Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Historický let skokana od SpaceX

Historický let skokana od SpaceX

Starship Hopper při testovacím letu do 150m výšky
Autor: SpaceX

V noci na středu 28. srpna 2019 jsme mohli v přímém přenosu sledovat pozoruhodné záběry, kterak se těleso podobné silu nebo vodojemu zdvihlo, a díky raketovému motoru po asi minutě letu do výšky 150 metrů opět dosedlo na zem. Úspěšný test především ukázal možnosti nového typu motoru, který je důležitým milníkem ke konstrukci raket pro let na Mars.

V úvodním odstavci samozřejmě připomínáme úspěšný let testovacího exempláře budoucího raketoplánu Starship. Těžko hledat přesný popis, zda jde spíše o raketový stupeň, kosmickou loď nebo raketoplán, každopádně do Starship jsou vkládány velké naděje. Mohlo by se jednat o dopravní prostředek budoucnosti. Loď schopnou samostatného startu až na oběžnou dráhu. Dopravní prostředek, který by možná mohl převážet cestující mezi kontinenty v řádu desítek minut. Ale především loď schopnou doletět a přistát na cizím kosmickém tělese. Nejprve zřejmě na Měsíci, ale hlavním cílem by měl být Mars. Starship má být totiž poháněna raketovými motory Raptor, které spalují kapalný kyslík a metan. To jsou látky, které lze vyrobit na povrchu Marsu.

Testovací Starship Hopper se začal stavět teprve před devíti měsíci. Tehdy se objevovaly i spekulace, že jde o vodojem ve tvaru chystané kosmické lodi, ale nakonec se možná i k překvapení některých fanoušků kosmonautiky ukázalo, že jde přímo o testovací objekt, k němuž byly časem postupně montovány další důležité části chystané lodi Starship, jako je špička, nebo motory Raptor. SpaceX si nejprve zkoušela přidělání více motorů, později montovala jen jediný a zkoušela jeho naklápění. Pak se postupně testovaly zážehy různých verzí. Nakonec se šestou verzí Raptoru přišel i historicky první skok do výšky dvaceti metrů. To nejlepší ale přišlo na konci srpna, kdy proběhl poslední test. Starship Hopper popoletěl do výšky až 150 metrů (výše nebylo povoleno bezpečnostním úřadem), zde chvíli visel a zároveň se přesouval horizontálně a následně opět přistál na trochu jiném místě.

Kompozice dvou záběrů z videozáznamu letu Starship Hopperu, po startu a před přistáním. Autor: SpaceX
Kompozice dvou záběrů z videozáznamu letu Starship Hopperu, po startu a před přistáním.
Autor: SpaceX

SpaceX nyní uvažuje o využití tohoto exempláře už jen ke statickým zkouškám motorů Raptor, ale i tak jde o historický okamžik. Šlo o první opravdový letový test motoru na kapalný kyslík a metan a jsme tak zase o krůček blíže letu na Mars. Ano, nyní musí přijít další testy. Především se musí podařit postavit opravdovou loď Starship a musí se podařit její výlet vysoko do atmosféry a později i na oběžnou dráhu a zpět a to už nebude žádná legrace. Nějak se ale postupovat musí. Na SpaceX je pozoruhodné, že Starship zatím vzniká takříkajíc pod širým nebem. Jeden exemplář se začal stavět v Texasu, kde proběhl také nynější úspěšný test. Druhý se staví na Floridě. Z množství prstenců v okolí rozestavěných lodí lze navíc usuzovat, že se možná už staví i první testovací exempláře samotné rakety Super Heavy, která má později Starship pomoci dostat se dál, než na oběžnou dráhu. Nechme se překvapit a popřejmě SpaceX hodně úspěchů v jejich netradiční cestě za znovupoužitelnými kosmickými prostředky. Není to cesta jednoduchá a tradiční, ale rozhodně je zajímavá.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Marsovský transportní systém dle SpaceX
[2] Premiéra Falconu Heavy byla úspěšná
[3] První stupeň Falconu 9 poprvé přistál



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Starship Hopper, Starship, SpaceX


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »