Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Hayabusa - přípravy na odběr vzorků z povrchu planetky vrcholí

Hayabusa - přípravy na odběr vzorků z povrchu planetky vrcholí

Itokawa_Hayabusa.jpg
V těchto dnech vrcholí přípravy na odběr vzorků horniny z povrchu malé planetky Itokawa, jejíž délka je zhruba 600 m. Odběr vzorků provede japonská sonda Hayabusa, která byla směrem k planetce vypuštěna 9. 5. 2003. V polovině září byla sonda navedena na oběžnou dráhu kolem planetky a zahájila její podrobný výzkum.

Zkušební přiblížení sondy Hayabusa do těsné blízkosti planetky bylo zahájeno 3. listopadu 2005. Přitom mělo dojít k odhození malého vědeckého modulu MINERVA tvaru válce o průměru 12 cm, délce 10 cm a hmotnosti 519 gramů. Toto zařízení se má pohybovat po povrchu planetky setrvačností. Během aktivní fáze uskuteční několik skoků s maximální výškou asi 10 m. Vzhledem k problémům s některými přístroji byla akce zastavena a sonda se vrátila zpět na parkovací dráhu. Dne 7. listopadu se sonda nacházela ve vzdálenosti 7,5 km od povrchu planetky.

itokawa_1110.jpg

Dalším "doplňkovým" zařízením sondy jsou tzv. Target Markers - jakési zaměřovací terčíky, které mají sondě umožnit bezpečné přiblížení k povrchu planetky. Tyto terčíky mají velikost softbalového míče a na povrch planetky dopraví mj. jména 877 490 lidí z celého světa, kteří o to projevili zájem. Jeden z těchto "target markers" byl uvolněn 9. listopadu, aby se prověřila schopnost sondy jej sledovat - což se potvrdilo. Experiment se uskutečnil při prověrce laserového výškoměru a dalších přístrojů, zabezpečujících bezpečné přiblížení sondy k povrchu planetky. V průběhu maximálního přiblížení činila vzdálenost mezi sondou a povrchem planetky 70 m. Při vzdalování sondy od planetky, ve výšce 500 m nad povrchem, došlo k uvolnění jednoho terčíku za účelem zkoušky.

minerva_kamery.jpg

Na 12. listopadu bylo naplánováno další přiblížení sondy Hayabusa do těsné blízkosti planetky Itokawa (řádově desítky metrů), kde došlo k uvolnění miniaturního vědeckého modulu MINERVA. Jeho úkolem bylo dopadnout na povrch planetky a při "skocích" nad jejím povrchem provádět výzkum pomocí tří kamer, teplotních čidel apod. Jak oznámilo řídící středisko, modul MINERVA se úspěšně oddělil a bylo s ním navázáno radiové spojení. Bohužel k oddělení došlo v okamžiku, kdy se sonda Hayabusa již vzdalovala od povrchu a tudíž stejným směrem se začal pohybovat i uvolněný modul. Ten vzhledem ke své velikosti (a hmotnosti) není vybaven žádným pohonným zařízením. Místo pádu na povrch planetky se od ní vzdaluje, vydán na milost a nemilost působení kosmických sil.

Podle upřesněných informací se minisonda MINERVA vzdaluje od planetky rychlostí 15 cm/s. A protože úniková rychlost z povrchu planetky je pouze 13 cm/s, MINERVA se nezadržitelně vzdaluje do kosmického prostoru.

Itokawa_04.jpg

Minisonda MINERVA byla pravděpodobně ztracena, avšak hlavní sonda je připravena k provedení nejdůležitější operace v blízkosti planetky Itokawa. Při startu sondy Hayabusa se předpokládalo, že budou uskutečněny tři pokusy o odběr vzorků horniny z povrchu planetky. Vzhledem k tomu, že v systému orientace a stabilizace sondy vypověděly službu již dva ze tří gyroskopů, bylo rozhodnuto zredukovat počet odběrů na dva. Na základě průzkumů byly vybrány dvě oblasti pro odběr materiálu. Jedna (označovaná jako A) se nachází v oblasti předběžně pojmenované Muses Sea. Druhé místo předpokládaného odběru (B) leží v oblasti Woomera Desert. Při podrobnějším snímkování se ale ukázalo, že oblast B je příliš "kamenitá", odběr vzorků by zde byl příliš riskantní, proto byl odběr v tomto místě zrušen.

První pokus o odběr vzorků by se měl uskutečnit 19. listopadu v oblasti A. Pokud bude pokus úspěšný, zřejmě i druhý odběr bude proveden v této oblasti, a to 25. listopadu. V úvahu připadá i varianta, že bude proveden pouze jeden pokus o odběr vzorku. Pokud vše dopadne dobře, řídící středisko již nebude dále riskovat a další pokus bude odvolán.

musesc-sampling-b.jpg

Jakmile se sonda přiblíží k povrchu planetky na vzdálenost 30 m, bude směrem k povrchu vypuštěn další terčík, který umožní sondě pomalé a bezpečné přiblížení do výšky 10 m nad povrchem. Zde budou vypnuty raketové motorky, sonda bude k povrchu planetky klesat volným pádem. V okamžiku dotyku sběrače materiálu ve tvaru trubky (či trychtýře) o délce jednoho metru s povrchem planetky bude směrem k povrchu vystřelen kovový projektil rychlostí 300 m/s a následně proveden sběr uvolněného a vyvrženého materiálu.

V prosinci 2005 bude ukončen výzkum planetky a sonda Hayabusa bude navedena na návratovou dráhu směrem k Zemi. Přistání modulu s odebranými vzorky se očekává v červnu 2007.

A jaké jsou úvahy do budoucna? Podobná sonda by mohla uskutečnit odběr vzorků materiálu z povrchu jádra některé komety. Sonda by také mohla být opatřena více schránkami pro uložení vzorků a postupně navštívit dvě či více malých těles (komet či asteroidů) a se získanou "kořistí" se vrátit na Zemi.

Zdroj: wikipedia a www.isas
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »