Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Hayabusa-2: další odběr vzorku z asteroidu

Hayabusa-2: další odběr vzorku z asteroidu

Připravovaná japonská sonda Hayabusa-2
Připravovaná japonská sonda Hayabusa-2
Japonská vláda dala oficiálně zelenou realizaci projektu Hayabusa-2. Automatická mise by měla startovat v roce 2014. Jejím úkolem bude odběr vzorků horniny z blízkozemního asteroidu a jejich doprava na Zemi. Start sondy Hayabusa-2 se musí uskutečnit v červenci 2014, aby bylo dosaženo plánovaného cíle - asteroidu (162173) 1999 JU3, jehož velikost dosahuje 980 m.

Tato planetka, která stále ještě nebyla pojmenována, patří mezi asteroidy typu C s vyšším obsahem organických látek a vody, tj. mezi nejrozšířenější tělesa ve Sluneční soustavě. Pozorování pomocí pozemních dalekohledů naznačují, že planetka má přibližně sférický tvar a je velmi tmavá. Její albedo bylo určeno na 0,06, což znamená, že se od jejího povrchu odráží pouhých 6 % dopadajícího záření. Kolem vlastní osy se otočí jednou dokola přibližně za 7,6 hodiny.

Kosmická sonda Hayabusa-2 by měla dosáhnout svého cíle v polovině roku 2018, odlet směrem k Zemi je naplánován na prosinec 2019. Přistání návratového pouzdra s odebranými vzorky na zemském povrchu je plánováno na konec roku 2020.

Japonští vědci pracují podle plánovaného harmonogramu tak, aby vše bylo připraveno ke startu během poměrně úzkého startovního okna, které je přesně načasováno na okamžik, kdy asteroid bude ve správné poloze vůči Zemi. JAXA počítá v případě nutnosti i se záložním startovním oknem v roce 2015, které však již není z časového hlediska tak výhodné. Návratový modul se vzorky horniny by přistál na Zemi mnohem později.

Celkové náklady na realizaci mise pravděpodobně přesáhnou 200 miliónů dolarů.

Firma NEC Corp. of Tokyo oznámila 25. ledna 2012, že zahájila návrh systémů sondy o hmotnosti kolem 600 kg, návrh komunikačního systému a kamery pro oblast infračerveného záření. Firma NEC byla rovněž výrobcem sondy Hayabusa, která byla vypuštěna v roce 2003 a v roce 2010 její návratový modul úspěšně přistál na Zemi.

Zařízení pro odběr vzorků sondy Hayabusa při vlastním odběru selhávalo, činnost samotné sondy byla ochromena v důsledku úniku pohonných látek a výpadku raketových motorů. Avšak sonda byla nakonec úspěšně navedena zpět k Zemi za využití pokulhávajícího iontového pohonu a měkce přistála na padácích na území Austrálie.

Uvnitř návratového modulu vědci našli malinké částice materiálu z asteroidu Itokawa, jehož tvar připomíná bramboru o délce 500 m. Prvotní výzkum ukázal, že zkoumané vzorky neobsahují žádný organický materiál. Vědci rovněž oznámili, že analýza vzorků potvrdila fakt, že hornina planetky Itokawa se zformovala před 4,6 miliardami roků, na samém úsvitu dějin Sluneční soustavy.

Připravovaná japonská sonda Hayabusa-2
Připravovaná japonská sonda Hayabusa-2
Hayabusa-2 se pokusí vyvarovat problémů, které doprovázely prakticky celý let její předchůdkyně. Nová mise bude mnohem delší dobu využívat iontový pohon, zdokonalený systém orientace a navigace k zabezpečení měkkého přistání na povrchu asteroidu 1999 JU3, novou anténu a výškoměr.

Pro odběr vzorků horniny bude použit renovovaný systém, který byl upraven tak, aby nedošlo k podobným problémům jako v roce 2005 u předcházející mise. Místo vystřelení projektilu vysokou rychlostí z malé vzdálenosti, jak se předpokládalo u sondy Hayabusa, bude u nové mise Hayabusa-2 shozen impaktor o hmotnosti 2 kg z výšky 300 m nad povrchem. Po nárazu do povrchu asteroidu dojde k vytvoření kráteru o průměru několika metrů a rovněž k vyvržení úlomků podpovrchového materiálu. V tomto okamžiku bude hlavní sonda "schována" za planetkou.

Jakmile se prach usadí, sonda Hayabusa-2 se přiblíží nad místo exploze a odebere pomocí trychtýře vzorky do speciální komůrky. Pokud vše půjde podle plánu, přistane návratové pouzdro s mnohem větší zásobou odebrané horniny, než tomu bylo u sondy Hayabusa v roce 2010.

Zdroj: www.spaceflightnow.com a www.jspec.jaxa.jp
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »