Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Historický let skokana od SpaceX

Historický let skokana od SpaceX

Starship Hopper při testovacím letu do 150m výšky
Autor: SpaceX

V noci na středu 28. srpna 2019 jsme mohli v přímém přenosu sledovat pozoruhodné záběry, kterak se těleso podobné silu nebo vodojemu zdvihlo, a díky raketovému motoru po asi minutě letu do výšky 150 metrů opět dosedlo na zem. Úspěšný test především ukázal možnosti nového typu motoru, který je důležitým milníkem ke konstrukci raket pro let na Mars.

V úvodním odstavci samozřejmě připomínáme úspěšný let testovacího exempláře budoucího raketoplánu Starship. Těžko hledat přesný popis, zda jde spíše o raketový stupeň, kosmickou loď nebo raketoplán, každopádně do Starship jsou vkládány velké naděje. Mohlo by se jednat o dopravní prostředek budoucnosti. Loď schopnou samostatného startu až na oběžnou dráhu. Dopravní prostředek, který by možná mohl převážet cestující mezi kontinenty v řádu desítek minut. Ale především loď schopnou doletět a přistát na cizím kosmickém tělese. Nejprve zřejmě na Měsíci, ale hlavním cílem by měl být Mars. Starship má být totiž poháněna raketovými motory Raptor, které spalují kapalný kyslík a metan. To jsou látky, které lze vyrobit na povrchu Marsu.

Testovací Starship Hopper se začal stavět teprve před devíti měsíci. Tehdy se objevovaly i spekulace, že jde o vodojem ve tvaru chystané kosmické lodi, ale nakonec se možná i k překvapení některých fanoušků kosmonautiky ukázalo, že jde přímo o testovací objekt, k němuž byly časem postupně montovány další důležité části chystané lodi Starship, jako je špička, nebo motory Raptor. SpaceX si nejprve zkoušela přidělání více motorů, později montovala jen jediný a zkoušela jeho naklápění. Pak se postupně testovaly zážehy různých verzí. Nakonec se šestou verzí Raptoru přišel i historicky první skok do výšky dvaceti metrů. To nejlepší ale přišlo na konci srpna, kdy proběhl poslední test. Starship Hopper popoletěl do výšky až 150 metrů (výše nebylo povoleno bezpečnostním úřadem), zde chvíli visel a zároveň se přesouval horizontálně a následně opět přistál na trochu jiném místě.

Kompozice dvou záběrů z videozáznamu letu Starship Hopperu, po startu a před přistáním. Autor: SpaceX
Kompozice dvou záběrů z videozáznamu letu Starship Hopperu, po startu a před přistáním.
Autor: SpaceX

SpaceX nyní uvažuje o využití tohoto exempláře už jen ke statickým zkouškám motorů Raptor, ale i tak jde o historický okamžik. Šlo o první opravdový letový test motoru na kapalný kyslík a metan a jsme tak zase o krůček blíže letu na Mars. Ano, nyní musí přijít další testy. Především se musí podařit postavit opravdovou loď Starship a musí se podařit její výlet vysoko do atmosféry a později i na oběžnou dráhu a zpět a to už nebude žádná legrace. Nějak se ale postupovat musí. Na SpaceX je pozoruhodné, že Starship zatím vzniká takříkajíc pod širým nebem. Jeden exemplář se začal stavět v Texasu, kde proběhl také nynější úspěšný test. Druhý se staví na Floridě. Z množství prstenců v okolí rozestavěných lodí lze navíc usuzovat, že se možná už staví i první testovací exempláře samotné rakety Super Heavy, která má později Starship pomoci dostat se dál, než na oběžnou dráhu. Nechme se překvapit a popřejmě SpaceX hodně úspěchů v jejich netradiční cestě za znovupoužitelnými kosmickými prostředky. Není to cesta jednoduchá a tradiční, ale rozhodně je zajímavá.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Marsovský transportní systém dle SpaceX
[2] Premiéra Falconu Heavy byla úspěšná
[3] První stupeň Falconu 9 poprvé přistál



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Starship Hopper, Starship, SpaceX


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »