Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Fascinující cesta sondy Messenger
Petr Kubala Vytisknout článek

Fascinující cesta sondy Messenger

Merkur v barvách
Merkur v barvách
Sonda Messenger absolvovala 6. října svůj druhý průlet okolo nejmenší planety sluneční soustavy. Mnoho fotografií povrchu, které v prvních dnech po průletu dorazily na Zemi, zachycovaly části povrchu Merkuru, které nikdo nikdy předtím neviděl.

Do chvíle, než prolétl Messenger okolo Merkuru poprvé letos v lednu, byla zmapována jen něco přes polovina povrchu. Jedinou kosmickou sondou, zkoumající Merkur, byl v letech 1974 a 1975 Mariner 10. Od poloviny 70. let přece jen technika pokročila, a tak jsou i snímky mnohem kvalitnější a zachycují více detailů. Vědci jsou proto zvědaví i na snímky oblastí, které již znali ze snímků, pořízených sondou Mariner 10. Ještě víc je ale pochopitelně lákaji fotografie zatím neznámých oblastí. Jen pro představu, v posledních měsících spatřilo lidské oko vůbec poprvé část povrchu Merkuru o rozloze srovnatelné s Jižní Amerikou.

Při zatím posledním průletu okolo Merkuru se také podařilo zjistit, že magnetické pole planety je velmi souměrné. Magnetické pole vůbec je jedním z hlavních zájmů výzkumu Merkuru a Messenger začne s jeho systematickým výzkumem ihned po navedení na oběžnou dráhu v roce 2011.

Při obou dosavadních průletech pracoval také laserový výškoměr, který pomáhá vědcům zmapovat povrch a utvořit si lepší podvědomí o topografii Merkuru. Detekována byla rovněž velmi řídká atmosféra planety, skládající se mimo jiné z hořčíku.

Třetí a poslední průlet okolo Merkuru je v plánu v září příštího roku. O rok a půl později bude Messenger naveden na oběžnou dráhu a my se tak dozvíme o nejmenší planetě sluneční soustavy doposud nejvíce informací.

Zdroj: NASA, http://messenger.jhuapl.edu/




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »