nacházely v době startu. Druhou metodou bylo množství xenonu určeno na 9,6 kg, třetí způsob určení udává nejnižší zásobu - pouhých 6,6 až 7,8 kg xenonu.

Vzhledem k tomu, že přibližně 1,8 kg xenonu zůstane v nádrži jako zbytková nepoužitelná zásoba, zůstává k dispozici v nejhorším případě méně než 5 kg xenonu (v nejlepším případě 9 kg). Pro navedení na plánovanou oběžnou dráhu kolem Měsíce jsou potřeba 4 kg pracovní látky. Na případné korekce dráhy během výzkumu Měsíce již mnoho paliva asi nezůstane.

SMART1_Pythagoras.jpg

I během fáze přibližování k Měsíci sonda SMART-1 pořizuje snímky měsíčního povrchu pomocí kamery AMIE (Advanced Moon micro-Imager Experiment), jejíž hmotnost činí necelých 1,8 kg. Připojený snímek okolí měsíčního kráteru Pythagoras o průměru 120 km byl pořízen 30. 12. 2004 z výšky 4000 km. Dobře je patrný centrální vrcholek kráteru a terasovité svahy, dosahující výšky zhruba 5 km.

Zdroj: sci.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »