Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Hayabusa - přípravy na odběr vzorků z povrchu planetky vrcholí

Hayabusa - přípravy na odběr vzorků z povrchu planetky vrcholí

Itokawa_Hayabusa.jpg
V těchto dnech vrcholí přípravy na odběr vzorků horniny z povrchu malé planetky Itokawa, jejíž délka je zhruba 600 m. Odběr vzorků provede japonská sonda Hayabusa, která byla směrem k planetce vypuštěna 9. 5. 2003. V polovině září byla sonda navedena na oběžnou dráhu kolem planetky a zahájila její podrobný výzkum.

Zkušební přiblížení sondy Hayabusa do těsné blízkosti planetky bylo zahájeno 3. listopadu 2005. Přitom mělo dojít k odhození malého vědeckého modulu MINERVA tvaru válce o průměru 12 cm, délce 10 cm a hmotnosti 519 gramů. Toto zařízení se má pohybovat po povrchu planetky setrvačností. Během aktivní fáze uskuteční několik skoků s maximální výškou asi 10 m. Vzhledem k problémům s některými přístroji byla akce zastavena a sonda se vrátila zpět na parkovací dráhu. Dne 7. listopadu se sonda nacházela ve vzdálenosti 7,5 km od povrchu planetky.

itokawa_1110.jpg

Dalším "doplňkovým" zařízením sondy jsou tzv. Target Markers - jakési zaměřovací terčíky, které mají sondě umožnit bezpečné přiblížení k povrchu planetky. Tyto terčíky mají velikost softbalového míče a na povrch planetky dopraví mj. jména 877 490 lidí z celého světa, kteří o to projevili zájem. Jeden z těchto "target markers" byl uvolněn 9. listopadu, aby se prověřila schopnost sondy jej sledovat - což se potvrdilo. Experiment se uskutečnil při prověrce laserového výškoměru a dalších přístrojů, zabezpečujících bezpečné přiblížení sondy k povrchu planetky. V průběhu maximálního přiblížení činila vzdálenost mezi sondou a povrchem planetky 70 m. Při vzdalování sondy od planetky, ve výšce 500 m nad povrchem, došlo k uvolnění jednoho terčíku za účelem zkoušky.

minerva_kamery.jpg

Na 12. listopadu bylo naplánováno další přiblížení sondy Hayabusa do těsné blízkosti planetky Itokawa (řádově desítky metrů), kde došlo k uvolnění miniaturního vědeckého modulu MINERVA. Jeho úkolem bylo dopadnout na povrch planetky a při "skocích" nad jejím povrchem provádět výzkum pomocí tří kamer, teplotních čidel apod. Jak oznámilo řídící středisko, modul MINERVA se úspěšně oddělil a bylo s ním navázáno radiové spojení. Bohužel k oddělení došlo v okamžiku, kdy se sonda Hayabusa již vzdalovala od povrchu a tudíž stejným směrem se začal pohybovat i uvolněný modul. Ten vzhledem ke své velikosti (a hmotnosti) není vybaven žádným pohonným zařízením. Místo pádu na povrch planetky se od ní vzdaluje, vydán na milost a nemilost působení kosmických sil.

Podle upřesněných informací se minisonda MINERVA vzdaluje od planetky rychlostí 15 cm/s. A protože úniková rychlost z povrchu planetky je pouze 13 cm/s, MINERVA se nezadržitelně vzdaluje do kosmického prostoru.

Itokawa_04.jpg

Minisonda MINERVA byla pravděpodobně ztracena, avšak hlavní sonda je připravena k provedení nejdůležitější operace v blízkosti planetky Itokawa. Při startu sondy Hayabusa se předpokládalo, že budou uskutečněny tři pokusy o odběr vzorků horniny z povrchu planetky. Vzhledem k tomu, že v systému orientace a stabilizace sondy vypověděly službu již dva ze tří gyroskopů, bylo rozhodnuto zredukovat počet odběrů na dva. Na základě průzkumů byly vybrány dvě oblasti pro odběr materiálu. Jedna (označovaná jako A) se nachází v oblasti předběžně pojmenované Muses Sea. Druhé místo předpokládaného odběru (B) leží v oblasti Woomera Desert. Při podrobnějším snímkování se ale ukázalo, že oblast B je příliš "kamenitá", odběr vzorků by zde byl příliš riskantní, proto byl odběr v tomto místě zrušen.

První pokus o odběr vzorků by se měl uskutečnit 19. listopadu v oblasti A. Pokud bude pokus úspěšný, zřejmě i druhý odběr bude proveden v této oblasti, a to 25. listopadu. V úvahu připadá i varianta, že bude proveden pouze jeden pokus o odběr vzorku. Pokud vše dopadne dobře, řídící středisko již nebude dále riskovat a další pokus bude odvolán.

musesc-sampling-b.jpg

Jakmile se sonda přiblíží k povrchu planetky na vzdálenost 30 m, bude směrem k povrchu vypuštěn další terčík, který umožní sondě pomalé a bezpečné přiblížení do výšky 10 m nad povrchem. Zde budou vypnuty raketové motorky, sonda bude k povrchu planetky klesat volným pádem. V okamžiku dotyku sběrače materiálu ve tvaru trubky (či trychtýře) o délce jednoho metru s povrchem planetky bude směrem k povrchu vystřelen kovový projektil rychlostí 300 m/s a následně proveden sběr uvolněného a vyvrženého materiálu.

V prosinci 2005 bude ukončen výzkum planetky a sonda Hayabusa bude navedena na návratovou dráhu směrem k Zemi. Přistání modulu s odebranými vzorky se očekává v červnu 2007.

A jaké jsou úvahy do budoucna? Podobná sonda by mohla uskutečnit odběr vzorků materiálu z povrchu jádra některé komety. Sonda by také mohla být opatřena více schránkami pro uložení vzorků a postupně navštívit dvě či více malých těles (komet či asteroidů) a se získanou "kořistí" se vrátit na Zemi.

Zdroj: wikipedia a www.isas
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko

Slnko 1.12.2024

Další informace »